Chronicky nemocné dítě v oddíle

Z Gewiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Alergie[editovat | editovat zdroj]

Jedna z nejčastějších civilizačních chorob. Vzniká na nejrůznější podněty: pyl, prach, plísně, peří, chlupy, živočišné jedy, potraviny, léky (např. penicilin v mléce),…

Princip: tělo neadekvátně reaguje na styk s neznámou látkou, přehnaná obranná reakce imunitního systému

Nejčastější projevy
  • kožní-zčervenání, puchýřky, vyrážka, kopřivka
  • dýchací-až astma
  • v trávicím systému-průjem
  • slzení z očí, senná rýma
  • anafylaktický šok

Dítě by mělo znát podnět a případné projevy alergie, často má i léky pro případ záchvatu i na běžné preventivní užívání.

První pomoc: odstranit zdroj vyvolávajícího podnětu, chladit místo postižení, podat protialergické léky (např. inhalační sprej), které má dítě u sebe nebo Dithiaden nebo jiný lék proti alergii.

Na co dát pozor: pravidelné užívání preventivních léků, aby mělo dítě vždy u sebe léky pro případ akutního záchvatu; nezlehčovat problémy dítěte.


Astma Bronchiale[editovat | editovat zdroj]

Trpí jím 7-10% dětí.

Je to zánět: podnět (často neznámý, jinak třeba studený vzduch, pyl, plísně,…)

Dojde ke stažení dýchacích cest v plicích => znemožnění až nemožnost výdechu (slyšitelné vrzoty, pískoty až sípání při snaze vydechnout).

Děti trpící astmatem by měly mít u sebe léky pro případ záchvatu (inhalační sprej,…), dále občas pravidelně užívají léky pro předcházení záchvatu.

První pomoc u záchvatu: vyvést na čerstvý vzduch, podat léky, snažit se zklidnit postiženého i okolí (situace vypadá dramaticky).


Cukrovka (Diabetes Mellitus 1. typu, DM)[editovat | editovat zdroj]

Princip: tělo si samo ničí buňky vyrábějící hormon insulin ve slinivce => vede k nedostatku insulinu v krvi; insulin je hormon zodpovědný za přesun cukrů (glukosy) z krve do buněk, kde slouží jako zdroj energie; nedostatek insulinu vede k zvýšení hladinu glukosy (glykémie) v krvi a k nedostatku glukosy (paliva) v buňkách.

Terapie: dítě si musí v pravidelných intervalech měřit glykémii (hladinu cukru v krvi), v daných časech 3-4x za den a 1x na noc aplikovat insulin (nejčastěji tzv. insulinovým perem) a v pravidelných intervalech jíst předepsané množství jídla.

Jídlo: jsou k dispozici tabulky, podle kterých se dá spočítat, kolik čeho může dítě sníst, výběr jídla prakticky není omezen, jen nejsou vhodné cukrářské výrobky, u nichž není jasné, kolik přesně je v nich cukru.

Pro to, mít dítě s DM v oddíle, by měla stačit konzultace vůdce např. s rodiči. Dítě je od cca 12 let schopno samo si aplikovat insulin a po dohodě měnit nastavení dávkování.

Možný problém: závažné snížení hladiny cukru v krvi (hypoglykémie)-příčiny: nedodržení stravovacího režimu, nadměrná nebo chybná aplikace insulinu, velká fyzická zátěž, stres (promoknutí, prochladnutí, infekce,…).

Projevy: postižený by měl na sobě poznat příznaky hypoglykémie-třes, opocenost, bledost, zrychlený tep

První pomoc: cukr, vhodné ve formě sladkého džusu/limonády (ne light, ta je slazená umělým sladidlem); proto při každé aktivitě by měl mít vůdce u dítěte s sebou něco pro tento případ!

DM by v žádném případě neměl být důvod k opuštění oddílu, dítě se ani nemusí v nějaké větší míře vzdát běžných oddílových aktivit; důležité je ale poučení všech dospělých, kteří mohou být dozorem nad dítětem.

Epilepsie[editovat | editovat zdroj]

Nemoc mozku charakterizovaná abnormálními výboji neuronů.

různé projevy
  • chvilkové výpadky pozornosti
  • výpadky pozornosti s nenormálními pohyby
  • náhlé stavy bezvědomí
  • bezvědomí s křečemi

Většinou je známá i vyvolávající příčina-stres, nevyspání, rychlé změny obrazů (TV), rychlé střídání světlo/tma,…

Děti s epilepsií jsou většinou léčeny léky, je nutné dbát na jejich pravidelné užívání.

Prevence záchvatů: dodržovat pravidelný denní režim (konzultovat s ošetřujícím lékařem noční hlídky, noční hry)

Lehčí formy epilepsie by nemusely dítě omezovat v běžné oddílové činnosti, v každém případě je vhodné konzultovat oddílový program s (ošetřujícím) lékařem. Epileptický záchvat neznamená epilepsii! Záchvat s křečemi a bezvědomím min 1x za život prožije 25% lidí; nelze vyvozovat z jednoho záchvatu onemocnění. Pokud se vám ale něco takového stane na táboře nebo při oddílové činnosti, je nutno vyhledat lékařskou pomoc.