IK Gemini Pollux klasický

Z Gewiki

Kompetenční profil Gemini Pollux - klasický[editovat | editovat zdroj]

Úvod[editovat | editovat zdroj]

  • Tento kompetenční profil instruktora byl vytvořen na/pro Gemini-Pollux
  • Autorem byl IK Tým Edyho a spol.
  • Profil v této podobě byl užíván v letech 2008-2010, od r. 2014 je znovu používán, od r. 2015 s nadstavbou a ve víceúrovňové struktuře - aktuální podoba na stránce IK
  • Tento IK profil je formulován jako seznam (konkrétnějších, atomárních) kompetencí: 140+40 K ve 4 kapitolách (Osobnost - Manažer - Leader - Vychovatel)

IK profil Gemini Pollux - klasický - obsah[editovat | editovat zdroj]

Osobnost[editovat | editovat zdroj]

Osobnostní základ[editovat | editovat zdroj]

Je normální slušný člověk.

  • Základní předpoklad, se kterým počítáme.


Je důvěryhodný, pravdivý, spolehlivý, má smysl pro spravedlnost.

  • Pravdivý = na nic si nehraje, před sebou, ani před ostatními


Je si vědom svých individuálních limitů fyzických a psychických, dokáže odhadnout své reakce ve vypjatých, nicméně pravděpodobných situacích.

  • Ví, jak se zbytečně nevystavovat těmto situacím, chová se tak, aby riziko minimalizoval. Má rozmyšlené a vnitřně přijaté „programy“ pro „krizové“ situace. Je si vědom „slabých stránek své psychiky“ (např. svých fóbií), snaží se s nimi vypořádat


Je si vědom svého talentu i svých silných stránek a dokáže je rozvíjet ve prospěch své instruktorské role.


Má znalosti a dovednosti, které může dále rozvíjet a předávat.


Motivace[editovat | editovat zdroj]

Uvědomuje si svou motivaci k instruktorství.


Odpovědnost vůči Junáku[editovat | editovat zdroj]

Je vůči skautskému hnutí a Junáku aktivně loajální = jeho celkový postoj vůči němu je pozitivní a přijímá zodpovědnost vůči němu

  • Loajalita neznamená že vše „baštím”, nevylučuje, abych byl kritický.


Přijímá principiálně skautský svět (principy, hnutí, i lidi, kteří jej tvoří ).

  • Včetně mezinárodním rozměru. Bez tohoto předpokladu by jako instruktor škodil

Odpovědnost vůči druhým[editovat | editovat zdroj]

Vše, co dělá, dělá s vědomím odpovědnosti vůči, těm, kterým předává své znalosti (dovednosti) (= např. vůdce oddílu) a těm, kterým budou tyto znalosti předávány dále (Pepíček).

  • Tato kompetence poskytuje vůdci základní vodítko pro řešení krizových situací – každou situaci řeší tak, aby vyloučil nebo minimalizoval nepříznivý vliv na členy oddílu.


Je si vědom, že svým instruktorským působením ovlivňuje postoje a hodnoty účastníků a přijímá za to odpovědnost.

  • Instruktor ovlivňuje hodnoty a postoje ostatních i tehdy, když o to při svém působení neusiluje - např. svým osobním příkladem, zprostředkováním nových zkušeností a prožitků účastníkům, apod.

Odpovědnost vůči sobě[editovat | editovat zdroj]

Je si vědom, jaké nároky na ně osobně klade instruktorství a co mu přináší.

  • Chceme, aby měl reálnou představu, co obnáší instruktorská role po stránce přínosů i ztrát.


Přemýšlí o hodnotách, kterými se řídí, o svém rozvoji duchovním, o svém svědomí, o vztahu k ostatním lidem.

  • Podmínky duchovního růstu


Je schopen individuálně rozvíjet své znalosti a dovednosti ve zvolené oblasti.

  • Podmínky osobnostního rozvoje


Reflexe osobní[editovat | editovat zdroj]

Je schopen kritické sebereflexe a zamyšlení nad svým vlastním jednáním a prožíváním. Snaží se o nadhled a poučení z chyb vlastních i z chyb těch druhých.

  • Umí nedestruktivně kritizovat a hodnotit sám sebe. Zná formy sebereflexe, které jsou tvůrčí, zajímavé a celkem příjemné.


Reflexe činnosti[editovat | editovat zdroj]

Je ochoten i schopen přijímat zpětnou vazbu od druhých a vyvozovat z ní pro sebe konstruktivní důsledky.

