Plánování vzdělávací akce/Stanovení SMART cílů
Jak to vlastně nedopadlo, aneb proč SMART
Jako úvod k povídání o SMART cílech si dovolím nabídnout přepis fiktivní diskuse na střediskové radě nejmenovaného střediska:
Baghéra: Tak sestry a bratři. Jsem rád, že se rádcovský kurz podařil. Chtěl bych poděkovat hlavně Šér-Chánovi za přípravu programu. A věřím, že nám všem mluvím z duše!
Šér-Chán: není zač, není zač. Já jsem rád, že mladé tak zajímá historie našeho střediska, že. Byla by to přeci ostuda, kdybychom si v roce devadesátého založení střediska nepřipomněli tu slávu, že.
Baghéra: Tak, tak. Vidíš Štrůdlíku, a jak jsi sýčkoval, že to bude k ničemu. A teď vidíš, kdo měl pravdu!
Štrůdlík: Tak jo. Já bych to byl nerozmazával, ale když to chcete ... Já jsem se bál, že to bude ostuda. Výsledek ovšem předčil všechno očekávání.
???
Štřůdlík: Jo. Ostuda rozměrů téměř pyramidálních. Pokud se předtím podařilo u někoho z těch kluků a holek čas od času probudit aspoň trochu zájmu o historii, tak je teď vymeteno.
Šér-Chán: To se mi nezdá. Vždyť se tam v závěru rozběhla taková živá diskuse...
Štrůdlík: Jo. Mezi tebou a Baghérou. Zasvěceně jste půl hodiny diskutovali o tom, jestli tábory Slovanských skautů v roce-nevím-kolik byly ve Stromovce nebo na Libeňském ostrově. Všem ostatním to bylo srdečně ukradené. Ani jste si nevšimli, že Ťuhýk spí jak dřevo a Rubens se Sýrem hrajou Magick.
Baghéra: A tys je u toho viděl?
Štrůdlík:: To se dalo těžko nevidět
Baghéra: A nechal jsi je? To jsi junácký vůdce? Proč jsi je nenapomenul?
Štrůdlík: No, nějak mi přišlo lepší, že se alespoň něčím zabavili. Boubou sice karty nehrál, ale nepřejte si slyšet, co pak říkal v sobotu na výpravě ---
Šér-Chán: A copak říkal?
Štrůdlík: Kluci se ho ptali, co bylo na rádcováku. Říkal, že hodina dějepisu jako ve škole. Akorát že ve škole ta hodina trvá jen 45 minut a tady že to trvalo tři hodiny. Že se nedozvěděl nic, co by už dávno nevěděl nebo co vědět beztak nechtěl a už zase zapomněl. Že si jenom vzpomíná, že skauti tábořili v podsadách a že to je úžasnej skautskej vynález, kterým český skauti obohatili lidstvo. A že teda je na to děsně hrdej, ale že on je rád, že stavíme týpka, protože v podsadě na slepice by nechtěl spát ani za nic. Pak říkal, že nějak nepochopil, proč nás nejdřív zakazovali Němci a potom Rusáci, když Rusáci přece válčili s Němcema. Ale že je to asi jedno, protože i když jsme byli zakázaný, tak se na tábory jezdilo pořád. A že by to vlastně nebylo špatný, kdyby nás zase někdo zakázal, protože bysme se mohli schovávat v lesích. A že kdybysme byli zakázaný, tak bysme aspoň nemuseli nosit ty dementní košile ---
Baghéra: Jak se to vyjadřuješ?
Štrůdlík: Cituji, bratře. Pouze cituji. Snažím se ti popsat, jakou paseku ta přednáška nadělala.
Rosnička: Ale Sluníčko od nás říkala, že to bylo docela zajímavé. Prý si i psala poznámky.
Štrůdlík: Sluníčko je snaživka. Ta bude poslouchat i hebrejskou násobilku a bude si dělat pilně poznámky.
Rosnička: Proč jí urážíš?
Štrůdlík: Já jí neurážím. Prostě konstatuji, že Sluníčko není měřítkem úspěchu přednášky. Když se jí zaptáš na cokoliv, řekne ti, že to bylo supr.
