Gemini 2015/Výměna/Mufi
Mufi SpoluCastor: jela jsem ke Spísovi, ale u nás byla Týpíovka
Základní údaje - Kam to vlastně jedu a kdo tam na mě čeká?
Jak dlouho tábor trval?
Tábor trval dva a půl týdne, protože odjížděli už ve středu 1.7., ale potom ještě navazoval dobrovolný puťák na tři dny. Takže když se člověk zúčastnil i puťáku, tábor trval dohromady tři týdny.
Jak velký/é tam byl/y oddíl/y?
Tábor měli dohromady kluci i holky, dohromady jich bylo asi 50 (cca 25 skautů a 25 skautek). Přes rok ale mají oddělené schůzky i výpravy a přemýšlí, že by příští rok jeli na tábor odděleně.
Kdo na něj jel?
To už jsem asi řekla, 25 skautů a 25 skautek, přibližně a vedoucí, ale to už je zase další otázka :D
Kolik měli vedoucích na táboře?
Přibližně 15, což je dost, ale zase na ten počet dětí to je docela adekvátní. Bylo tam docela hodně mladších vedoucích, tím myslím tak šestnáctileté kluky a holky, kteří jeli ještě minulý rok jako skauti. A taky jich několik bylo starších zkušenějších, kteří přes rok už oddíl nevedou a jeli jenom na tábor. Každopádně sami mi říkali, že mají dojem, že jich je moc a že je tím pádem ta organizace moc složitá, čím víc lidí, tím víc názorů a tím složitější domluva.
Pozorování - Vžij se znovu do situace, kdy si přišel/přišla do cizího tábora
Jak tě na táboře přijali?
Přijali mě hrozně dobře. Věděli o mně už před tím, než jsem přijela a hned jak jsem vylezla z auta, tak mě zdravili a říkali "jéé to je ta Mufi" :). Spísa mě provedl po táboře a hned se mnou pak skautky začaly dělat interview do jejich táborového časopisu a začali mi rovnou vyprávět táborové drby. Byli na mě všichni moc hodní.
Jaká byla atmosféra na táboře?
V táboře byla podle mě taková pohodová odpočinková atmosféra. Zrovna totiž přišli z puťáku a ten den byl docela odpočinkový program (až na večerní hru teda). Mezi vedoucíma ale byla dost unavená atmosféra, Spísa byl nemocný a ostatní byli taky hodně vyčerpaní, potřebovali by si fakt odpočinout. Ale i tak se usmívali a nehádali se. :)
Jaký byl vztah mezi vedoucími a dětmi?
To bylo u každého vedoucího jiné. Bavila jsem se o tom se dvěma vedoucíma skautek a oni měly zrovna hodně přátelský vztah k dětem. Hodně se s dětma bavily a byly pro ně přístupné. To ale nic neměnilo na jejich autoritě. Jejich přístup se mi líbil a snažím se o podobný. Pak jeden vedoucí, ten byl trochu starší než ostatní, ten měl dost autoritativní až diktátorská přístup k dětem, říkaly mi o něm i některé skautky. A ostatní měli takový něco mezi a nebo jsem neviděla, jak se k dětem chovali.
Co se na táboře dělo mimo tvůj program?
Dopoledne, když jsem přijela, probíhaly táborové odborky. Děti byly po skupinkách rozděleny do několika, asi čtyř, odborek a u nich byl vyždycky aspoň jeden vedoucí - šéf té odborky. Potom byl oběd a polední klid, během kterého měli vedoucí poradu. Po poledňáku jsem já měla program a po něm si indiánské kmeny vytvářely svůj totem, ale zároveň někdo vařil, kluci měli se Spísou nějakou poradu o příštím roce a někdo se tam jenom tak potuloval a někdo šel na dřevo, takže se vytváření totemů neúčastnili všichni. Potom moc nevím, byla jsem uklízet po svém programu, ale myslí, že se nic moc nedělo. Byla večeře a pak zase trochu volno, vedoucí připravovali večerní hru a scénku. Potom asi v 8 byl nástup a potom zase chvíli volno a pak etapovková scénka v hangáru a večerní hrak,. která trvala asi do 11. Děti po skupinkách hledaly miny v minovém poli a musely přejít bez výbuchu.
