IK

Přehled všech instruktorských kompetencí

• instruktorské kompetence pro tisk ve formátu .XLS

Vychovatel

Didaktika

Ví, co chce naučit, umí si to rozmyslet a uspořádat.

Umí vybrat a použít vhodné metody a prostředky, aby naučil, co potřebuje. Umí vysvětlit, co potřebuje.

Uvědomuje si významprostředí pro výchovné působení.

• Prostředím se rozumí především prostorové uspořádání včetně jeho estetické a funkční složky, případně další faktory (hluk, osvětlení apod.)

Umí zvolit formu programupřiměřenou jeho obsahu.

Je schopen připravitkvalitní vzdělávací program.

• Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.

Je schopen připravit kvalitnídebatu.

• Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.

Jeschopen připravit kvalitní prožitkový program s následnou reflexí.

• Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.

Je schopen připravit kvalitní hru.

• Instruktor by měl znát základní pravidla přípravy a uvádění běžných forem programu. Předpokládá se, že se v těchto dovednostech bude stále zdokonalovat během své praxe instruktora.

Je schopen připravit kvalitníworkshop.

• Program s aktivní tvůrčí účastí všech, zaměřený na osvojení či či rozvoj nějaké dovednosti

Svůj vzdělávací program umí vizuálně doprovodit a ví, proč to může být vhodné.

• Umí použít flipchart, počítačovou prezentaci, ukázky apod., zná přednosti a omezení těchto materiálů.

Umí hledat potřebné poznatky a inspiraci v odborné a metodické literatuře i dalších zdrojích.

• Jedná se hlavně o schopnost využívat vhodné zdroje poznatků k inspiraci při přípravě programu a schopnost vybírat kvalitní informace sloužící k lepšímu porozumění a metodickému zvládnutí tématu nebo aktivity, které instruktor prezentuje účastníkům.

Umí nabídnout a prezentovat vhodnou literaturu účastníkům, umí použít různé formy práce s literaturou i dalšími informačními zdroji.

Jeodborník v nějakém oboru, který může uplatnit při vzdělávání činovníků.

• Na této odbornosti by měl jednak uplatnit své metodické a didaktické dovednosti instruktora, jednak je jeho odbornost zdrojem určité míry autority, sebevědomí a jistoty. Odbornost zde chápeme v širokém smyslu, tj. může být odborník i v oborech, které se nepřednášejí ale jinak se využijí ve vzdělávacím programu kurzu (např. umění připravovat a vést hry, dramaturgie, ...)

Umí posoudit, co z toho, co prezentuje účastníkům, je pro ně opravdu důležité a potřebné.

• Tato schopnost má dvě stránky: 1) co chce předat účastníkům, 2) co po nich bude požadovat v případě zkoušky

Umí ve svém oboru posoudit, co opravdu umí, a co si může dovolit prezentovat účastníkům a co ne.

• Jde hlavně o to, aby nepřeceňoval své odborné znalosti a didaktické dovednosti.

Má přiměřené rétorické dovednosti.

• Umí pracovat s hlasem, přiměřeně gestikulovat, ve svých rétorických dovednostech se průběžně zdokonaluje.

Umí získat ke svému programuzpětnou vazbu.

• Může jít o zpětnou vazbu od účastníků, ostatních instruktorů, apod.

Zná hlavní principy a techniky review a zpětné vazby, rozlišuje je a umí obojí vést a využít.

Dramaturgie

Umí rozlišit, který program může určit jako povinný a kdy by měl program pojmout jako dobrovolný.

Ví, že je nutné volit odlišný program pro různé typy účastníků (věk, pohlaví, vzdělání apod.).

Dovede s účastníky pracovat tak, aby je to bavilo, a přitom dokázal splnit své výchovné cíle.

• Skauting není hnutí, které by se mělo podbízet vkusu mladých lidí, na druhé straně je třeba „chytat ryby na to, co jim chutná“ (B.P.).

Umí předempřipravit variantu programu pro špatné počasí.

• Případně pro jiné vis maior zásahy

Dokáže se s využitím vlastních dispozic tvořivě podílet na tom, aby vzdělávací akce, jíž se účastní, měla svou vlastní tvář.

Zná a umí používat zásady dramaturgie při plánování a přípravě scénáře vzdělávací akce.

Jeschopen improvizovat, ale uvědomuje si meze plánování i improvizace.

Umí průběžně pozorovat a hodnotit průběh akce z hlediska dramaturgie a na základě tohoto sledování je schopen vhodně měnit a upravovat program.