  • Zde jde primárně o postoj, tj. o ochotu naslouchat zpětné vazbě a poučit se z vlastních chyb.(doplňuje předchozí kompetenci ve vztahu k druhým.)


Reflexe osobní[editovat | editovat zdroj]

Je si vědom svých slabých stránek a ohrožení, které z nich plynou pro jeho roli instruktora; na základě toho je schopen zaujímat přiměřené role v týmu.

  • Je speciálním případem předchozí kompetence, který je ovšem pro roli instruktora zvlášť důelžitý (a proto je zvlášť);

zaujímání správných rolí v týmu je potvrzením této kompetencí.


Nechápe skauting jako místo, kam utíká před vnějším světem.

  • Umí žít i v jiných sociálních skupinách než ve skautských.


Má vizi svého osobního rozvoje a snaží se k ní postupnými kroky směřovat. Je schopen stanovovat si nové cíle.

  • Uvažuje o svých životních prioritách. Zvládá základy plánování si svého času, umí si čas rozvrhnout čas (umí využít metody plánování, které používá ve skautingu i k plánování svého života, rozhoduje se podle svých priorit).


Vztahy[editovat | editovat zdroj]

Umí být přiměřeně tolerantní k ostatním, přičemž chápe, že tolerance má své hranice.

  • Umí vysvětlit, kdy je vhodné být tolerantní a kdy ne, a jaké následky z obou případů plynou.


Je schopen vytvořit si přátelský a vstřícný postoj k frekventantům a k svým spolupracovníkům.


K (ostatním) lidem se chce chovat vstřícně a přátelsky a také to zpravidla dokáže.

  • Jedná se o celkový postoj k lidem, který by měl být primárně pozitivní. Rovněž to zahrnuje ochotu zlepšovat konfliktní vztahy a překonávat nepřátelství.


Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Nemá žádnou výraznou komunikační vadu. Pokud ji má, dokáže s ní pracovat tak, aby neznehodnocovala jeho projev.

  • Myslí se například těžká koktavost, nápadný a častý tik či jiné podobné defekty, které jeho komunikaci neúnosně znehodnocují z hlediska potřebné autority lektora


Umí přizpůsobit komunikaci situaci nebo osobě, s níž hovoří.


Má všeobecný přehled o současných tématech z různých oblastí (kultura, politika, ekonomika, sport, základní fungování společnosti a životního prostředí) a dokáže k nim zaujmout postoj.


Dokáže své všeobecné znalosti uplatnit v diskusi a vést ji s respektem k ostatním a přiměřenou tolerancí


Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Chce spolupracovat s ostatními.

  • Pro instruktora nutná podmínka týmové spolupráce


Jiné[editovat | editovat zdroj]

Umí si hrát.

  • Zůstalo v něm kus dítěte, což ho chrání před tím, aby byl jen „učitelem”

Manager[editovat | editovat zdroj]

Zajištění akce[editovat | editovat zdroj]

Ví, kdo je pořadatelem vzdělávací akce (právní subjekt), ví, jaké právní povinnosti mají činovníci VzA, kdo a za jakých okolností může jménem pořadatele jednat


Ví, jak zacházet s osobními údaji. Ví, jaké osobní údaje jsou v souvislosti s VzA zpracovávány, které z nich jsou citlivé a co to znamená


Zná základní pravidla pro hospodaření na VzA Junáka

  • Umí sestavit základní rozpočet, zná možné příjmy do rozpočtu (dotace, úč. poplatky, granty, dary), ví komu a kdy je třeba předložit rozpočet, žádost o dotace a vyúčtování akce


Ví, že existuje povinná agenda vzdělávací akce a ví, kde najde požadavky na ni.


Zná základy marketingu VzA, ví jak a jakými cestami propagovat VzA

  • Základy marketingu znamenají, že dokáže posoudit vztah nabídky a poptávky, dokáže nabídku upravit pro potřeby poptávky. Umí sestavit podklady pro propagační materiál VzA (leták).


Zná základy logistiky vzdělávací akce - ví, co všechno se musí pro úspěšné pořádání akce zajistit a kolik práce to přibližně představuje

  • Ví, jaké parametry by měla mít základna pro VzA a ví, kde ji hledat. Dokáže vytvořit hrubý seznam materiálu potřebného pro VzA. Ví, kde je možné tento materiál sehnat. Dokáže určit nutné personální zajištění pro VzA.


