IK

Přehled všech instruktorských kompetencí

instruktorské kompetence pro tisk ve formátu .XLS

Osobnostní základ

Základní předpoklad, se kterým počítáme.

Je důvěryhodný, pravdivý, spolehlivý, má smysl pro spravedlnost.

Pravdivý = na nic si nehraje, před sebou, ani před ostatními

Je si vědom svých individuálních limitů fyzických a psychických, dokáže odhadnout své reakce ve vypjatých, nicméně pravděpodobných situacích.

Ví, jak se zbytečně nevystavovat těmto situacím, chová se tak, aby riziko minimalizoval. Má rozmyšlené a vnitřně přijaté „programy“ pro „krizové“ situace. Je si vědom „slabých stránek své psychiky“ (např. svých fóbií), snaží se s nimi vypořádat

Je si vědom svého talentu i svých silných stránek a dokáže je rozvíjet ve prospěch své instruktorské role.

Má znalosti a dovednosti, které může dále rozvíjet a předávat.

Motivace

Uvědomuje si svou motivaci k instruktorství.

Odpovědnost vůči Junáku

Je vůči skautskému hnutí a Junáku aktivně loajální = jeho celkový postoj vůči němu je pozitivní a přijímá zodpovědnost vůči němu

Loajalita neznamená že vše „baštím”, nevylučuje, abych byl kritický.

Přijímá principiálně skautský svět (principy, hnutí, i lidi, kteří jej tvoří ).

Včetně mezinárodním rozměru.

Bez tohoto předpokladu by jako instruktor škodil

Odpovědnost vůči druhým

Vše, co dělá, dělá s vědomím odpovědnosti vůči, těm, kterým předává své znalosti/dovednosti (= např. vůdce oddílu) a těm, kterým budou tyto znalosti předávány dále (Pepíček).

Tato kompetence poskytuje vůdci základní vodítko pro řešení krizových situací – každou situaci řeší tak, aby vyloučil nebo minimalizoval nepříznivý vliv na členy oddílu.

Je si vědom, že svým instruktorským působením ovlivňuje postoje a hodnoty účastníků a přijímá za to odpovědnost.

Instruktor ovlivňuje hodnoty a postoje ostatních i tehdy, když o to při svém působení neusiluje - např. svým osobním příkladem, zprostředkováním nových zkušeností a prožitků účastníkům, apod.

Odpovědnost vůči sobě

Je si vědom, jaké nároky na ně osobně klade instruktorství a co mu přináší.

Chceme, aby měl reálnou představu, co obnáší instruktorská role po stránce přínosů i ztrát.

Přemýšlí o hodnotách, kterými se řídí, o svém rozvoji duchovním, o svém svědomí, o vztahu k ostatním lidem.

Podmínky duchovního růstu

Je schopen individuálně rozvíjet své znalosti a dovednosti ve zvolené oblasti.

Podmínky osobnostního rozvoje

Reflexe osobní

Je schopen kritické sebereflexe a zamyšlení nad svým vlastním jednáním a prožíváním. Snaží se o nadhled a poučení z chyb vlastních i z chyb těch druhých.

Umí nedestruktivně kritizovat a hodnotit sám sebe. Zná formy sebereflexe, které jsou tvůrčí, zajímavé a celkem příjemné.

Reflexe činnosti

Je ochoten i schopen přijímat zpětnou vazbu od druhých a vyvozovat z ní pro sebe konstruktivní důsledky.

Zde jde primárně o postoj, tj. o ochotu naslouchat zpětné vazbě a poučit se z vlastních chyb.(doplňuje předchozí kompetenci ve vztahu k druhým.)

Reflexe osobní

Je si vědom svých slabých stránek a ohrožení, které z nich plynou pro jeho roli instruktora; na základě toho je schopen zaujímat přiměřené role v týmu.

Je speciálním případem předchozí kompetence, který je ovšem pro roli instruktora zvlášť důelžitý (a proto je zvlášť);

zaujímání správných rolí v týmu je potvrzením této kompetencí.

Nechápe skauting jako místo, kam utíká před vnějším světem.

Umí žít i v jiných sociálních skupinách než ve skautských.

Má vizi svého osobního rozvoje a snaží se k ní postupnými kroky směřovat. Je schopen stanovovat si nové cíle.

Uvažuje o svých životních prioritách. Zvládá základy plánování si svého času, umí si čas rozvrhnout čas (umí využít metody plánování, které používá ve skautingu i k plánování svého života, rozhoduje se podle svých priorit).

Vztahy

Umí být přiměřeně tolerantní k ostatním, přičemž chápe, že tolerance má své hranice.

Umí vysvětlit, kdy je vhodné být tolerantní a kdy ne, a jaké následky z obou případů plynou.

