Gemini 2017/Pozorování/Ráca

Osnova: 1. Základní údaje 2. Fyzický vzhled 3. Psychické vlastnosti 4. Sociální dovednosti 5. Rodinné zázemí 6. Dítě v oddíle 7. Opatření a podpora

1. Jako "objekt" mého pozorování jsem si vybrala desetiletou členku mé družinky, říkejme jí Kája. Znám ji už asi 4 roky,od první třídy, kdy začala chodit do skautu. Asi na půl roku ji vedla její starší sestra, od té doby je u mě v družince. Vždycky jsem se o ni tak nějak zajímala trošku víc. Ze začátku to bylo právě kvůli tomu, že jsme řešili situaci sestra - rádkyně, ale potom, když už jsem ji vedla, to bylo takové přirozené. Zaměřovala jsem se na ni i když jsme dělali podobný, ale méně podrobný, úkol na čekatelkách. Chtěla bych se nad ní znovu zamyslet a zkusit porovnat její chování před třemi lety a teď.

2. Když se na Káju podívám, jako první si všimnu jejího úsměvu. Je trošku silnější, ná větší bříško, ale hubené nohy, protože chodí do plavání a nohy si "vyplavala". Přišlo mi, že zhruba před rokem přibrala, ale vyrovnala to tím plaváním. Maminka jí dává hodně sladkostí na schůzku. Je to sympatická holka, s mikádem, hezky oblečená, vždy se všemi věcmi na schůzku připravenými a odhodláním naučit se novým věcem. Nemaluje se, jen si lakuje nehty, ale to jen občas a pak si lak nechá přirozeně sloupnout. Oblečení nijak zvlášť neřeší, nosí to, co jí nachystá maminka.

3. Myslím, že její velkou vnější motivací jsou rodiče. Není to ale motivace v tom pravém slova smyslu, funguje to stylem doneseš 2, dostaneš pořádně vynadáno. Prý když donesla domů první dvojku maminka o ni zlomila dvě vařečky. Bojí se chodit domů s jakýmakoliv špatnýma zprávama, její rodiče jsou v tomhle hodně tvrdí. Ani ji ani její sestru nepouští přes týden vůbec ven s kamarády a jen se musí učit. Mají to nejdražší, ale za jakou cenu?

Myslím, že na vnitřní motivaci jí nezbývá moc prostoru kvůli rodičům. Ale myslím, že i sama od sebe chce mít dobré známky. Se sebehodnocením má velký problém, je příliš kritická. Je zvyklá na dominantní sestru, která ji dost ponižuje a má dost nízké sebevědomí. I když v něčem vyniká, nepřipouští si to.

Když byla menší, působila na mě jako snobské dítě. Připadala mi namyšlená, všechno věděla nejlíp. Postupem času jsem však začala trochu víc vidět do jejich rodinných vztahů ,tak jsem svůj postoj přehodnotila. Teď na mě působí jako strašně hodná, nápomocná, chytrá, milá holka. V kolektivu byla dřív uzavřenější, bavila se jen s mojí sestrou, než přešla do skautek. Odchod mojí sestry (12) z družinky pro ni musel být těžký. Hodně se podceňovala, neuměla se ocenit i když byla mezi holkama nejlepší. Neměla moc kamarádek a hlavně si uvědomovala, že je teď v družince nejstarší a měla by zaujmout "vůdčí pozici". Tahle role jí neseděla. Byla zvyklá na dominantnější sestru, která jí říkala co má dělat a ponižovala ji. Vždy byla ustrkovaná holkama zvlášť při nějakém sportu nebo akčnější hře, protože je taková lehce nemotorná a je nadaná spíš na zpěv nebo hru na hudební nástroje. Viděla jsem na ní, že věci, které holky učím už dávno ví, proto jsem jí začala postupně dávat do skupinek s členkami, které ve skautu nebyly tak dlouho a nevěděli tolik jako ona a Kája jim to mohla vysvětlit. Vypadalo to, že se v této roli cítí dobře. Postupem času si začala víc věřit. Nevím, jestli to bylo tím, že už se obrnila a nenechala se tolik ovlivňovat sestrou nebo tím, že prostě vyrostla a viděla, že je v něčem dobrá. Začala chodit do plavání, jezdí na celostátní soutěže a hodně ji to baví. Její úroveň myšlení je na velmi vysoké úrovni. Myslím, že její hlavní cíl tkví ve vzdělání. Chtěla se dostat na osmileté gymnázium, ale když šla na přijímačky byla příliš nervózní z toho, že se nedostane a testy jí nedopadly dobře. Nakonec se však na odvolání dostala. Kája je velmi citlivá dívka.