Rosnička: A to je špatně?
Štrůdlík: Ne, to je určitě dobře. Ale opakuji, Sluníčko není měřítkem úspěšnosti. Nemá smysl, abychom si nalhávali, že se ten rádcovák povedl, jenom proto, že Sluníčku se líbil.
Kejk: Hmm... já jsem se kluků ptal a říkali, že to chvilkama bylo docela zajímavý. Hlavně to o té tajné klubovně za války. Ale moc si toho jinak nezapamatovali.
Baghéra: Přesto si myslím, že si Šér-Chán za tu přednášku zaslouží od nás poděkování. Nebo jsme tak nevděční, že už neumíme říct ani "Děkujeme"?
Štrůdlík: Šér-Chán si poděkování určitě zaslouží, o tom žádná. Zvorali jsme to my. Neřekli jsme si, co od toho vlastně chceme, takže to holt dopadlo takhle.
Rosnička: Řekli jsme, že by se rádci a rověři (a rangers!) měli něco dozvědět o historii střediska. Když budeme mít to devadesáté výročí. A soudě podle Sluníčka, tak se to povedlo.
Štrůdlík: Soudě podle Ťuhýka, Rubense, Sýra a Boubou, tak se to nepovedlo.
Kejk: Já nevím. Naši kluci ... moc odvázaný z toho nebyli, ale tak černě, jak to líčí Štrůdlík, to nevidím. Zkusím ty naše kluky nějak motivovat, aby se o tom něco chtěli dozvědět. Možná uděláme nějakou hru a uvidíme.
Baghéra: Tak já nevím co s tím. Budeme hlasovat, jestli se to povedlo?
Tak co - povedlo se to, nebo ne?
Když proběhne nějaká akce, měli bychom vždycky zhodnotit její úspěšnost. Východiskem pro hodnocení jsou vždy cíle akce.
Akce je úspěšná tehdy, když: 1) měla dobře stanovené cíle a 2) ty se podařilo dosáhnout.
Může být úspěšná i akce, jejíchž cílů nebylo dosaženo? Někdy se může stát, že taková akce v jistém smyslu úspěšná je - mohla by třeba splnit nějaký jiný, původně nezamýšlený účel. Ale to je vždy spíše slepá náhoda, než náš úspěch. Dalo by se říct, že taková akce úspěšná byla, my jako její organizátoři však nikoliv. Ve většině případů je ale akce, jejíž cíle nebyly splněny, prostě neúspěšná.
Obdobně to platí i pro akci, která měla stanovené špatné cíle. Tuto situaci ilustruje anekdota od Stevena Coveye z jeho knížky 7 návyků skutečně efektivních lidí. Je o dřevorubcích, kteří v lese kácejí průsek pro cestu. Práce jim jde hezky od ruky, všichni makají, až se z nich kouří. Jen jeden se fláká a leze po stromech. A z vrcholku nejvyššího stromu volá: "Jsme ve špatném lese!" A ostatní dělají, že ho neslyší - vždyť jim jde práce tak krásně od ruky...
Aby se nám takové věci nestávaly, abychom po akci nemuseli hlasováním rozhodovat, jestli se povedla, je třeba stanovovat cíle tak, aby byly dobrým kritériem závěrečného hodnocení. Abychom všichni věděli, zda a v čem jsme uspěli a v čem ne. A takové požadavky splňují cíle, které jsou SMART!
Co je to SMART?