Ví, kdo a na co je na VzA pojištěn


Zná základní prvky vzdělávací systém Junáka, má znalosti o VZA konaných v jeho regionu.

  • Představujeme si, že instruktor budě vědět např. o základních typech VZA, o kvalifikačních stupních, o požadavcích při pořádání akcí a vědět o tom, že existuje ŘVČČJ. Bude mít povědomí, jak vypadá vzdělávání v Junáku v jeho regionu.


Odpovědnost[editovat | editovat zdroj]

Má přehled o tom, za co nese odpovědnost pořadatel, za co tým akce, co může kdo požadovat,…


Zná principy odpovědnosti za škodu v prostředí vzdělávacích akcí - odpovědnost pořadatele, odpovědnost instruktora. Odpovědnost za chování dospělých frekventantů, a frekventantů 15-18 letých


Ví, jaké trestné činy a přestupky by se mohly stát na VzA a jak v takových případech postupovat a jak jim předcházet.

  • Problematika pohlavního zneužívání mládeže 15-18, nedbalostní trestní činy pořadatele (např. při lanových aktivitách).


Umí si zjistit skutečnosti o zdravotním stavu účastíků VzA, jejich fyziologických potřebách, věkových dispozicích. Uvědomuje si riziko zatajeného zdr. stavu u dospělých a dospívajích.

  • Zde se jedná o schopnost zjistit výchozí stav a organizačně na nej přiměřeně reagovat (obsahová stránka je ve Vychovateli)


Umí zajistit odpovídající bezpečnost při programech na VzA. Ví, jaké bezpečnostní předpisy se vztahují na typické činnosti. Ví, které z nich může zajišťovat sám a u kterých potřebuje zvláštní kvalifikaci


Umí předcházet krizovým situacím - obecné zásady (viz VZk). Zná možné krizové situace specifické pro práci s dospělými a ví, jak s nimi pracovat.


Program[editovat | editovat zdroj]

Je schopen vytvořit scénář dílčího programu na VzA


Umí zorganizovat dílčí program na VzA. Činnost subtýmu pro tento program dokáže koordinovat v přípravném odbobí i během akce.


Umí propojit programovou a organizační stránku vzdělávací akce. Tj. na jedné straně umí připravit scénář a seřadit programy podle dramaturgických zásad, na straně druhé umí vybrat a zajistit vhodné místo a organizačně, technicky a personálně zajistit, aby připravený program mohl úspěšně proběhnout.

  • Jde o časovou , prostorovou, materiální i personální náročnost a z toho vyplývající důsledky pro správné zajištění


Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Má představu o nejefektivnějším způsobu komunikace (e-mail, web. stránky, dopisy, telefony, ICQ...) s různými subjekty (účastníci, tým, úřady, externí lektoři...)

  • Jedná se o technickou a organizační stránku této komunikace, aby jí byl schopen v případě potřeby účinně používat.


Zná možnosti moderní prezentační a komunikační techniky pro VzA.

  • Zde se jedná o znalost technických možností a organizačních podmínek na jejich využívání


Umí najít a zpracovat informace nezbytné pro činnost instruktora (lektora). Zná důležité zdroje informací ve vztahu ke „svému oboru” i k činnosti instruktora.


Umí ke scénáři dílčího programu stanovit jednotlivé úkoly pro členy (sub)týmu


Umí prakticky využít možností, které nabízí Junák pro přípravu VzA

  • Ví, jaká jsou aktuální důležitá témata v Junáku vztahující se ke vzdělávání (např. Nový program). Ví, na koho se obrátit, pokud takové téma chce na VzA zařadit.

Plánování[editovat | editovat zdroj]

Je schopen sestavit plán kratší VzA (nebo části delší) v rozsahu cca 1 víkend


Je schopen sestavit plán kratší VzA (nebo části delší) v rozsahu cca 1 víkend ve spolupráci s dalšími (týmové plánování a jeho specifika)


Umí zformulovat svoji vizi VzA, dílčího programu apod. a ostatní pro ni získat


Zná metody, jak postupovat při stanovení vize VzA


Umí navrhnout denní režim VzA


Umí ke scénáři dílčího programu stanovit rozpočet

  • Ví, jaké jsou materiální nároky, personální apod. např. na celodenní hru nebo na zahajovací víkend. Dle toho dokáže sestavit rozpočet


Vstupní kompetence[editovat | editovat zdroj]

  • U následujích kompetencí se předpokládá jejich dobré zvládnutí už před začátkem instruktorského vzdělávání. Tyto kompetence ale nejsou součástí vzdělávání instruktora.


