Gemini 2016/Pozorování/Boro

Pozorování

Úvod

K pozorování jsem si vybral jednoho z dlouhodobějších a velmi aktivních členů našeho oddílu, říkejme mu Ríša. Ríša chodí k nám do oddílu už 4 roky a je mu 12, spadá tedy do kategorie mladších skautů. Přes svůj věk je jedním z všeobecně nejschopnějších skautů své družinky. Velmi intenzivně vnímá své okolí, je empatický a na svůj věk dokáže velmi dobře formulovat své myšlenky a obhajovat svoje názory. Je ale velmi tichý, málo kdy se z vlastní vůle vyjadřuje a ve společnosti dalších kluků je spíš ten typ, co stojí opodál a v tichosti se směje vtipům ostatních. Je tedy velmi těžké s ním navázat jakoukoli hlubší konverzaci a něco se o něm dozvědět – o jeho zálibách, přednostech, rodinném zázemí...Navíc před rokem přešel z vlčat do družinky skautů, ve které mezi kluky panují velmi blízké vztahy, a většina z nich tvoří partu nerozlučných kamarádů, kteří spolu tráví spoustu času i mimo skaut, mají společné zájmy, založili spolu kapelu atd. Chtěl bych proto pozorovat, jak mezi ně zapadl, jestli není v družině outsiderem a jak ho povzbudit k tomu, aby se ostatním více otevřel. Taky, jak už jsem psal výše, na mě působí dojmem kluka, který má spoustu zájmů a na svůj věk celkem komplexní názory a představu o Světě - chtěl bych se toho o něm díky tomuto pozorování co nejvíce dozvědět.

Všeobecné informace (dle osnovy)

Ríša je velmi hubený, ale i přes to celkem fyzicky zdatný – není to sice žádný velký sportovec, ale s fyzicky náročnějším programem nemívá problém. Je ale celkem náchylný na nemoci a zranění, možná až přecitlivělý. Abych uvedl příklad: Na letošním táboře, kde jsem jistou dobu dělal zdravotníka, za mnou přišel s klíštětem a požadoval, abych mu ho hned vytáhnul, uprostřed programu. Byl hrozně nervózní z toho, když jsem mu řekl, ať pět minut počká, protože jsme zrovna byli kousek od tábora. Stejně přecitlivěle reagoval, když si někde odřel záda. Měl na nich jen pár lehkých oděrek, ale vypadal dost utrápeně… Je vždy upravený, čistotný, nosí nevýrazné, ale čisté oblečení. Vypadá, že je o něj doma dobře postaráno, ale rozhodně to rodiče s péčí o něj nepřehání. Bohužel toho ale o nich nemůžu moc říct, vídám je jen minimálně. Ríša už je ve věku, kdy zvládá na akce přijít sám. Po celkem dlouhé době jsem je viděl na předávání zavazadel před odjezdem na tábor, ale jako vždy, nebyli příliš komunikativní – přišli, pozdravili, odevzdali vše potřebné a zase odjeli. To ovšem neznamená, že by byli nějak odtažití, nebo neprojevovali o Ríšu a jeho členství v oddíle zájem. Naopak si myslím, že ho ve skautingu velmi podporují, vzhledem k tomu, že už od jeho vstupu do oddílu je jedním z nejaktivnějších členů a účastní se téměř každé akce. Kvůli „introvertnosti“ Ríšově i jeho rodičů, toho o nich moc nevím, ale (a tím se dostávám k jeho psychickým vlastnostem) mi přijde, že mu vytváří velmi dobré rodinné zázemí. Jak už jsem říkal, Ríša je velmi bystrý a přes svůj věk a vrozenou uzavřenost dokáže skvěle formulovat a obhajovat svoje názory, čehož jsem si několikrát všiml během tábora. Radši uvedu příklad: Na táboře jsme letos zavedli nový programový blok „Tee-pee“. Spočíval v tom, že jsme si večer se skauty sedli do tee-pee a vedli s nimi nějakým způsobem korigovanou diskuzi na předem daná témata, týkající se více či méně skautingu, skautských zásad a určitých současných událostí/jevů ve společnosti. Během jednoho z těchto večerů, (který měl na starost jeden z našich starších členů, který studuje dramatickou výchovu a byl na jejích principech založen) s tématem „Od předsudků k rasismu“ byli kluci vybízeni k tomu, aby spolu v menších skupinkách diskutovali o předem připravených výrocích a společně o nich vytvářeli soudy, které pak představovali/obhajovali před ostatními, byl Ríša jedním z nejaktivnějších kluků, který často svoje názory vyjadřoval zručněji, než někteří roveři. Bylo vidět, že jeho výroky stojí na skautských základech a místy se na skautské zásady jako je Zákon nebo Slib sám odkazoval. Zároveň ale bylo vidět, že značnou část informací a argumentů, kterými ostatní odzbrojoval, má z domu (a byly to argumenty uvědomělé a zcela v souladu s idejemi skautingu!).

Nové poznatky, Ríšova proměna

Jak jsem už psal, o Ríšovi a jeho zálibách jsem toho přesto, jak dlouho k nám do oddílu chodí, moc nevěděl a byl to jeden ze dvou důvodů, proč jsem si ho jako objekt pozorování vybral. Podle očekávání jsem zjistil, že Ríša má spoustu různorodých koníčků. Hodně se zajímá o přírodu - vždy byl v družině expertem na poznávání rostlin a s vervou na předchozích táborech plnil odborku Znalce živé přírody – a dokonce si o zoologii a botanice sám vyhledává literaturu a ve volném čase (jak jsem si všiml na táboře), ji studuje. Celkově je vášnivým čtenářem. Nově jsme letos zřídili táborovou knihovnu, jejímž nejčastějším a nejvděčnějším uživatelem byl právě Ríša. A svým přehledem v literatuře mě překvapil. Krom toho je ale i zkušeným cyklistou. S tátou jezdí pravidelně na výlety na kole a na táboře svoje cyklistické schopnosti prokázal, když jako jediný z mladších skautů vyjel na cyklovýlet s rovery a ujel za den přes padesát kilometrů bez větších potíží. Co se týče jeho začlenění do kolektivu a projevu, všiml jsem si celkem výrazné změny. Pořád je sice do jisté míry tím zádumčivým pozorovatelem, co stojí většinou krok nebo dva od hloučku skautů, kteří se spolu baví a vtipkují, a málokdy se sám od sebe nějak projeví. Ale už se mi nestává, že bych se na něj podíval a absolutně nevěděl, co si myslí, nebo co se v jeho hlavě odehrává. Sice z něj nejspíš nikdy nebude žádný lev salónů ani rozhodně není rozeným řečníkem, ale už vím, že jeho uzavřenost nepramení ze strachu, nebo z toho, že by se mezi kluky necítil dobře, ale z čisté rozvážnosti. A vždy když promluví, udeří hřebík na hlavičku. Je vidět, že se Ríša postupně otvírá kolektivu a s jistou dávkou rozpačitosti do něj chce zapadnout. Ze strany ostatních členů ale nevidím jakoukoliv bariéru. Naopak, mile mě překvapilo, jak si většina starších skautů dokáže budovat vřelý vztah nejen mezi sebou, ale i s mladšími členy družinky a vlčaty.