Je schopen vytvořit si přátelský a vstřícný postoj k frekventantům a k svým spolupracovníkům.

K (ostatním) lidem se chce chovat vstřícně a přátelsky a také to zpravidla dokáže.

Jedná se o celkový postoj k lidem, který by měl být primárně pozitivní. Rovněž to zahrnuje ochotu zlepšovat konfliktní vztahy a překonávat nepřátelství.

Komunikace

Nemá žádnou výraznou komunikační vadu. Pokud ji má, dokáže s ní pracovat tak, aby neznehodnocovala jeho projev.

Myslí se například těžká koktavost, nápadný a častý tik či jiné podobné defekty, které jeho komunikaci neúnosně znehodnocují z hlediska potřebné autority lektora

Umí přizpůsobit komunikaci situaci nebo osobě, s níž hovoří.

Má všeobecný přehled o současných tématech z různých oblastí (kultura, politika, ekonomika, sport, základní fungování společnosti a životního prostředí) a dokáže k nim zaujmout postoj.

Dokáže své všeobecné znalosti uplatnit v diskusi a vést ji s respektem k ostatním a přiměřenou tolerancí

Spolupráce

Chce spolupracovat s ostatními.

Pro instruktora nutná podmínka týmové spolupráce

Jiné

Umí si hrát.

Zůstalo v něm kus dítěte, což ho chrání před tím, aby byl jen „učitelem”

Manager

Leader

Vychovatel

Didaktika

Ví, co chce naučit, umí si to rozmyslet a uspořádat.

Umí vybrat a použít vhodné metody a prostředky, aby naučil, co potřebuje. Umí vysvětlit, co potřebuje.

Uvědomuje si významprostředí pro výchovné působení.

Prostředím se rozumí především prostorové uspořádání včetně jeho estetické a funkční složky, případně další faktory (hluk, osvětlení apod.)

Umí zvolit formu programupřiměřenou jeho obsahu.

Je schopen připravitkvalitní vzdělávací program.

Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.

Je schopen připravit kvalitnídebatu.

Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.

Jeschopen připravit kvalitní prožitkový program s následnou reflexí.

Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.

Je schopen připravit kvalitní hru.

Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.

Je schopen připravit kvalitníworkshop.

Program s aktivní tvůrčí účastí všech, zaměřený na osvojení či či rozvoj nějaké dovednosti

Svůj vzdělávací program umí vizuálně doprovodit a ví, proč to může být vhodné.

Umí použít flipchart, počítačovou prezentaci, ukázky apod., zná přednosti a omezení těchto materiálů.

Umí hledat potřebné poznatky a inspiraci v odborné a metodické literatuře i dalších zdrojích.

Jedná se hlavně o schopnost využívat vhodné zdroje poznatků k inspiraci při přípravě programu a schopnost vybírat kvalitní informace sloužící k lepšímu porozumění a metodickému zvládnutí tématu nebo aktivity, které instruktor prezentuje účastníkům.

Umí nabídnout a prezentovat vhodnou literaturu účastníkům, umí použít různé formy práce s literaturou i dalšími informačními zdroji.

Jeodborník v nějakém oboru, který může uplatnit při vzdělávání činovníků.

Na této odbornosti by měl jednak uplatnit své metodické a didaktické dovednosti instruktora, jednak je jeho odbornost zdrojem určité míry autority, sebevědomí a jistoty. Odbornost zde chápeme v širokém smyslu, tj. může být odborník i v oborech, které se nepřednášejí ale jinak se využijí ve vzdělávacím programu kurzu (např. umění připravovat a vést hry, dramaturgie, ...)

Umí posoudit, co z toho, co prezentuje účastníkům, je pro ně opravdu důležité a potřebné.

Tato schopnost má dvě stránky: 1) co chce předat účastníkům, 2) co po nich bude požadovat v případě zkoušky

Umí ve svém oboru posoudit, co opravdu umí, a co si může dovolit prezentovat účastníkům a co ne.

Jde hlavně o to, aby nepřeceňoval své odborné znalosti a didaktické dovednosti.

Má přiměřené rétorické dovednosti.

Umí pracovat s hlasem, přiměřeně gestikulovat, ve svých rétorických dovednostech se průběžně zdokonaluje.

Umí získat ke svému programuzpětnou vazbu.

Může jít o zpětnou vazbu od účastníků, ostatních instruktorů, apod.

Zná hlavní principy a techniky review a zpětné vazby, rozlišuje je a umí obojí vést a využít.

Dramaturgie

Umí rozlišit, který program může určit jako povinný a kdy by měl program pojmout jako dobrovolný.

Ví, že je nutné volit odlišný program pro různé typy účastníků (věk, pohlaví, vzdělání apod.).

Dovede s účastníky pracovat tak, aby je to bavilo, a přitom dokázal splnit své výchovné cíle.