• Jde hlavně o umění sledovat a posoudit situace, které vyžadují změnu plánovaného programu a schopnost program vhodným způsobem změnit.

Dokáže analyzovat situaci v průběhu vzdělávací akce z hlediska reálného stavu účastníků (únava, nálada, pocity dosažené výsledky, míra pochopení apod.) a přizpůsobit této analýze následný program.

• Totéž co předchozí hlavně s ohledem na stav účasntíků akce

Je schopen správným způsobem upravit program při neočekávané situaci (např. velký časový skluz, kolaps technického zajištění programu, úraz, …)

• Navazuje na předchozí dvě kompetence: Dokáže při nezbytnosti změnit původní program najít takovou programovou alternativu, která nakonec povede ke splnění původně sledovaných cílů vzdělávací akce.

Lidé

Je si vědom toho, že účastníci vzdělávací akce se mohou v mnohém od sebe lišit a umí přizpůsobit své chování a své působení těmto odlišnostem.

• Např. rozdíly v sociálním postavení a roli účastníků (matka od rodiny, vs. studentka), v jejich věku (vysokoškolák vs. důchodce), funkci v Junáku (čekatel vs. předseda ORJ); rozdíly mezi muži a ženami.

Uvažuje o tom, jakou mají účastníci motivaci k účasti na vzdělávací akci, co očekávají a potřebují. Umí reagovat na jejich potřeby a podpořit je v motivaci vzdělávat se.

Respektuje individualitu každého účastníka a přizpůsobuje jí své instruktorské působení.

Ví, že pro úspěšnou práci instruktora je nezbytné aspoň částečně poznat každého účastníka vzdělávací akce a vytvořit si k němu osobní vztah.

• Např. ví, že je důležité, aby znal účastníky jménem, aby věděl, z jakého přicházejí prostředí apod.

Dokáže spojit přiměřeně přátelský a vstřícný postoj k účastníkům akce s odpovědností instruktora - vychovatele.

Obsah vzdělávání

Ve svých programech poskytuje účastníkům inspiraci pro jejich efektivní práci s informacemi.

Je si vědom významu tvořivosti a ve svých programech hledá možnosti účastníky k samostatné tvořivosti inspirovat a vést.

Je si vědom významu sebevzdělávání a ve svých programech hledá možnosti účastníky k sebevzdělávání inspirovat a vést.

Ví, jakvést ostatní ke sdílení hodnot a k jejich porozumění.

• I když neexistuje jedna universální metoda a snadné ověření, je třeba mít aspoň vlastní cestu.

Vede účastníky k odpovědnosti za jejich činnost ve funkci činovníka Junáka (např. vůdce oddílu).

Vede účastníky ke schopnosti přijímat zpětnou vazbu a poučit se z ní i ke schopnosti vlastní sebereflexe.

Pedagogika

Má přehled o různých způsobech učení a vzdělávání a o různých pedagogických směrech, které mohou být inspirací pro skautskou výchovu.

• Rozvojová kompetence - její zvládnutí se předpokládá u účastníků, kteří mají hlubší zájem o pedagogiku, a u studentů a absolventů pedagogických fakult a učitelských oborů.

Chápe skautskouvýchovu v kontextu pedagogické teorie.

• Rozvojová kompetence - její zvládnutí se předpokládá u účastníků, kteří mají hlubší zájem o pedagogiku, a u studentů a absolventů pedagogických fakult a učitelských oborů.

Rituály

Ví jak využívat tradice, rituály a symboly. Uvědomuje si, jaký mají smysl, co přinesou vzdělávací akci a jejím účastníkům.

• Dokáže rozčlenit tradice, symboly a rituály podle cílů a smyslu. Nevnímá je jako cíl, ale jako prostředek naplnění určitých výchovných cílů. Umí se vzdát tradiční činnosti nebo rituálu, které nemají výchovný smysl a ví, jaké důslekdy má používání tradic a rituálů bez výchovného smyslu

Rozumí základní funkci symbolů, je schopen uvažovat o jejich možném významu a dokáže s různými symboly tvořivě pracovat

• Na příkladu ukáže, jak rozumí vybranému symbolu. Nejedná se jen o skautské symboly.

Rozumí napětí, které může být v osobním prožíváním vztahu každého člověka k obecně sdíleným symbolům (zejména státním, náboženským apod.) a snaží se ho citlivě respektovat

• Uvede příklady, jak účastníkům VzA přiblížit obecně sdílené symboly.

