Gemini 2015/Výměna/Martin
Pro splnění úkolu Výměna jsem se vydal za smíšeným oddílem z Pražského střediska Blaník. Přesněji jsem zavítal na třídenní výpravu do skautské základny nedaleko Vlašimi. Potkal jsem se s 23 členným (nebyli všichni) smíšeným oddílem, o které pečovalo 6 vedoucích (3 chlapci a 3 dívky). Já jsem se účastnil jednoho dne na trojdeňáku a zrovna jsme šli na vycházku po okolí. Na výpravě mě přijali parádně. Děti i vedoucí byli přátelští a otevření k poznání nového člověka. Atmosféra výpravy byla dle nastavené motivace. Mou snahou bylo porozumět programu a tak mé otázky směřovaly k dětem. Ty mi vše vysvětlily. Vztah mezi vedoucími a dětmi byl velmi přátelský až téměř přátelsko-rodinný. Vedoucí vystupovali jako jedna sehraná parta.
Měl jsem program pro smíšenou skupinu dětí, promíchaný první stupeň ZŠ. Cíl mého programu bylo přinést dětem smích a radost z jiného koutu republiky, společně se zasmá. Program sice nezapadal do vytyčeného rámce, avšak nikterak jej (snad) nenarušoval. Děti program přijali a odpovědně plnili zadané úkoly, opakovaly, blbly. Byl jsem dost nervózní, jakmile bylo po všem, byl jsem rád, že už to mám za sebou … s lehkým nádechem spokojenosti … až na pár drobností. Nedokážu napsat, jestli zaujal všechny stejně, ale snažil jsem se.
V prvé řadě mě překvapily samotné děti. Měl jsem za to, že v Praze jsou děti zhýčkanější. A ono ne! Inspirovali mě vedoucí, kteří odpovědně plnili svoji roli. Dále také míra odpovědnosti, jakou děti dostaly (např. při vaření oběda na ohni).
Na schůzce mého oddílu, kterého se účastnila i Anežka, jsem nemohl být. Optal jsem se však členů (ale i vedení), jak to dopadlo. Kluci byli z dívky značně vyjevení a dali to na sobě znát. Cíl programu si stanovovala sama a tudíž je to spíš otázka pro ni. Návštěva/Anežka jistě zaujala (už proto, že je dívka). Silnou stránkou je chladná hlava, kterou zachovala, když se ti naši raubíři začali kočkovat. Její program byl pro kluky netradiční, nový a dle ohlasů zaujal