Skauting není hnutí, které by se mělo podbízet vkusu mladých lidí, na druhé straně je třeba „chytat ryby na to, co jim chutná“ (B.P.).

Umí předempřipravit variantu programu pro špatné počasí.

Případně pro jiné vis maior zásahy

Dokáže se s využitím vlastních dispozic tvořivě podílet na tom, aby vzdělávací akce, jíž se účastní, měla svou vlastní tvář.

Zná a umí používat zásady dramaturgie při plánování a přípravě scénáře vzdělávací akce.

Jeschopen improvizovat, ale uvědomuje si meze plánování i improvizace.

Umí průběžně pozorovat a hodnotit průběh akce z hlediska dramaturgie a na základě tohoto sledování je schopen vhodně měnit a upravovat program.

Jde hlavně o umění sledovat a posoudit situace, které vyžadují změnu plánovaného programu a schopnost program vhodným způsobem změnit.

Dokáže analyzovat situaci v průběhu vzdělávací akce z hlediska reálného stavu účastníků (únava, nálada, pocity dosažené výsledky, míra pochopení apod.) a přizpůsobit této analýze následný program.

Totéž co předchozí hlavně s ohledem na stav účasntíků akce

Je schopen správným způsobem upravit program při neočekávané situaci (např. velký časový skluz, kolaps technického zajištění programu, úraz, …)

Navazuje na předchozí dvě kompetence: Dokáže při nezbytnosti změnit původní program najít takovou programovou alternativu, která nakonec povede ke splnění původně sledovaných cílů vzdělávací akce.

Lidé

Je si vědom toho, že účastníci vzdělávací akce se mohou v mnohém od sebe lišit a umí přizpůsobit své chování a své působení těmto odlišnostem.

Např. rozdíly v sociálním postavení a roli účastníků (matka od rodiny, vs. studentka), v jejich věku (vysokoškolák vs. důchodce), funkci v Junáku (čekatel vs. předseda ORJ); rozdíly mezi muži a ženami.

Uvažuje o tom, jakou mají účastníci motivaci k účasti na vzdělávací akci, co očekávají a potřebují. Umí reagovat na jejich potřeby a podpořit je v motivaci vzdělávat se.

Respektuje individualitu každého účastníka a přizpůsobuje jí své instruktorské působení.

Ví, že pro úspěšnou práci instruktora je nezbytné aspoň částečně poznat každého účastníka vzdělávací akce a vytvořit si k němu osobní vztah.

Např. ví, že je důležité, aby znal účastníky jménem, aby věděl, z jakého přicházejí prostředí apod.

Dokáže spojit přiměřeně přátelský a vstřícný postoj k účastníkům akce s odpovědností instruktora - vychovatele.

Obsah vzdělávání

Ve svých programech poskytuje účastníkům inspiraci pro jejich efektivní práci s informacemi.

Je si vědom významu tvořivosti a ve svých programech hledá možnosti účastníky k samostatné tvořivosti inspirovat a vést.

Je si vědom významu sebevzdělávání a ve svých programech hledá možnosti účastníky k sebevzdělávání inspirovat a vést.

Ví, jakvést ostatní ke sdílení hodnot a k jejich porozumění.

I když neexistuje jedna universální metoda a snadné ověření, je třeba mít aspoň vlastní cestu.

Vede účastníky k odpovědnosti za jejich činnost ve funkci činovníka Junáka (např. vůdce oddílu).

Vede účastníky ke schopnosti přijímat zpětnou vazbu a poučit se z ní i ke schopnosti vlastní sebereflexe.

Pedagogika

Má přehled o různých způsobech učení a vzdělávání a o různých pedagogických směrech, které mohou být inspirací pro skautskou výchovu.

Rozvojová kompetence - její zvládnutí se předpokládá u účastníků, kteří mají hlubší zájem o pedagogiku, a u studentů a absolventů pedagogických fakult a učitelských oborů.

Chápe skautskouvýchovu v kontextu pedagogické teorie.

Rozvojová kompetence - její zvládnutí se předpokládá u účastníků, kteří mají hlubší zájem o pedagogiku, a u studentů a absolventů pedagogických fakult a učitelských oborů.

Rituály

Ví jak využívat tradice, rituály a symboly. Uvědomuje si, jaký mají smysl, co přinesou vzdělávací akci a jejím účastníkům.

Dokáže rozčlenit tradice, symboly a rituály podle cílů a smyslu. Nevnímá je jako cíl, ale jako prostředek naplnění určitých výchovných cílů. Umí se vzdát tradiční činnosti nebo rituálu, které nemají výchovný smysl a ví, jaké důslekdy má používání tradic a rituálů bez výchovného smyslu

Rozumí základní funkci symbolů, je schopen uvažovat o jejich možném významu a dokáže s různými symboly tvořivě pracovat

Na příkladu ukáže, jak rozumí vybranému symbolu. Nejedná se jen o skautské symboly.