SMART je označení správně stanovených cílů v procesu plánování. Smart znamená anglicky "chytrý", SMART cíle jsou tedy chytré, nebo spíše chytře stanovené cíle. Slovo SMART je ale především akronymem (zkratkou) pěti anglických slov, která stručně popisují, jaké vlastnosti mají mít chytře stanovené cíle. I v angličtině se uvádí mnoho variant, kterých pět slov to je (viz např. článek v anglické Wikipedii), ale nejčastěji jsou to slova Specific / Measurable / Achievable / Relevant / Time-bound. Naštěstí pro tato slova umíme najít odpovídající sestavu, která začíná stejnými písmeny i v češtině - když tedy vezmeme za vděk slovy sice v češtině zdomácnělými, ale cizího původu. Budeme se tedy držet následující terminologie:
| S | Specific | Specifický |
| M | Measurable | Měřitelný |
| A | Achievable | Atraktivní |
| R | Relevant | Relevantní |
| T | Time-bound | Termínovaný |
Rozebereme si teď jednotlivé vlastnosti SMART cílů:
Specifický
Také bychom mohli říci přesný, konkrétní, určitý. Specifický (dobře popsaný) cíl je takový, ze kterého je hned jasné, čeho má vlastně být dosaženo.
Vezměme si třeba cíl "zlepšit se ve škole". Je to specifický cíl? Zajistě není! Znamená "zlepšení ve škole" lepší hodnocení od učitelů? Nebo lepší vlastní hodnocení? Nebo osvojení si (jakýchkoliv) nových vědomostí? Formulace "zlepšit se ve škole" může být chápána jako obecný záměr, ale jako SMART cíl nemůže obstát.
Specifickým cílem by snad mohlo být "naučit se všechny anglické číslovky". Je jasné, co jsou to anglické číslovky, nejasnost by snad mohla nastat u pojmu "naučit se". Znamená to znalost pasivní (z angličtiny do češtiny) nebo/i aktivní (z češtiny do angličtiny)? Připustme, že obecný výklad pojmu "umět" říká, že obojí. Pokud to připustíme, tak "naučit se všechny anglické číslovky" obstojí jako specifický cíl.
Měřitelný
Měřitelný cíl je takový, u kterého je zřejmé, zda byl splněn nebo ne; případně nakolik byl splněn. Jelikož anglických číslovek je v podstatě konečné množství (ty složitější se tvoří skládáním základních), je možné ověřit, jestli cíl splněn byl nebo ne. Případně nakolik (třeba na devadesát procent). Cíl "naučit se všechny anglické číslovky" tedy měřitelný je.
Atraktivní
Pojem atraktivnosti je třeba vztáhnout k tomu, kdo má cíle dosáhnout. Atraktivní například nejsou cíle, které jsou zjevně nedosažitelné nebo ty, které jsou naopak zcela banální. Cíl "naučit se všechny anglické číslovky" tedy zřejmě nebude atraktivní ani pro tříleté dítě ani pro docenta anglistiky. Pro začínajícího studenta angličtiny by však atraktivní mohl být. Pokud předpokládáme, že se anglicky chce naučit.
Relevantní
Každý cíl je vztažený k nějakému obecnějšímu účelu. Pokud směřuje k naplnění tohoto účelu, pak je relevantní. Pokud směřuje někam úplně jinam, relevantní není. "Naučit se všechny anglické číslovky" je relevantní cíl pro studenta angličtiny. Relevantní zřejmě není pro studenta ruštiny.
Termínovaný
Nejjednodušší vysvětlení tohoto pojmu je v otázce "A dokdy že to má být hotové?" Z tohoto pohledu budeme muset náš angličtinářský cíl ještě vylepšit: "Naučit se všechny anglické číslovky do konce roku". Ano, to je SMART cíl.
