Diskuse:Vyhodnocení testu z hospodaření

Přidat téma
Aktivní diskuse
Verze z 8. 7. 2008, 09:49, kterou vytvořil Spalek (diskuse | příspěvky) (→‎Malá vsuvka z práva)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Je to moc pěkný Kačí, strašně se mi líbí, že jsi to takhle rozepsala a že jsem se nad tím mohla ještě jednou zamyslet. :) Díky. Vydra

majetek VS dětiEditovat

Ahoj.. v prvním bodě se hlásím ke špatné odpovědi.. A přemýšlel jsem. Co je "horší" hřích - že středisko přišlo o 10 000,- nebo že kapitán je špatný vůdce, a z nedbalosti vystavil děti zbytečnému nebezpečí? - samozřejmě i náš hospodář (nazdar Marťane :o) by si ze vzteku už dávno trhal rukávy saka, ale druhá varianta mi přijde mnohem závažnější, než ztráta majetku. --TEN - 11:55, 4. 7. 2008 (CEST)

  • jsem si ještě vzpoměl na historku z mládí.. jednou náš kapitán převrhl na Černém Váhu raft (Čajíček - najel na pařez čnící z hladiny) a místo aby lovil pádla, vrhnul se pro mě, protože už mě dávno strhnul proud. A jsem rád, že jsem přišel jenom o to pádlo (krásný, rozkládací.. fňuk) a ne o život. --TEN - 12:00, 4. 7. 2008 (CEST)

Malá vsuvka z právaEditovat

"Navíc lze předpokládat, že je mu více než 15 let, tady je i trestně-právně odpovědný za způsobenou škodu."

Domnívám se, že vůbec v tomto případě nelze hovořit o trestně-právní odpovědnosti, ale pouze o občansko-právní odpovědnosti za způsobenou škodu. Nezbytnou podmínkou trestně-právní odpovědnosti je spáchání trestného činu, tedy činu, který je jako takový uveden v trestním zákoně. V našem případě by snad připadal v úvahu § 255 Trestního zákona:

"(1) Kdo jinému způsobí škodu nikoli malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem."

Narážíme ovšem na dvě překážky:

  1. Škoda by musela být způsobena úmyslně a ze zadání celkem jasně vyplývá, že tomu tak nebylo.
  2. Škoda nikoliv malá je škoda ve výši nejméně 25 000 Kč, což se zjevně nestalo.

Opřít se nemůžeme ani o § 255a, který požaduje vědomou nedbalost (k té asi nedošlo) a škodu značnou tj. 500 000 Kč. Ani přestupkový zákon v § 50 nenasvědčuje tomu, že by mohlo jít alespoň o přestupek, protože penalizuje (pokutou) škodu na cizím majetku pouze tehdy, pokud by byla způsobena úmyslně. Možná bychom mohli dovodit, že byl spáchán přestupek podle nějakého zvláštního zákona (např. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě a související vyhlášky), to si netroufám posoudit. V takovém případě, by příslušný orgán státní moci (kupříkladu Státní plavební správa) mohl přestupci (v tomto případě zřejmě kapitánovi oddílu) uložil zaplatit pokutu. Z té by ovšem středisko nevidělo ani korunu, všechny pokuty jsou příjmem veřejných rozpočtů.

Resumé: V daném případě nemá smysl uvažovat trestní odpovědnost a je třeba celý případ posuzovat pouze podle Občanského zákoníku. Hranice 15 let věku tedy není vůbec relevantní.

Proto také nepovažuji za smysluplné, aby kapitán volal policii. Buď na něj nějaký ten přestupek vyšťourají (a on zaplatí navíc nad případnou úhradu škody i pokutu) nebo mu řeknou, že nespatřují žádné narušení pořádku, které by měli řešit, a zase odjedou.

Podle mého postačí, pokud bude celý incident v dohledné době projednán na střediskové radě nebo revizní komisí střediska. Měl by být vyslechnut kapitán i kluci (nevadí, že jsou nezletilí) a výpovědi písemně zaprotokolovány a podepsány. To je podle mě postačující pro hospodářské řešení celé věci. Pokud má kapitán pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu, je třeba se podívat, co konkrétně příslušná pojišťovna vyžaduje pro likvidaci pojistného případu.

--Špalek 10:41, 8. 7. 2008 (CEST)

Zpět na stránku „Vyhodnocení testu z hospodaření“.