Rozumí napětí, které může být v osobním prožíváním vztahu každého člověka k obecně sdíleným symbolům (zejména státním, náboženským apod.) a snaží se ho citlivě respektovat

Uvede příklady, jak účastníkům VzA přiblížit obecně sdílené symboly.

Dokáže tvořivě pracovat s různými tradicemi a jimi zprostředkovanými symboly.

Vzdělávací akce jsou velkou příležitostí k využití toho, že se jí účasntí lidé přicházející z různých oddílových tradic a přinášející tak své porozumění symbolům a rituálům. Lze tak v praxi zažít možný přínos multikulturality.

Zkoušky

K vybranému tématu umí sestavit konkrétní obsah, který chce vyzkoušet.

Zná a umí používat různé formy zkoušení a dokáže je volit vhodně s ohledem na svůj obor.

Ústní (pohovor, debata, posouzení samostatného výstupu, …), písemné (test, esej, písemná práce, …), další fromy (projekt, samostatné vedení programu, sledování účastníka při různých činnostech, ….)

Chápe zkoušku jako službu instruktora zkoušenému a jako jednu z forem zpětné vazby jak pro zkoušejícího, tak pro zkoušeného.

Zkoušející může úpři zkoušce poznat, jak dobře dané téma účastníky naučil; zkoušení může zjistit, jak dobře dané téma ovládá.

Základní kompetence

U následujích kompetencí se předpokládá jejich dobré zvládnutí už před začátkem instruktorského vzdělávání. Tyto kompetence ale nejsou součástí vzdělávání instruktora.

Skauting

Umí charakterizovat základní znaky skautingu, ví, co dělá skauting skautingem.

Chápe poslání skautingu, rozumí jeho třem principům a ví, co je skautská výchovná metoda.

Vnímá skauting jako hnutí, které reaguje na aktuální potřeby dětí a společnosti.

Umí popsat, v čem je skauting moderním a pružným hnutím.

Uvědomuje si přínos plynoucí z příslušnosti oddílu k Junáku a určité organizaci vůbec.

Včetně výhod a přínosů, které z toho plynou jemu osobně.

Rozumí hodnotám, na kterých stojí skautské hnutí, umí je jasně popsat a umí vysvětlit důvody, proč tyto hodnoty sdílí.

Jde o hlubší zamyšlení,nejzákladnější znalost a porozumění obsahuje kompetence 1K1.

Umí zasadit skauting do širších kulturních a historických souvislostí (hlavně z ideového a výchovného hlediska).

Dokáže vyjmenovat zásadní určující podněty vzniku skautského hnutí a jeho proměn. Popíše roli, kterou Junák a skautské hnutí sehrávalo a sehrává ve společnosti.

Rozumí tvrzení, že skauting je školou demokracie. Umí popsat vztah skautingu a politiky.

Ví, jak aplikovat získané vědomosti a dovednosti ze skautské činnosti v každodenním životě a naopak.

Má představu o rozsahu skautského hnutí a jeho možnostech ovlivňovat svět (jeho roli ve společnosti).

Skautská výchova

Rozlišuje cíle a prostředky skautské výchovy.

Ví, co je to skautská výchovná metoda. Umí ukázat její jednotlivé prvky na příkladech ze své vlastní činnosti. Umí dovodit, které činnosti jsou se skautskou výchovnou metodou v souladu a které v rozporu a jak je případně modifikovat, aby v souladu s ní byly.

Zná a rozumí některému ze schémat skautské výchovné metody, (ví, k čemu je mu takové schéma užitečné) - ví o existenci jiných schémat, chápe, že skautská výchovná metoda je celek, který lze „pitvat“ jen pro lepší pochopení ale ne pro praktické užití - ukáže na činnosti svého oddílu program, který pracuje např. se symbolickým rámcem a podporou mladých dospělými - modifikuje program tak, aby byl lépe v souladu se skautskou výchovnou metodou - nezaměňuje cíle a prvky metody, nesnaží se vymyslet „program na symbolický rámec“ - dokáže podrobně rozebrat a vysvětlit každý prvek skautské výchovné metody. Vnímá družinový systém jako jeden ze základních pilířů skautské výchovné metody, umí vysvětlit jeho principy. Ví, jak pracovat družinovým systémem v oddíle s malým počtem členů.

Rozumí metodice práce se skautskou stezkou. Ví, proč a jak stezku použít jako východisko při plánování. Orientuje se v tématice motivování a ověřování znalosti a dovednosti ze stezky. Zná základní problémy práce se stezkou a jejich řešení.

Rozumí metodice práce s odborkami a smyslu jejich využití pro individuální rozvoj členů oddílu.