Gemini 2012/Pozorování/Týna
Mařenka – 11 let
Mařenka přišla do oddílu v září minulého roku. Měla jsem možnost ji pozorovat na schůzkách, několika oddílových akcích a části tábora.
Na svůj věk je poměrně vysoká. Není přímo štíhlá, ale s obezitou problémy zatím nemá. Po rodičích by k ní dispozice měla, ale vždycky měla ráda sportovní aktivity (např. chodí do bazénu.) V souvislosti se zraněními (viz. níže) má tyto možnosti teď omezené.
Chodí čistě oblečená, dlouhé vlasy má učesané. Její styl oblékání naznačuje, že oblečení není pro ni/její rodinu priorita. V kontrastu s jejími vrstevnicemi se vůbec nezajímá o módu, nosí obyčejná trička a tepláky. Nikdy jsem ale nezaznamenala, že by z tohoto důvodu měla problém zapadnout mezi ostatní děti. Rodiče jí nedávno pořídili mobilní telefon, aby nebyla vyřazena z kolektivu spolužáků, kteří ho vesměs mají.
Pro Mařenku rodina velice důležitá, a to i ta širší. Projevuje se to hlavně tím, že neustále povídá o svých sourozencích, které má očividně velmi ráda. Mařenka je z úplné rodiny se čtyřmi dětmi. Je z nich nejstarší, další sourozenci jsou sestra ve druhé třídě, předškolačka a miminko. Přestože je Mařenka nejstarší, netrpí tím, že by se rodiče více věnovali mladším sourozencům. Její rodina drží hodně pospolu a rodiče se o děti dobře starají. Někdy mám pocit, že péče jejich maminky je až úzkostlivá. Ta prosazuje alternativní medicínu a na tábor Mařenku vybavila zásobou přírodních léčiv a pokynů, kdy které užívat a taky vedoucím dlouze povídala o jejích dobrých a špatných vlastnostech.
Mařenky rodiče nejspíš nebudou příliš bohatí (má hodně vybavení z druhé ruky, ručně ušitý spacák apod., na druhou stranu nemají problém utratit peníze za smysluplné zájmy dětí a nestalo se, že by se Mařenka nemohla nějaké akce zúčastnit z finančních důvodů. (Za její malou účastí na akcích stojí zdravotní problém.) Nevím o žádných dalších kroužcích, které by Mařenka kromě skautu navštěvovala, ale ráda čte.
Žebříček hodnot a postoje Mařenky se také hodně odvíjí od názorů jejich rodičů, které někdy až nekriticky přijímá. Mařenka působí jako vyrovnaná osobnost. Dala by se označit za flegmatika. Zřídka se stane, že by se do něčeho výrazně nadchla a téměř nikdy se nerozčílí. Na schůzkách se aktivně zapojuje do aktivit, ve kterých se cítí jistá. Pokud ale například nepochopí pravidla aktivity, stáhne se a místo aby požádala o dovysvětlení, raději se nezapojuje.
Ve stresových situacích reaguje rozdílně. Na táboře ji trápily štípance od komárů a Mařenka reagovala až hysterickým záchvatem. Opakovala, že je určitě alergická, přestože už jí splaskávaly a dožadovala se ošetření od doktora. Za tímto chováním ale podle mě stálo i to, že ji už v té době bolel i kotník a celkově byla ve stresu, proto to nepovažuji za její standartní chování. Mařenka nemá problém s respektováním autorit. Ve skupině je spíše submisivní. Při skupinovém úkolu raději čeká, co vymyslí ostatní. Nikdy ale rozhodnutí skupiny nebojkotuje.
Co se týče navazování vztahů, myslím, že by Mařenka mohla v budoucnu mít problém. Do oddílu přišla na popud spolužaček, a i po roce se na schůzkách baví převážně jen s nimi. Nemá sice problém být na hru ve skupince s kýmkoli, ale ve volném čase si na akcích povídá hlavně s vedoucími nebo se svojí kamarádkou (je to také její spolužačka). Ta z oddílu odchází (stěhuje se), a proto se až na podzim ukáže, jak je na tom Mařenka se svojí pozicí v oddíle. Ostatní děti ji ale vnímají pozitivně a její držení se stranou bude spíš otázkou její vlastní volby. Je výrazně motivovaná uznáním autority. Pokud se jí něco povede a někdo ji za to pochválí, cení si toho víc než jiných odměn. Všimla jsem si, že ji ani nezajímá, jestli je pochválená před vrstevníky nebo soukromě. Důležité pro ni je, že ji pochválil vedoucí. Její potřeba uznání určitě souvisí i s počtem sourozenců – má potřebu vyniknout.
Mařenka svědomitě plní stezku. Opět se při tom ukazuje její nezávislost na ostatních dětech. Zatímco ostatní ji plní spíše laxně, Mařenka mi i několikrát volala, aby prodiskutovala plnění některých bodů. Její motivací je opět uznání vedoucích. Její vyjadřovací schopnosti jsou dobré. V osobním rozhovoru dokáže povídat souvisle a dobře se vyjádřit. Pokud je ale nucena mluvit před ostatními, často velice znervózní.
Mařenka nemá problém dodržovat pravidla her. Co mi připadá zvláštní je, že ji vůbec nezajímá, zda pravidla dodržují i ostatní děti a nestěžuje si na nespravedlnost jako ostatní, pokud někdo podvádí.
Mařenka se ve škole dobře učí, ale není příliš manuálně zručná. Výtvarným ani podobným aktivitám se však nevyhýbá. Co se školy týče, Mařenka od nového roku přechází na osmileté gymnázium. Bude to pro ni velká změna, co se týče studia i kolektivu vrstevníků, které se však nebojí.
Mařenčin hlavní problém je zdravotní. V jejím věku už má boty velikosti 42 a její rychlý růst jí způsobuje řídnutí kostí. Má problém s kotníkem. Už na jaře maminka informovala oddíl, že ho měla v poslední době několikrát zraněný a musí ho šetřit. Řešili jsme to vynecháním většiny sportovních aktivit, u kterých vždy dostala nějakou sedící funkci nebo pomáhala vedoucím. Bylo vidět, že přes snahu vedoucích ji zapojit jí absence pohybu vadila. Na táboře si už od prvního dne stěžovala na bolestivost kotníku. Často brečela a kulhala, potom ale zase chodila naprosto normálně. Po několika dnech jsme ji vzali na vyšetření do nemocnice, kde jí po několika rentgenech dali sádru s diagnózou zlomenina holení kosti. Z tábora musela odjet.
Mařenku jsem si vybrala jakožto nováčka a přišlo mi vhodné blíže ji poznat. Její problém je zdravotní a oddíl ho tudíž nemůže vyřešit, pouze s ním pracovat.