Gemini 2016/Pozorování/Vláďa

1. Odměny a tresty: Spolu s Kohoutem (15, čerstvě po rádcáku) vedu vlčata. Jediný ustálený trest, který máme je "dej si facku" za sprostá slova. Kluci jsou na to zvyklí a dělají to. Ale i přesto mluví sprostě dál a nedaří se nám to vymýtit. Jako možnou náhradu jsem začal vyhrožovat vymýváním pusy mýdlem. Ale musím si nejdřív pořádně zjistit, jestli to nemůže být nějak zdravotně závadné, než to poprvé vyzkouším. Většinou trestám/odměňuji tak, jak se to zrovna hodí - okřiknutí, příští hru nehraješ, tahle šestka bude jíst první, když někdo narušuje nějakou vážnou chvilku, tak jde za dveře apod. Na konci schůzky vyhlašujeme, co se nám (ne)líbilo a vyzdvihujeme dobré výkony. Nechci trestat pohybem (kliky, dřepy) nebo prací, aby kluci pak nepohlíželi na normální pohyb a práci, která se musí udělat, jako na trest. Většinou se při trestání cítím nepříjemně a nejistě. Nejčastěji řeším věci domluvou (ne prací/pohybem) a pořád přemýšlím nad tím jestli jsem se vyjádřil srozumitelně a promluva dopadla na úrodnou půdu nebo jestli mluvím jako do dubu a dané vlče/ata si akorát myslí, co to melu.

KOMENTÁŘ - tresty a odměnyEditovat

Vláďo, díky že ses vrhnul na odměny a tresty. Popsal jsi jak to u vás chodí, jaký k tomu máš postoj, avšak úkol není splněn - je třeba popsat konkrétní situaci, která se stala, jak jsi ji přesně vyřešil, jak jsi se u toho cítil a co se dělo se vztahem mezi Tebou a členem, viz zadání. Pokud bys potřeboval pomoci, neváhej se na mě obrátit.

Úkol zatím nemáš hotový, je potřeba popsat konkrétní situaci, viz řádek výše. Souhlasíš s tím? Je to takto v pořádku? Jupí! Nezoufej, úkol je již skoro splněn, to je dobrý, ne? :)

Pod čarou: Mám pocit nekonzistence mezi Tvými výroky: "...jsem začal vyhrožovat vymýváním pusy mýdlem." a "Nejčastěji řeším věci domluvou (ne prací/pohybem) a pořád přemýšlím nad tím jestli jsem se vyjádřil srozumitelně a promluva dopadla na úrodnou půdu." Jak bys tedy chtěl řešit problémy? Vyhrůžkou trestu? Domluvou? --Zet (diskuse) 3. 7. 2016, 22:47 (CEST)


2. Pozorování: Vybral jsem si jedno ze svých vlčat - "Žížalu". Je mu 10 let. Je hubený, má krátké blond vlasy a modré oči. Bere pravidelně foukačku na astma. V běhacích (výkonových) aktivitách je horší než vrstevníci. Na druhou stranu dokáže pochodovat s batohem na zádech a ani necekne. První 3 třídy chodil na normální ZŠ. Teď je jako by ve 4.třídě v domácí škole. Na svůj věk je intelektové velmi na výši, hlavně přírodovědně a technicky. V poznávání rostlin se mu nevyrovnáme ani já s Kohoutem dohromady. Chodí na teraristiku a elektrotechnický kroužek. Má mladší sestru (6 nebo 7, nevím přesně), která chodí ke světluškám. O oba se rodiče starají a zajímají. Pořád slýchám o návštěvě muzeí, IQparků, výletech semhle a támhle... Žížala rozhodně není dítě odložené u PC. Je "zvláštní" v sociální a emoční oblasti. Možná se o něj rodiče starají až moc - v tom smyslu, že má velmi přísný režim na TV, PC a elektrobordel vůbec. Z dospělého pohledu je to dobrá věc. Ale kvůli tomu nezná ty správné cool hry, youtubery a další věci, co jsou zrovna in. Už tak má problém se plynně zapojit do kolektivu (je chytřejší než ostatní a ví to o sobě) a tohle k tomu nepomáhá. Občas dělá hodně blbé vtipy - podle mě se chce zviditelnit nebo se zrovna nudí. Např. na výpravě jsme jedli z kotlíku těstoviny s rajčatovou omáčkou. Uprostřed jídla, s plnou pusou zahlásil: "Moc dobrý. Škoda, že mám na rajčata alergii." Krve by se na mně nedořezal. A za 30 vteřin: "Néé, dělám si srandu." A občas mívá "blbou náladu" - např. hrajeme hru, která mu zrovna nesedí, malé běžné napomenutí za nějakou prkotinu, jeho šestka prohraje proti druhé... a Žížala se "nafoukne", urazí, přestane komunikovat a spolupracovat a po zbytek schůzky s ním není pořízení. Nevzpomínám si, že v se tohle někdo stalo na výpravě, jen na schůzkách. O samotě si s ním často rád popovídám - o jeho chemických pokusech doma, o tom, jak doma stáčeli včelí med, o tom, co jsem dělal já v jeho věku... Když tam není nikdo, kdo by byl "schopnější", tak se chopí vedoucí role a přichází se svými nápady a návrhy naplno. Jinak se stává, že neprosadí svůj dobrý nápad, nestojí si za ním, popř. se nevysloví vůbec. Asi ze studu, strachu z možného neúspěchu. Myslím, že by rád byl víc středem pozornosti a úplně neví, jak to. Trochu jako sociální hrom do police. Mám Žížalu hrozně rád. Vím, že při správné práci na jeho sociálních dovednostech z něch může být skvělý skaut, a člověk vůbec.