Děti na akcích se zabývají přehrávači, mobily apod., co s tím?

Děti na akcích se zabývají přehrávači, mobily apod., co s tím?

Tento problém se nevyhnul ani našemu oddílu. Není to tak dávno, co jsme jely na trojdenní výpravu a po cestě vyhrávaly různé melodie, přicházely SMS a tak. Rozhodly jsme se, že s tím je třeba něco udělat. Rozhodně by nemělo cenu jim to okamžitě zakazovat, tak jsme se ovládly a vše nechaly až na večer.

Potom, co jsme uložily světlušky, rozdělily jsme skautky na dvě skupinky. Každá skupinka dostala za úkol připravit scénku, druhá skupinka o tématu nevěděla.

1) kamarádky jedou tramvají a přitom telefonují

2) kamarádky v tramvaji si povídají o společných zážitcích.

Každá skupinka přehrála svojí scénku a pak jsme hledaly rozdíly, od toho jsme se dostaly k tomu, že jsme společně hledaly výhody a nevýhody mobilních telefonů, k obojímu jsme toho našly celkem dost. Na konci jsme se dohodly, že se budeme snažit využívat výhody mobilních telefonů a nenecháme si jimi narušovat společně trávený čas. Na základě předchozích úvah jsme se s holkami domluvily, že telefony budou celý den schované s vypnutým zvoněním, a že po skončení večerního programu, je vhodný čas na napsání zpráv domů rodičům. Holky to pochopily a vzaly za své a zatím to funguje.

Pokud zkrátka v oddíle není zažitý zvyk, že se telefony a jiné vymoženosti nepoužívají, je podle mě jedna z nejúčinnějších cest se společně s dětmi zamyslet, proč chceme tyto vymoženosti používat v omezené míře. Každý je schopen pochopit, že telefonát uprostřed hry ji zkazí, že je zbytečné si SMSkovat s někým, kdo je daleko, když mám kolem sebe kamarády z oddílu. Na druhou stranu nám moderní technologie přináší i výhody, jako přivolání pomoci v případě potíží, snadná a rychlá domluva atd. I v této souvislosti nesmíme zapomínat, že jsme to my, kdo jde dětem příkladem.

Zpět na Agora