Pokud vedení nechodí na schůzky, rádce nemá autoritu, místo programu se pak dělají hlouposti.
Pokud vedení nechodí na schůzky, rádce nemá autoritu, místo programu se pak dělají hlouposti.
Základní problém může být jednak v osobě rádce a dále ve způsobu fungování družinového systému respektive pristupu vedouciho.
Výber osoby rádce, zejména v družině stejně starých dětí, je velmi důležitý krok který tvoří základ družiny. Častou chybou je výběr rádců jen jako skupinky nejstarších a nejschopnějších v oddíle. Vždy je potřeba mít na mysli zásadu, že rádce musí být co nejvíce přirozeným „šéfem“ party. A nezáleží jen na věku a schopnostech, byť tomu hodně mohou napomoci. Záleží také na zájmu družiny, nadšení rádce pro skauting, jeho časových možnostech apod.
Daleko teší situace je při práci s rovery, respektive rangers. Velmi dobře si u nás na středisku vede „vedoucí“ roverského kmene, který má velmi vstřícný postoj. Věkový rozdíl mezi ním a kluky z kmene je malý ale i přes jejich „klackovitost“ se mu daří s nimi dobře vycházet a připravovat program. Je potřeba hodně trpělivosti, trocha hroší kůže a na nikoho netlačit. Nikomu nic nevyčítá. Spíše je nechává, aby jim vše samo docházelo. A pak se ptá, co s tím? Jak bychom to vyřešili? To asi není dobrý, to nechat jen tak? Roveři tedy nemají tedy vždy nabitý program, ale na druhou stranu to kluky baví a jsou společná parta. A vztahy k svému vůdci mají perfektní. Zvláště, když toho pro ně dost zařídí. Ale nedělá vše. Na začátku roku si v kmeni rozdali různé skupinové role [1], takže hodně věcí kluci udělají sami a ani o tom neví. Nechtějí totiž zklamat ani jeho, ani své kamarády.
Zpet na Agora