Další možné významy
Set dalších možných významů :-)
| Písmeno | Hlavní pojem | Ostatní pojmy |
| S | Specific - konkrétní | Significant - významný; Stretching - posouvající, Simple - jednoduchý |
| M | Measurable - měřitelný | Meaningful - smysluplný; Motivational - motivující; Manageable - uříditelný |
| A | Attainable - dosažitelný | Appropriate - odpovídající, Achievable - dosažitelný, Agreed - odsoulasený; Assignable - zadatelný; Actionable - zprocesnitelný, Action-oriented - orientovaný na akci; Ambitious - ambiciózní, Aligned - sladěný |
| R | Relevant - odpovídající | Realistic - realistický,Results/Results-focused/Results-oriented,Resourced - pokrytý zdroji, Rewarding |
| T | Time-bound - ohraničený v čase | Time-oriented - časově orientovaný, Time framed - zasazený do časového rámce, Timed - termínovaný, Time-based - založený na čase, Timeboxed - uzavřený v čase, Timely - časovaný,Time-Specific - konkrétní v čase, Timetabled - načasovaný, Time limited - časově omezený, Trackable - dohledatelný, Tangible - hmatatelný |
| E | Evaluate - hodnocený | Ethical - etický, Excitable - fascinující, Enjoyable - zábavný, Engaging - strhující, Ecological - s pozitivním vlivem na okolí |
| R | Reevaluate - průběžně hodnocený | Rewarded - odměněný, Reassess - znovu hodnotitelný, Revisit - znovu hodnocený, Recordable - zaznamenatelný, Rewarding - hodnotný, Reaching - dosažitelný[b] |
SMART cíle v procesu Plánování vzdělávací akce
SMART Motýl
První nejjednodušší pojetí práce se SMART cíli je pracovat s nimi jako s konkretizací a zpřesněním obecných záměrů, které jsme si stanovili v rámci obecných koncepčních úvah. Každý obecně formulovaný záměr tedy dostatečně zkonkrétníme a upřesníme, změřitelníme, ztermínujeme ... prostě zeSMARTujeme:
Příklad: SMART rádcovák
Vyjděme z obecného záměru pro rádcovský kurz nejmenovaného střediska:
Nejprve si všimněme, že se vlastně jedná o dva různé cíle: znalostní (seznámí se) a postojový (hrdost). Je užitečné rozpracovávat každý zvlášť. Začněme se znalostním cílem, protože je to jednodušší.
S-Rádcovák
Začneme od písmenka "S" (Specifický) a pokusíme se tento cíl nějak upřesnit, zkonkretizovat:
Toto znění poskytuje lepší představu o tom, co se rozumí „historií střediska". Zatím ale není vůbec zřejmé, co se rozumí pod „znát". Takže budeme S-pecifikovat dále:
- založení v roce 1918,
- rozvoj před válkou,
- první zákaz,
- činnost členů střediska v odboji,
- poválečný rozmach,
- druhý zákaz,
- obnova v roce 1968,
- třetí zákaz, činnost v TOMech,
- obnova v roce 1990.
Budou vědět:
- že se tyto události staly,
- co se vlastně stalo, co bylo podstatou události
- budou tušit, kdy přibližně se to stalo - nejde o přesné datum, ale o přibližné určení a povědomí o tom, co se dělo ve společnosti,
- proč to bylo důležité a jak to poznamenalo další vývoj střediska
- zapamatují si nějaké zajímavé podrobnosti, které událost ilustrují a které jim umožní vše dobře pochopit a zapamatovat.
Není vždy jednoduché rozhodnout se, kdy je formulace již dostatečně konkrétní. Je to samozřejmě otázka názoru, doporučil bych řídit se otázkou: "Je to již dostatečně určité, aby se na to dal vymyslet program? Může to sloužit jako zadání pro nějakou aktivitu (přednášku,...)?" Z tohoto pohledu bycnusoudil, že ano, že náš cíl je již dostatečně S-pecifický.
SM - Rádcovák
Nyní je na řadě písmenko "M" (Měřitelný). To bývá často nejošidnějším a nejnáročnějším požadavkem. Udělat cíl dobře měřitelný je také většinou velmi pracné a tak není překvapivé, že když potkáte nějaký ne-až-tak-úplně-SMART cíl, zjistíte většinou, že je SART.
Cíl je měřitelný tehdy, když je - po provedení akce - zcela a nepochybně jasné, zda splněn byl nebo ne, případně do jaké míry (!) byl splněn. Jak už slovíčko "míra" či "měřitelný" napovídá, jsou měřitelné cíle často formulovány pomocí čísel, číslovek či jiných množstevních údajů. V měřitelných cílech tedy nacházíme výrazy:
- všichni (= bez vyjímky)
- většina (= víc než polovina)
- 80 % zúčastněných
- alespoň 7 bodů z 10 ...
- nejvýše dva, kteří ...