4. Kája nedělá problém se seznámit nebo přijmout nové děti do kolektivu. V tomto směru je vnímavá a vidí, že jsou holky nové a necítí se v novém kolektivu úplně komfortně. Snaží se s nimi bavit a být kamarádská. Poslední dobou se Kája začala bavit víc s holkama a není tak uzavřená do sebe. Poslední roky ji beru jako nejsilnější článek mé družinky. Letos v září jsme řešili docela dlouho problém - Co s Kájou? Nebude se v družince nudit?. Přišly nám do družinky nové holky a chtěly jsme je naučit vše potřebné, aby byly s holkama na stejné úrovni. Věděly jsme, že i ostatním prospěje, když si to zopakují, ale přišlo nám zbytečné říkat to posté Káji. Napadlo nás, že jí dáme nějakou družinovou funkci - kronikář. Měla by za úkol myslet na kroniku a dohlížet na to, aby se holky pravidelně střídaly v dělání zápisů. Nakonec to bohužel dopadlo tak, jak jsme nechtěly. Kája se styděla říct holkám, a proto dělala všechny zápisy sama. Pomáhaly jsme jí, říkaly jak to může holkám říct, ale nakonec to vzdala. Nevím, jestli jsme tomu nevěnovaly dostatečnou pozornost nebo se jí do toho prostě už od začátku nechtělo. Letos se s ní holky začaly víc bavit a je proto taková uvolněnější a víc se zapojuje. Poslední dobou si na to zvykla a začala na schůzkách rušit, ale nikdy to není nic hrozného, kvůli čemu by jsme musely program úplně odpískat. S komunikací není žádný problém, vždycky smysluplně odpoví a chápe, na co se ptáme.

6. Dalším důvodem - a možná tím hlavním - proč jsem si vybrala právě Káju jsou její vztahy v rodině. Má starší sestru, která je stejně stará jako já a je dlouholetá vedoucí. Chodí do skautu dvanáctým rokem a vedla čtyři roky družinku, teď působí částečně jako patron - zaučuje nové rádkyně a pomáhá jim. Říkejme jí Markéta. Markéta je velmi komplikovaná osobnost. Je vztahovačná, manipulativní, dominantní a to nám moc ve vedení nesvědčí, zvlášť ve vztahu ke Káji. Už několikrát jsem se zajímala o jejich zázemí, ať už od Káji nebo od Markéty a v některých případech se to lišilo. Co však vím jistě je to, že jejich maminka pracuje v nemocnici jako sestřička a jejich tatínek se také pohybuje v lékařství. O to to mají holky těžší - rodiče na ně nemají mnoho času a babičky mají daleko. Mají sice na co si ukážou, vždycky má velkou svačinku když jde na schůzku a s holkama se ráda podělí, ale ani jedné na tom nezáleží. Oba rodiče jsou velmi cílevědomí a svým dcerám nalajnovali budoucnost už v peřince - samozřejmě by měly následovat rodiče a stát se lékařkami. Už odmalička se je snaží všestranně rozvíjet a Kája chodí do klavíru, zpěvu, kytary a pár let chodila i do volejbalu. Myslím si však, že zrovna v jejím případě by bylo méně více. Ukážu na konkrétním případu fungování jejich rodiny - během Květinového dne jí nebylo moc dobře od žaludku. Byla zelená, tak jsme jí hned chtěly odvést domů. Rozbrečela se, protože prý nemůže zavolat nikomu a doma taky zůstat nemůže. Mamka prý nemůže přijímat hovory, taťka je na jednání a sestra by ji doma seřvala, kdyby jí zavolala. Ten den měla mít odpoledne ještě hodinu kytary, hned po ní nauku a na to navazující zpěv a úplně ji vyděsila možnost, že by musela říct rodičům že na nějaký kroužek nepůjde. Nakonec jsme ji odvezli domů. V pátek na schůzce jsem se jí na to zeptala a ona mi řekla, že doma hodně zvracela ale stejně do kroužků musela. Zvracela i ve čtvrtek ráno a rodiče ji poslali do školy jakoby nic. Ani když jsem se na ni dívala v pátek nevypadala moc zdravě. Bylo mi jí opravdu líto. A tohle nebyla jediná podobná situace. Na schůzce říkala, že když dostala 2, mamka o ni zlomila dvě vařečky. Samozřejmě nevím, kolik je na tom pravdy, ale upřímně, ani bych se tomu nedivila. Je od přírody strašně chytrá a chápavá a myslím, že by ty jedničky měla i bez trestů. Na všem si dává záležet a učí se několik hodin denně aby nedošla do školy nepřipravená. Také se mi nelíbí chování Markéty k ní. Už několikrát jsem slyšela jak jí na schůzce nadává tak dlouho, dokud jí do očí nevhrkly slzy, zvlášť když byla u ní v družince.

7. Kája je do oddílu začleněna dobře. Na oddílových akcích nám pomáhá s mladšími světluškami. Děti má ráda, nedělá jí problém komukoliv pomoct, nedělá rozdíl ve věku. Je pro ni nepříjemné být středem pozornosti. Přijde mi, že je spíš týmový hráč a snaží se holky podporovat a moc je nepoučovat.

8. Káju můžu podpořit hlavně tím, že si s ní popovídám. Na minulé schůzce jsme měli víc přemýšlecí a povídací program a ůplně u něho ožila. Moc ji nebaví různé sporty a pohybové aktivity, ale při intelektuálně náročnějších aktivitách je ve svém živlu. Nemá moc prostoru si doma s nikým popovídat a říct, co ji trápí, tak se jí to snažím umožnit aspoň ve skautu. Káju není dobré nijak ponižovat před ostatními, mohla by se úplně zaseknout a uzavřít se ještě víc.