Gemini 2015/Pozorování/Maculda

Pozorování

E. je dvanáct let, je to holka s vlnitými blonďatými vlasy a na svůj věk je dost malá a hubená, vypadá spíš jako světluška o několik let mladší. To je zřejmě dáno genetickou výbavou, její mladší sestra je na tom podobně. Je zcela zdravá. Komunikace s jejími rodiči je zcela bezproblémová, jsou vstřícní a ochotní a mívají pochopení pro naše občasné omyly a chyby. Pokud jde o vzhled a oblékání, E. nijak nevybočuje, nosí pohodlnou konzervativní klasiku a (naštěstí) se zatím nemaluje.

E. mlčí málokdy, většinou komentuje vše a všechny okolo. Zároveň je spíš klidnější povahy, nikoliv však flegmatické: když jí o něco jde, neváhá se přít a prosazovat svůj názor. Rozhodně se nikomu nepodřizuje, na druhou stranu uznává autoritu a neodporuje nám pro vzdor samotný. Často se jí daří ostatní ovlivňovat tak, aby se sama nemusela příliš přizpůsobit. Zdá se mi, že u E. funguje především vnitřní motivace. Například se rozhodla, že si chce plnit skautskou stezku tak, jak je plánovaná: každý rok jednu. Zatímco starší holky o to samy od sebe velký zájem nemají a je na nás, abychom jim dávaly příležitosti a motivaci, E. si sama plánuje a sleduje postup svého rozvoje. Očividně si vybírá takové úkoly, které jsou pro ni výzvou, a cílevědomě pak výzvy zdolává jednu po druhé. Je to její rozhodnutí: kdyby sama nechtěla, nebude se tomu věnovat – třeba vůbec ne. Je velmi chytrá (a sečtělá), také přemýšlivá, diskuze s ní bývají obohacující. Na druhou stranu nemá problém přiznat, že něco neví, zeptat se; nepotřebuje „mít názor“ za každou cenu. V současné době je jejím cílem zjistit, co chce vlastně dělat. Myslím, že jakmile na to přijde, bude chtít být ve svém vysněném oboru opravdu dobrá, ne-li nejlepší. Do jisté míry je schopná reflektovat své chování, nemá problém se za ně omluvit.

Je šikovná a zvládá běžné skautské dovednosti, ovšem například na táboře je limitována svou konstitucí – ne, že by ten kůl nezatloukla, ale pro všechny zúčastněné je lepší, udělá-li to někdo jiný. Jinak ale zvládne to, co ostatní v jejím věku, možná i víc. Je poměrně vytrvalá, možná to souvisí s její pevnou vůlí. Přestože ve sportu a fyzické činnosti nevyniká, což je dáno hlavně její tělesnou konstitucí, účastní se takových aktivit ráda a s chutí. Studuje osmileté gymnázium (ne přímo prestižní, ale s velmi dobrou pověstí a vysokou kvalitou výuky), po prázdninách půjde do sekundy. Chodí na výtvarku, klavír a dramatický kroužek, účastní se recitačních soutěží, docela hodně čte. Vyniká zejména v intelektuálních aktivitách, jde jí to se slovy. Pokud má příležitost (respektive je-li to třeba), stává se schopným organizátorem. Občas má problém pracovat v týmu (nemůže-li být tím, kdo ostatní řídí).

Je vstřícná a ochotná, bez problémů navazuje nové vztahy a vítá nováčky. Ráda poučuje až komanduje, což se ne každému líbí. Také umí být neskutečně jízlivá, sarkastická, ironická, škodolibá, až zlomyslná, zkrátka, ráda se trefuje do ostatních. Její poznámky sice bývají vtipné, ale o to více zraňující. Naštěstí se to postupně zlepšuje, snad proto, že si sama uvědomuje, že může ostatním ublížit. Má tak trochu roli „oddílového génia“, řeší všechny šifry, hádanky a podobně. Zatím se nezdá, že by jí to přímo vadilo, i když se většinou snaží, aby se ostatní na úkolech podíleli. Snad i díky tomu, že se umí omluvit, pokud to se svými poznámkami přežene, ji mají všichni rádi. Umí pomoci a podpořit, ví, kdy je potřeba „být milá“.

E. má velkou rodinu – tři bratry a jednu sestru. Všichni sourozenci jsou členové nějakého oddílu v našem středisku. Její rodina je tradičně katolická, E. má tedy silně zakořeněny křesťanské hodnoty a víra je pro ní naprosto přirozenou záležitostí. Na druhou stranu nemají její rodiče nějak silně konzervativní názory, nikdy jsme se s nimi (zatím) nedostali do sporu. Ekonomické zázemí E. se zdá zcela normální pro středostavovskou rodinu s pěti dětmi. Jsou jedni z mála, kdo platí příspěvky pravidelně včas a bez problémů. Nikdy se nestalo, že by E. například nechtěli poslat na akci z finančních důvodů.

Přestože v oddíle není nikdo, koho by se občas hluboce nedotkla, nemívá s nikým vážnější neshody. Snad proto, že všichni ví, že svými poznámkami nemyslí nic osobního – trefuje se do všech stejně. Vedoucí nevyjímaje, byť nebývá vyloženě drzá. Spíš chytře jízlivá. Chodí do skauta od světlušek, v našem oddíle je třetím rokem. Protože má dost zkušeností a některé věci zvládá levou zadní, pomáhá často nováčkům, na společných akcích se věnuje i světluškám. Její laskavost se projevuje tedy více v činech než ve slovech. Ve svojí družině bývá tahounem, jde-li o záležitosti intelektu (ale není neomylná), a hlavně motivačním tahounem, jde-li o cokoliv. Typickou její reakcí na aktivitu nebo hru je teatrální „Jéé, to je zase nuda...“ s typickým zablesknutím v očích a úsměvem, kdy čeká, jak budeme reagovat, a zpravidla následuje „Tak jdeme na to!“, kdy postrčí všechny ostatní k akci.

Ester má zdravou míru sebevědomí, které často posiluje při nejrůznějších hrách a aktivitách, protože, jak bylo řečeno, je chytrá a schopná. Na rozdíl od jiných dětí nepotřebuje podporu ohledně toho, v čem je dobrá, sama si to uvědomuje. Naopak za potřebné považuji posilovat laskavé a milé stránky její osobnosti – stačí děkovat za pomoc ostatním, třeba i individuálně – ne ji vyzdvihovat před ostatními, ale osobně poděkovat. Dále by nejen jí prospělo více „přemýšlecích“ aktivit, myšleno ohledně seberozvoje, uvědomění si svých pozitivních a negativních vlastnostní. Přestože si to už sama uvědomuje, myslím, že E. potřebuje čas od času připomenout, že ne každý přijímá kritické a jízlivé poznámky tak snadno jako ona. V běžné práci v oddíle se jí snažíme důsledně upozorňovat, že překročila hranici. Většinou stačí teď už okřídlené úsloví „Buď milá!“ - taková výstraha, že už to přehání.