Právo[editovat | editovat zdroj]

Zná základy trestní odpovědnosti.


Ví, při jakých činnostech na VzA hrozí riziko porušení zákona


Respektuje zákony a jiné právní normy.


Práce s informací[editovat | editovat zdroj]

Ví, kde najít základní informace vyplývající z příslušnosti k Junáku, a umí s nimi pracovat.


Zná standardní informační zdroje (např. Internet).


Dokáže roztřídit a zhodnotit informace s ohledem na jejich relevanci a hodnověrnost.


Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Umí používat standardní komunikační kanály.


Zná různé běžně dostupné komunikační prostředky a dovede je vhodně používat (dopis, e-mail, telefon, osobní rozhovor ...).


Zná alternativní komunikační kanály a zdroje informací (info-centra, aplikace v mobilech, e-banking, internetové vyhledávače, e-mailové konference, ICQ, Skype aj.).


Umí používat alternativní komunikační kanály a zdroje informací.


Krize[editovat | editovat zdroj]

Umí sestavit akční plán k řešení nějakého problému.


Dokáže analyzovat příčiny vzniklých krizových situací a poučit se z nich.


Organizace[editovat | editovat zdroj]

Zná základní předpisy Junáka (Stanovy, Organizační a Volební řád, Hospodářský řád, Řád pro vzdělávání) a ví PROČ je Junák má.


Ví, co může dělat, pokud není spokojen s nějakým nařízením, rozhodnutím či předpisem.


Přemýšlí o tom, jak věci po organizační stránce dělat lépe a snaží se organizaci zefektivnit.


Hospodaření[editovat | editovat zdroj]

Ví, co je to dar a co je jiný příjem (reklama).

Leader[editovat | editovat zdroj]

Autorita[editovat | editovat zdroj]

Uvědomuje si význam autority vůči účastníkům (a obecně dospělým) a zná její zdroje.


Umí na VzA udržet přiměřenou kázeň.


Umí rozpoznat situace, kdy je nutné použít autoritativní příkaz - situace v prostředí práce s dospělými


Uvědomuje si, že je v každé situaci vzorem (ať chce nebo nechce), a uvědomuje si důsledky svého chování - specifika práce s dospělými

  • Být autoritou mezi dospělými vyžaduje - v mnohem větší míře než je to mu ve vztahu k dětem - jednak dobře si tento rozdíl uvědomit, dále promyšlení důsledků, které z toho plynou, a konečně vědomé rozhodnutí s odvahou tuto úlohu přijmout.


Nezneužívá své autority - specifika práce s dospělými (např. podvědomé zneužití autority k získání přízně některé z frekventantek či frekventantů - tzv. „balení”;-)).


Zná základy budování autority v prostředí dospělých a dospívajících. Např. ví, že autoritu narušuje nedůslednost, špatný osobní příklad, nadměrné používání autoritativních příkazů v nevhodnou dobu apod.

  • Umí vysvětlit, jaký mají schopnosti instruktora vliv na jeho autoritu, uvědomuje si, které jeho vlastnosti a dovednosti mohou být zdrojem autority vůči účastníkům i členům týmu.


Chápe, že se bude dostávat do vnitřních konfliktů rolí, kdy působí jako autorita a současně má být vůči účastníkům VzA otevřený a přátelský. Ví, jak tyto konflikty řešit.


Zná teorii stylů vedení a ví, v jakých situacích je vhodné je použít


Ví, jaká rizika přináší autorita a moc, uvažuje nad možnými příklady zneužití moci a autority v prostředí VzA.


Dokáže použít své znalosti a dovednosti jako zdroj autority vůči účastníkům a jejich důvěry k němu.


Umí řešit krizové situace, které mohou nastat při práci s dopělými a dospívajícími na VzA

  • V krizové situaci se dokáže projevit jako skutečná autorita, která je druhým oporou


Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Zná a používá zásady slušné, přiměřené komunikace vůči účastníkům VzA, týmu, externistům, …


Umí sdělit účastníkům i týmu VzA jasně a zřetelně, co potřebuje, tak, aby to pochopili a zařídili se podle toho.