Dokáže tvořivě pracovat s různými tradicemi a jimi zprostředkovanými symboly.

• Vzdělávací akce jsou velkou příležitostí k využití toho, že se jí účasntí lidé přicházející z různých oddílových tradic a přinášející tak své porozumění symbolům a rituálům. Lze tak v praxi zažít možný přínos multikulturality.

Zkoušky

K vybranému tématu umí sestavit konkrétní obsah, který chce vyzkoušet.

Zná a umí používat různé formy zkoušení a dokáže je volit vhodně s ohledem na svůj obor.

• Ústní (pohovor, debata, posouzení samostatného výstupu, …), písemné (test, esej, písemná práce, …), další fromy (projekt, samostatné vedení programu, sledování účastníka při různých činnostech, ….)

Chápe zkoušku jako službu instruktora zkoušenému a jako jednu z forem zpětné vazby jak pro zkoušejícího, tak pro zkoušeného.

• Zkoušející může úpři zkoušce poznat, jak dobře dané téma účastníky naučil; zkoušení může zjistit, jak dobře dané téma ovládá.

Základní kompetence

• U následujích kompetencí se předpokládá jejich dobré zvládnutí už před začátkem instruktorského vzdělávání. Tyto kompetence ale nejsou součástí vzdělávání instruktora.

Skauting

Umí charakterizovat základní znaky skautingu, ví, co dělá skauting skautingem.

• Chápe poslání skautingu, rozumí jeho třem principům a ví, co je skautská výchovná metoda.

Vnímá skauting jako hnutí, které reaguje na aktuální potřeby dětí a společnosti.

• Umí popsat, v čem je skauting moderním a pružným hnutím.

Uvědomuje si přínos plynoucí z příslušnosti oddílu k Junáku a určité organizaci vůbec.

• Včetně výhod a přínosů, které z toho plynou jemu osobně.

Rozumí hodnotám, na kterých stojí skautské hnutí, umí je jasně popsat a umí vysvětlit důvody, proč tyto hodnoty sdílí.

• Jde o hlubší zamyšlení,nejzákladnější znalost a porozumění obsahuje kompetence 1K1.

Umí zasadit skauting do širších kulturních a historických souvislostí (hlavně z ideového a výchovného hlediska).

• Dokáže vyjmenovat zásadní určující podněty vzniku skautského hnutí a jeho proměn. Popíše roli, kterou Junák a skautské hnutí sehrávalo a sehrává ve společnosti.

Rozumí tvrzení, že skauting je školou demokracie. Umí popsat vztah skautingu a politiky.

Ví, jak aplikovat získané vědomosti a dovednosti ze skautské činnosti v každodenním životě a naopak.

Má představu o rozsahu skautského hnutí a jeho možnostech ovlivňovat svět (jeho roli ve společnosti).

Skautská výchova

Rozlišuje cíle a prostředky skautské výchovy.

Ví, co je to skautská výchovná metoda. Umí ukázat její jednotlivé prvky na příkladech ze své vlastní činnosti. Umí dovodit, které činnosti jsou se skautskou výchovnou metodou v souladu a které v rozporu a jak je případně modifikovat, aby v souladu s ní byly.

• Zná a rozumí některému ze schémat skautské výchovné metody, (ví, k čemu je mu takové schéma užitečné) - ví o existenci jiných schémat, chápe, že skautská výchovná metoda je celek, který lze „pitvat“ jen pro lepší pochopení ale ne pro praktické užití - ukáže na činnosti svého oddílu program, který pracuje např. se symbolickým rámcem a podporou mladých dospělými - modifikuje program tak, aby byl lépe v souladu se skautskou výchovnou metodou - nezaměňuje cíle a prvky metody, nesnaží se vymyslet „program na symbolický rámec“ - dokáže podrobně rozebrat a vysvětlit každý prvek skautské výchovné metody. Vnímá družinový systém jako jeden ze základních pilířů skautské výchovné metody, umí vysvětlit jeho principy. Ví, jak pracovat družinovým systémem v oddíle s malým počtem členů.

Rozumí metodice práce se skautskou stezkou. Ví, proč a jak stezku použít jako východisko při plánování. Orientuje se v tématice motivování a ověřování znalosti a dovednosti ze stezky. Zná základní problémy práce se stezkou a jejich řešení.

Rozumí metodice práce s odborkami a smyslu jejich využití pro individuální rozvoj členů oddílu.