Jakou formou trestají a oceňují děti na táboře?
To úplně nevím, myslím, že žádný speciální systém nemají. Jenom na nástupu probíhá dražba věcí, které si někde někdo zapomněl a za každou věc musí dělat určitý počet polínek. Jinak jsem asi nic jiného nezaznamenala.
Jak spolu vychází ostatní vedoucí?
Myslím, že tam nikdo s nikým nemá problém, až na toho autoritativního vedoucího. Měla jsem pocit, že se vzájemně respektují a ví, jakou tam kdo má roli.
Funguje na táboře družinový systém? Jak se to projevilo při tvé návštěvě?
Otázka družin na příští rok se tam zrovna prodiskutovávala. Vzniká totiž nějaká nová družina. Na táboře jsem si všimla docela velké rivality mezi družinami, ale v pozitivním smyslu. Každá družina má vlajkonoše, který nosí vlajku na nástup a na výpravy. Tahle funkce je podle mě dost ceněná a vlajkonoši mi hrdě ukazovali svoje vlajky a přitom se hádali, kdo jí má hezčí a čí družina je lepší. :)
Jaká je na táboře role tvého spoluCastora? Jaká je ve srovnání s tvojí rolí na tvém táboře?
Spísa je myslím hlavní vedoucí za kluky, protože je nejlíp zná, je s nimi i přes rok. Jejich hlavní vedoucí tábora je sice taky kluk, ale ten spíš vede ten tábor, než oddíl přes rok. Ale tím nechci říct, že by Spísa nevedl tábor, ale jak byl nemocný, tak jsem to asi moc neměla šanci poznat. Jenom vím, že tam právě docela dlouho mluvil s rádci družin o příštím roce. Moje úloha na táboře se možná liší tím, že musím mít tak nějak všechno pořád v merku. Ikdyž zrovna nejsem vedoucí dne, tak vím, co se kdy děje a co se kdy má dít a starám se o to. Taky se účastním skoro všech našich programů, i když ho neorganizuju. A možná se i víc starám o takové věci, jako jídlo, nákup, peníze, voda... protože oni na to mají speciální lidi, my ne. Ale samozřejmě se tohle těžko usuzuje, když tam Spísa celé odpoledne ležel ve spacáku, protože mu nebylo dobře..
Tvůj program – Nadešla chvíle odvést program před neznámým, ale náročným publikem
Pro koho jsi měl(a) program?
Pro všechny skauty a skautky.
Jaký byl cíl tvého programu?
Trochu to tam obveselit, vytrhnout je na chvíli z těch všech povinností a prostě si trochu užít a zasmát se. A taky jsem jim chtěla ukázat naší oblíbenou táborovou zábavu, jinde se to moc nedělá.
Zapadal tvůj program do rámce a cílů daného tábora?
Neptala jsem se, jaké mají táborové cíle, takže fakt nevím. Ale myslím, že zrovna ten den se můj program hodil svým typem.
Jak reagovaly děti na tvůj program?
Byly nadšené, smály se a vůbec se o ničem nehádaly. Kdo se nechtěl zúčastnit, nemusel. Sednul si vedle nás a pozoroval nás, to taky bylo zábavné. Potom mi sami říkaly, že je to hrozně bavilo.
Byl/a jsi nervózní?
Ano, docela dost. Ale jenom před tím, než jsem tam přijela. Když jsem viděla, jak jsou fajn, tak jsem nervózní vůbec nebyla. Bála jsem se tam jet a mít program pro 50 dětí, jsem totiž zvyklá na svých 15 světlušek :D a niky jsem program pro starší děti neměla. Ale zpětně si říkám, že nebylo proč být nervózní.
Jak ses cítil/a poté, co bylo po tvém programu?
Docela šťastně, že se to povedlo a bavilo je to.
Jak jsi spokojen/a s realizací?
Zvládla jsem to, ale byl trochu nejdřív problém, že bylo zrovna ten den docela hnusně a na tenhle program je potřeba být v plavkách a být mokrý. A taky hodně foukal vítr, který odfoukával plachtu, ale nakonec zrovna ve chvíli, kdy jsme se šli klouzat vysvitlo sluníčko :).