Zpravidla musíme kvantifikovat v cílech dvě věci: individuální cíl a dopad na skupinu. Jinak řečeno, v první řadě zformulujeme cíl jako měřitelný pro jednoho konkrétního účastníka, tedy tak, aby po skončení akce bylo jasné, jestli v případě Františka cíl splněn byl nebo ne (a nakolik splně byl). Individuálně měřitelný cíl kupříkladu zní: "František si splní alespoň deset bodů ze Stezky."
V druhém kroku pak řekneme, kolik z účastníků akce má být "úspěšných" - všichni, většina, tři čtvrtiny, alespoň jeden,... Cíl měřitelný individuálně i kvantifikovaný pro skupinu tedy může znít: "Alespoň pět členů oddílu si splní každý alespoň deset bodů ze Stezky; alespoň pět dalších členů si splní každý alespoň sedm bodů ze stezky."
Pokusme se nyní zformulovat cíl pro náš rádcovský kurz, aby byl nejen "S", ale taky "M":
- založení v roce 1918,
- rozvoj před válkou,
- první zákaz,
- činnost členů střediska v odboji,
- poválečný rozmach,
- druhý zákaz,
- obnova v roce 1968,
- třetí zákaz, činnost v TOMech,
- obnova v roce 1990.
Každý z rádců a roverů bude schopen o kterémukoliv z těchto období alespoň dvě minuty souvisle povídat a stručně říct:
- co se vlastně stalo, co bylo podstatou události
- kdy přibližně se to stalo - nejde o přesné datum, ale o přibližné určení období a povědomí o tom, co se v té době dělo v celé společnosti,
- proč to bylo důležité a jak to poznamenalo další vývoj střediska
- nějaké podrobnosti, které považuje za obzvlášť zajímavé a které událost ilustrují.
V závěru rádcovského kurzu - třeba při závěrečné reflexi - můžeme postupně nechat o každém z probraných období někoho z účastníků hovořit. Z toho se můžeme dozvědět, že jsme neuspěli: to když někdo svůj bod nezvládne. Nedozvíme se takto, že jsme doopravdy uspěli, víme pouze, že František umí založení střediska, Šídlo umí rozvoj před válkou, Borůvka umí první zákaz atd... Nevíme, jestli opravdu všichni umí všechno. Pokud bychom se o tom chtěli ujistit, museli bychom každého individuálně přezkoušet z celé historie.
To ovšem nic nemění na tom, že cíl je opravdu měřitelný. Jsme-li schopni ověřit, že splněn byl nebo ne, pak měřitelný je. Jestli to opravdu budeme ověřovat systematicky a úplně, nebo jen orientačně či jinak nepřímo, je jiná věc.
SMA - Rádcovák
Písmenko "A" znamená atraktivní. Původní anglický pojem je Achievable, tedy dosažitelný. Pamatujme si tedy, že atraktivní cíl musí být přiměřeně náročný. Musí být výzvou, která láká, ale neodrazuje.
Jestli je výše uvedený cíl pro účastníky rádcovského kurzu atraktivní a přiměřeně náročný, je těžko posoudit bez znalosti střediska a jeho situace. Pokud věříme, že se to podaří, když všichni pořádně zaberou, tak ano.
SMAR - Rádcovák
"R" jako Relevantní. Pokud jsme dobře zvládli Obecné koncepční úvahy o akci, nemělo by nám toto písmenko dělat problém. Připomeňme si, že relevantní je takový cíl, který je účelný, jehož dosažení nás přiblíží tam, kam chceme. Pokud tedy příprava našeho rádcovského kurzu začala povzdechem bratra Baghéry, že "ti mladí dnes vůbec nejsou na své středisko hrdí a to především proto, že vůbec netuší, čím vším jsme prošli", pak je náš cíl relevantní odpovědí na tento povzdech.