Zná základy teorie motivace a umí je při práci s účastníky i spolupracovníky v týmu VzA přiměřeně využít.


Umí vést debatní a diskusní programy


Umí připravit a vést poradu při přípravě i průběhu VzA


Z proběhlé porady umí pořídit srozumitelný zápis a formulovat závěry z porady plynoucí.


Je schopný argumentace. Umí argumentovat – zná prostředky argumentace. (Prohloubit proti VZk. o potřeby lektorského vystoupení)


Ví, jak rozpoznat, že má účastník nějaký problém, a umí mu s ním pomoci.

  • Uvede, jaké problémy může účastník řešit (únava, špatné zprávy z domova, špatné mezilidské vztahy na kurzu, outsider…). Dokáže navrhnout možná řešení v jednotlivých případech. Respektuje svobodnou vůli účastníka.


Tým[editovat | editovat zdroj]

Zná význam a rizika budování společenství v týmu VzA. Ví, co vztahům ve společnství prospívá a co naopak škodí. Osobně se dokáže podílet na posilování vztahů v týmu.

  • Určité typy blízkých vztahů mají z hlediska fungování týmu i svá rizika - například,

- když se uvnitř týmu vytvářejí skupinky (zpravidla dvojíčky), které příliš manifestují svoji výlučnost; - když obava ze ztráty sympatie znehodnocuje schopnost poctivé zpětné vazby; - vytváření emočně náročných vztahů, které jsou ale neperspektivní po skončení akce ap.


Ví, co to je týmová spolupráce a synergický efekt v týmu. Ví, jak sestavit dobrý tým a jak týmově pracovat. Umí týmově pracovat.


Ví, proč, kdy a jak je dobré obměňovat tým VzA.

  • Doplňovat nové i nechat „odpočinout” některé dosavadní


Zná výhody a nevýhody využívání externích spolupracovníků při VzA a dokáže je případně k práci pro VzA přesvědčit.


Dokáže spojit úkoly s nejvhodnějšími lidmi. (Do větší hloubky, než VzK.)

  • Umí vhodné lidi vytipovat


Ví, jak si mohou členové týmu být vzájemně oporou a podpořit svou autoritu vůči frekventantům.


Dokáže vysvětlit, co je to kultura týmu.


Zná týmové role a ví, jak s tím pracovat při sestavování týmu či jeho vedení i při působení v týmu.


Zná význam budování společenství účastníků VzA. Zná pro to vhodné techniky a postupy a dokáže je použít. Zná specifika VzA (lidé se neznají, málo času).


Uvědomuje si riziko budování společenství účastníků (Kurs jako umělý svět). Dokáže účastníky připravit na návrat do reality.


Vstupní kompetence[editovat | editovat zdroj]

  • U následujích kompetencí se předpokládá jejich dobré zvládnutí už před začátkem instruktorského vzdělávání. Tyto kompetence ale nejsou součástí vzdělávání instruktora.


Pracovní hygiena[editovat | editovat zdroj]

Zná základní faktory „pracovní hygieny“ a dbá na ně, aby tak minimalizoval riziko zkratových jednání a selhání. Formulace. Je si vědom toho, že nevyspalý a unavený instruktor může udělat fatální chybu. Je si vědom i rizika alkoholu a dalších psychotropních látek. Dokáže odhadnout své možnosti a nenabírá si nezvládnutelné úkoly.


Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Umí vydat příkaz (přiměřeným způsobem, tónem a hlasem), který dává minimum příležitostí pro neuposlechnutí.


Dokáže vyjmenovat příklady možných komunikačních chyb (osobní útoky, pomluvy…), a snaží se je nimalizovat.


Umí spolupracovat s ostatními.


Snaží se předcházet zbytečným osobním konfliktům.


Ví (je si vědom), že v některých případech je konflikt nutný (nevyhnutelný), ví, jak se v takovém případě zachovat tak, aby konflikt vyústil v řešení přínosné (přijatelné) pro obě strany.


Umí komunikovat: verbálně i neverbálně (zná a používá základní pravidla různých forem komunikace).

Řízení[editovat | editovat zdroj]

Umí zadat úkol, průběžně jej kontrolovat a na závěr zhodnotit.

Vychovatel[editovat | editovat zdroj]

Didaktika[editovat | editovat zdroj]

Ví, co chce naučit, umí si to rozmyslet a uspořádat.


Umí vybrat a použít vhodné metody a prostředky, aby naučil, co potřebuje. Umí vysvětlit, co potřebuje.