Zaujal? Všechny stejně?
Zaujal. Asi 5 skautek a několik skautů mi potom večer říkali, že to bylo super. Jestli zaujal všechny stejně nevím.. Asi 4 skautky se nezúčastnily protože se nechtěly svlékat do plavek v té zimě, ale naštvané taky nebyly, myslím že se dost bavily při pohledu na nás.
Další - Byl jsi na táboře jako návštěva, co si měla připravit program a ten realizovat, nicméně mimo to, jsi měl/a možnost koukat kolem
Co tě na táboře překvapilo? (pozitivně/negativně)
Tohle všechno jsem si někam sepsala, ale nemůžu ten papír najít, tak jenom to, co si vzpomenu. Nejvíc mě asi překvapilo, že se skoro vůbec tak nějak nesetkávají všichni spolu. Jenom na nástupu, to je jediné místo setkání úplně všech dohromady. Jí po skupinkách každý někde jinde a večerku zpívají jenom vedoucí. Taky mě překvapilo místo, jejich louka byla úplně malinká, taková nudle mezi stromy a táborové stavby tam byly rozmístěny tak jako nezvykle, teda pro mě :D
Co tě na táboře inspirovalo?
Hodně se mi líbily jejich odborkové indexy, kde bylo přesně nadefinováno, co musíš kde splnit a ukázat, abys splnil odborku. Líbil se mi látrový semafor, který funguje mnohem líp, než naše cedulky, které se samy otáčí :D. Měli hodně promakanou etapovku i s efektama a to všeho bylo připravené předem :D. Líbilo se mi, že měli už před táborem určené, kdo bude kdy lemra (bude mít volný den) a tenhle člověk si fakt mohl na den někam odejít a neukázat se tam. Moc mě zaujal jejich způsob skládání slibů. Vždycky odejdou někam na nějaké zvláštní místo (jejich pamétné/prostě super místo), kde skládají slib jenom před těmi, kdo už ho složili a ne před všemi u táboráku.
V čem je navštívený tábor podobný tomu tvému?
To neumím říct.. asi tím, že je o taky skautský tábor..
V čem se navštívený tábor od tvého liší?
Je mnohem větší, koedukovaný, mají hodně volného času - mezery mezi programy, myjí se každý den :D, protože mají potok hned u tábora.
Přijdeš na něco zajímavého z tvého tábora, co v tom navštíveném chybí? Nebo na něco, co bys vylepšil? A jak?
Rozhodně mi tam chyběly ty společné chvíle. My máme tohle u nás dost silně zavedeno, že se scházíme už ráno na ranním zamyšlení, u každého jídla jsem všichni spolu v jídelně, na nástupech, na večerním rituálu - posíláme si svíčku a říkáme, co se nám nejvíc za ten den líbilo nebo komu chceme poděkovat. Pro tohle třeba u nich podle mě vůbec není prostor, na nějakou reflexi, hodnocení dne, sdílení se.. Taky bych asi víc dbala na denní řád. Aby program začínal v době, kdy fakt má začínat. Ale jinak to byl super tábor, hrozně moc se mi tam líbilo, vůbec se mi nechtělo jet pryč. Vedoucím moc fandim, protože jsou všichni hrozně moc dobrý a jde jim to. :) Program hosta na tvém táboře
Podařilo se mu/jí naplnit cíl programu?
Myslím, že jo. Chtěla nám ukázat nějakou jejich typickou hru. Moc naše světlušky bavila.
Jak se podařilo návštěvě děti zaujmout?
Holky byly na návštěvu dost zvědavé a když je někdo nový, tak se ho trochu bojí a tím pádem má rovnou i autoritu v kapse. Takže všchni poslouchaly a nikdo se neodvážil zlobit. :)
Silné stránky spoluCastora (při realizaci programu) ?
Týpíovka se hnez skamarádila s dětma. Takže bych řekla něco jako osobní vztah s dětmi.
Co by mohl(a)/měl(a) zlepšit?
Nic mě nenapadá.