Uvědomuje si významprostředí pro výchovné působení.

  • Prostředím se rozumí především prostorové uspořádání včetně jeho estetické a funkční složky, případně další faktory (hluk, osvětlení apod.)


Umí zvolit formu programupřiměřenou jeho obsahu.


Je schopen připravitkvalitní vzdělávací program.

  • Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.


Je schopen připravit kvalitnídebatu.

  • Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.


Jeschopen připravit kvalitní prožitkový program s následnou reflexí.

  • Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.


Je schopen připravit kvalitní hru.

  • Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.


Je schopen připravit kvalitníworkshop.

  • Program s aktivní tvůrčí účastí všech, zaměřený na osvojení či či rozvoj nějaké dovednosti


Svůj vzdělávací program umí vizuálně doprovodit a ví, proč to může být vhodné.

  • Umí použít flipchart, počítačovou prezentaci, ukázky apod., zná přednosti a omezení těchto materiálů.


Umí hledat potřebné poznatky a inspiraci v odborné a metodické literatuře i dalších zdrojích.

  • Jedná se hlavně o schopnost využívat vhodné zdroje poznatků k inspiraci při přípravě programu a schopnost vybírat kvalitní informace sloužící k lepšímu porozumění a metodickému zvládnutí tématu nebo aktivity, které instruktor prezentuje účastníkům.


Umí nabídnout a prezentovat vhodnou literaturu účastníkům, umí použít různé formy práce s literaturou i dalšími informačními zdroji.


Jeodborník v nějakém oboru, který může uplatnit při vzdělávání činovníků.

  • Na této odbornosti by měl jednak uplatnit své metodické a didaktické dovednosti instruktora, jednak je jeho odbornost zdrojem určité míry autority, sebevědomí a jistoty. Odbornost zde chápeme v širokém smyslu, tj. může být odborník i v oborech, které se nepřednášejí ale jinak se využijí ve vzdělávacím programu kurzu (např. umění připravovat a vést hry, dramaturgie, ...)


Umí posoudit, co z toho, co prezentuje účastníkům, je pro ně opravdu důležité a potřebné.

  • Tato schopnost má dvě stránky: 1) co chce předat účastníkům, 2) co po nich bude požadovat v případě zkoušky


Umí ve svém oboru posoudit, co opravdu umí, a co si může dovolit prezentovat účastníkům a co ne.

  • Jde hlavně o to, aby nepřeceňoval své odborné znalosti a didaktické dovednosti.


Má přiměřené rétorické dovednosti.

  • Umí pracovat s hlasem, přiměřeně gestikulovat, ve svých rétorických dovednostech se průběžně zdokonaluje.


Umí získat ke svému programuzpětnou vazbu.

  • Může jít o zpětnou vazbu od účastníků, ostatních instruktorů, apod.


Zná hlavní principy a techniky review a zpětné vazby, rozlišuje je a umí obojí vést a využít.


Dramaturgie[editovat | editovat zdroj]

Umí rozlišit, který program může určit jako povinný a kdy by měl program pojmout jako dobrovolný.


Ví, že je nutné volit odlišný program pro různé typy účastníků (věk, pohlaví, vzdělání apod.).


Dovede s účastníky pracovat tak, aby je to bavilo, a přitom dokázal splnit své výchovné cíle.

  • Skauting není hnutí, které by se mělo podbízet vkusu mladých lidí, na druhé straně je třeba „chytat ryby na to, co jim chutná“ (B.P.).


Umí předempřipravit variantu programu pro špatné počasí.

  • Případně pro jiné vis maior zásahy


Dokáže se s využitím vlastních dispozic tvořivě podílet na tom, aby vzdělávací akce, jíž se účastní, měla svou vlastní tvář.


Zná a umí používat zásady dramaturgie při plánování a přípravě scénáře vzdělávací akce.


Jeschopen improvizovat, ale uvědomuje si meze plánování i improvizace.


Umí průběžně pozorovat a hodnotit průběh akce z hlediska dramaturgie a na základě tohoto sledování je schopen vhodně měnit a upravovat program.

  • Jde hlavně o umění sledovat a posoudit situace, které vyžadují změnu plánovaného programu a schopnost program vhodným způsobem změnit.


Dokáže analyzovat situaci v průběhu vzdělávací akce z hlediska reálného stavu účastníků (únava, nálada, pocity dosažené výsledky, míra pochopení apod.) a přizpůsobit této analýze následný program.

  • Totéž co předchozí hlavně s ohledem na stav účasntíků akce


Je schopen správným způsobem upravit program při neočekávané situaci (např. velký časový skluz, kolaps technického zajištění programu, úraz, …)

  • Navazuje na předchozí dvě kompetence: Dokáže při nezbytnosti změnit původní program najít takovou programovou alternativu, která nakonec povede ke splnění původně sledovaných cílů vzdělávací akce.


Lidé[editovat | editovat zdroj]

Je si vědom toho, že účastníci vzdělávací akce se mohou v mnohém od sebe lišit a umí přizpůsobit své chování a své působení těmto odlišnostem.

  • Např. rozdíly v sociálním postavení a roli účastníků (matka od rodiny, vs. studentka), v jejich věku (vysokoškolák vs. důchodce), funkci v Junáku (čekatel vs. předseda ORJ); rozdíly mezi muži a ženami.


Uvažuje o tom, jakou mají účastníci motivaci k účasti na vzdělávací akci, co očekávají a potřebují. Umí reagovat na jejich potřeby a podpořit je v motivaci vzdělávat se.


Respektuje individualitu každého účastníka a přizpůsobuje jí své instruktorské působení.


Ví, že pro úspěšnou práci instruktora je nezbytné aspoň částečně poznat každého účastníka vzdělávací akce a vytvořit si k němu osobní vztah.

  • Např. ví, že je důležité, aby znal účastníky jménem, aby věděl, z jakého přicházejí prostředí apod.


Dokáže spojit přiměřeně přátelský a vstřícný postoj k účastníkům akce s odpovědností instruktora - vychovatele.


Obsah vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Ve svých programech poskytuje účastníkům inspiraci pro jejich efektivní práci s informacemi.


Je si vědom významu tvořivosti a ve svých programech hledá možnosti účastníky k samostatné tvořivosti inspirovat a vést.


Je si vědom významu sebevzdělávání a ve svých programech hledá možnosti účastníky k sebevzdělávání inspirovat a vést.


Ví, jakvést ostatní ke sdílení hodnot a k jejich porozumění.

  • I když neexistuje jedna universální metoda a snadné ověření, je třeba mít aspoň vlastní cestu.


Vede účastníky k odpovědnosti za jejich činnost ve funkci činovníka Junáka (např. vůdce oddílu).


Vede účastníky ke schopnosti přijímat zpětnou vazbu a poučit se z ní i ke schopnosti vlastní sebereflexe.


Pedagogika[editovat | editovat zdroj]

Má přehled o různých způsobech učení a vzdělávání a o různých pedagogických směrech, které mohou být inspirací pro skautskou výchovu.

  • Rozvojová kompetence - její zvládnutí se předpokládá u účastníků, kteří mají hlubší zájem o pedagogiku, a u studentů a absolventů pedagogických fakult a učitelských oborů.


Chápe skautskouvýchovu v kontextu pedagogické teorie.

  • Rozvojová kompetence - její zvládnutí se předpokládá u účastníků, kteří mají hlubší zájem o pedagogiku, a u studentů a absolventů pedagogických fakult a učitelských oborů.


Rituály[editovat | editovat zdroj]

Ví jak využívat tradice, rituály a symboly. Uvědomuje si, jaký mají smysl, co přinesou vzdělávací akci a jejím účastníkům.

  • Dokáže rozčlenit tradice, symboly a rituály podle cílů a smyslu. Nevnímá je jako cíl, ale jako prostředek naplnění určitých výchovných cílů. Umí se vzdát tradiční činnosti nebo rituálu, které nemají výchovný smysl a ví, jaké důslekdy má používání tradic a rituálů bez výchovného smyslu


Rozumí základní funkci symbolů, je schopen uvažovat o jejich možném významu a dokáže s různými symboly tvořivě pracovat

  • Na příkladu ukáže, jak rozumí vybranému symbolu. Nejedná se jen o skautské symboly.


Rozumí napětí, které může být v osobním prožíváním vztahu každého člověka k obecně sdíleným symbolům (zejména státním, náboženským apod.) a snaží se ho citlivě respektovat

  • Uvede příklady, jak účastníkům VzA přiblížit obecně sdílené symboly.


Dokáže tvořivě pracovat s různými tradicemi a jimi zprostředkovanými symboly.

  • Vzdělávací akce jsou velkou příležitostí k využití toho, že se jí účasntí lidé přicházející z různých oddílových tradic a přinášející tak své porozumění symbolům a rituálům. Lze tak v praxi zažít možný přínos multikulturality.


Zkoušky[editovat | editovat zdroj]

K vybranému tématu umí sestavit konkrétní obsah, který chce vyzkoušet.


Zná a umí používat různé formy zkoušení a dokáže je volit vhodně s ohledem na svůj obor.

  • Ústní (pohovor, debata, posouzení samostatného výstupu, …), písemné (test, esej, písemná práce, …), další fromy (projekt, samostatné vedení programu, sledování účastníka při různých činnostech, ….)


Chápe zkoušku jako službu instruktora zkoušenému a jako jednu z forem zpětné vazby jak pro zkoušejícího, tak pro zkoušeného.

  • Zkoušející může úpři zkoušce poznat, jak dobře dané téma účastníky naučil; zkoušení může zjistit, jak dobře dané téma ovládá.

Vstupní kompetence[editovat | editovat zdroj]

  • U následujích kompetencí se předpokládá jejich dobré zvládnutí už před začátkem instruktorského vzdělávání. Tyto kompetence ale nejsou součástí vzdělávání instruktora.


Skauting[editovat | editovat zdroj]

Umí charakterizovat základní znaky skautingu, ví, co dělá skauting skautingem.

  • Chápe poslání skautingu, rozumí jeho třem principům a ví, co je skautská výchovná metoda.


Vnímá skauting jako hnutí, které reaguje na aktuální potřeby dětí a společnosti.

  • Umí popsat, v čem je skauting moderním a pružným hnutím.


Uvědomuje si přínos plynoucí z příslušnosti oddílu k Junáku a určité organizaci vůbec.

  • Včetně výhod a přínosů, které z toho plynou jemu osobně.


Rozumí hodnotám, na kterých stojí skautské hnutí, umí je jasně popsat a umí vysvětlit důvody, proč tyto hodnoty sdílí.

  • Jde o hlubší zamyšlení,nejzákladnější znalost a porozumění obsahuje kompetence 1K1.


Umí zasadit skauting do širších kulturních a historických souvislostí (hlavně z ideového a výchovného hlediska).

  • Dokáže vyjmenovat zásadní určující podněty vzniku skautského hnutí a jeho proměn. Popíše roli, kterou Junák a skautské hnutí sehrávalo a sehrává ve společnosti.


Rozumí tvrzení, že skauting je školou demokracie. Umí popsat vztah skautingu a politiky.


Ví, jak aplikovat získané vědomosti a dovednosti ze skautské činnosti v každodenním životě a naopak.


Má představu o rozsahu skautského hnutí a jeho možnostech ovlivňovat svět (jeho roli ve společnosti).


Skautská výchova[editovat | editovat zdroj]

Rozlišuje cíle a prostředky skautské výchovy.


Ví, co je to skautská výchovná metoda. Umí ukázat její jednotlivé prvky na příkladech ze své vlastní činnosti. Umí dovodit, které činnosti jsou se skautskou výchovnou metodou v souladu a které v rozporu a jak je případně modifikovat, aby v souladu s ní byly.

  • Zná a rozumí některému ze schémat skautské výchovné metody, (ví, k čemu je mu takové schéma užitečné) - ví o existenci jiných schémat, chápe, že skautská výchovná metoda je celek, který lze „pitvat“ jen pro lepší pochopení ale ne pro praktické užití - ukáže na činnosti svého oddílu program, který pracuje např. se symbolickým rámcem a podporou mladých dospělými - modifikuje program tak, aby byl lépe v souladu se skautskou výchovnou metodou - nezaměňuje cíle a prvky metody, nesnaží se vymyslet „program na symbolický rámec“ - dokáže podrobně rozebrat a vysvětlit každý prvek skautské výchovné metody. Vnímá družinový systém jako jeden ze základních pilířů skautské výchovné metody, umí vysvětlit jeho principy. Ví, jak pracovat družinovým systémem v oddíle s malým počtem členů.


Rozumí metodice práce se skautskou stezkou. Ví, proč a jak stezku použít jako východisko při plánování. Orientuje se v tématice motivování a ověřování znalosti a dovednosti ze stezky. Zná základní problémy práce se stezkou a jejich řešení.


Rozumí metodice práce s odborkami a smyslu jejich využití pro individuální rozvoj členů oddílu.