SMART - Rádcovák
Poslední písmenko "T" už bude snadné. Stačí celý cíl ukotvit nějak v čase, tedy dát mu Termín. Termín může být určen právě jedním okamžikem, nebo také obdobím. Termín nemusí být vždy "nejpozději do", často naopak je zajímavé "ještě dva měsíce po". A tak tomu bude i v tomto případě:
- založení v roce 1918,
- rozvoj před válkou,
- první zákaz,
- činnost členů střediska v odboji,
- poválečný rozmach,
- druhý zákaz,
- obnova v roce 1968,
- třetí zákaz, činnost v TOMech,
- obnova v roce 1990.
Každý z rádců a roverů bude schopen ještě dva měsíce po skončení rádcováku o kterémukoliv z výše uvedených období alespoň dvě minuty souvisle povídat a stručně říct:
- co se vlastně stalo, co bylo podstatou události
- kdy přibližně se to stalo - nejde o přesné datum, ale o přibližné určení období a povědomí o tom, co se v té době dělo v celé společnosti,
- proč to bylo důležité a jak to poznamenalo další vývoj střediska
- nějaké podrobnosti, které považuje za obzvlášť zajímavé a které událost ilustrují.
Indikátory
Mohli bychom se tvářit, že jsme hotoví. Ale nezapomeňme, že na začátku jsme rozdělili původní záměr na dva: seznámí se (znalost) a budou hrdí (postoj). A tu druhou půlku jsme zatím nijak nepořešili. Takže:
Pokud bychom se pokusili SMARTovat tento záměr výše uvedeným postupem, narazíme asi na nepřekonatelné obtíže. Popsat konkrétně, co to znamená "být hrdý" nebo tuto hrdost kvantifikovat, měřit - to se nám asi nepovede. Co s tím? Rezignovat na SMART? Zkusme to oklikou. Pokusme se stanovit nějaké SMART cíle, které sice nebudou měřitelným zpřesněním původního záměru, ale budou napovídat, jestli tento záměr byl naplněn. Jestliže tedy splníme tyto SMART cíle, bude to znamenat, že náš původní záměr byl zřejmě naplněn. Pokud naopak cíle nesplníme, původního záměru se nám asi nepodařilo dosáhnout. Takovým SMART cílům budeme říkat indikátory. Symbolicky si to představme na nsáledujícím obrázku:
SMART cíle jsou jakoby hraniční kameny tří obecných záměrů (A, B a C). Nepokrývají celé tyto záměry, jen naznačují, kudy hranice vede. Stanovení těchto indikátorů tedy poměrně přesně říká, čeho chceme vlastně dosáhnout.
Pro hledání indikátorů je užitečná následující otázka: "Pokud se náš záměr podaří - v čem a jak se to projeví?" Hledáme tedy projevy úspěchu, takové, které už bychom jako SMART cíle popsat uměli.
Zkusme se vrátit k našemu rádcovskému kurzu a doplníme původní formulaci o SMART indikátory, které budou naznačovat postoje účastníků kurzu:
- založení v roce 1918,
- rozvoj před válkou,
- první zákaz,
- činnost členů střediska v odboji,
- poválečný rozmach,
- druhý zákaz,
- obnova v roce 1968,
- třetí zákaz, činnost v TOMech,
- obnova v roce 1990.
Každý z rádců a roverů bude schopen ještě dva měsíce po skončení rádcováku o kterémukoliv z výše uvedených období alespoň dvě minuty souvisle povídat a stručně říct:
- co se vlastně stalo, co bylo podstatou události
- kdy přibližně se to stalo - nejde o přesné datum, ale o přibližné určení období a povědomí o tom, co se v té době dělo v celé společnosti,
- proč to bylo důležité a jak to poznamenalo další vývoj střediska
- nějaké podrobnosti, které považuje za obzvlášť zajímavé a které událost ilustrují.
Při závěrečné reflexi víkendu v jeho závěru:
- Většina účastníků bude sama spontánně vyjadřovat svůj zájem o to, co se dozvěděli.
- Hodnocení programu bude u alespoň tří čtvrtin účastníků pozitivní (alespoň 7 bodů z 10) a to nejen k formě, ale především k obsahu.
- Na otázku: „Chtěli byste se o historii střediska více", odpoví většina účastníků, že ano.
- Na otázku: „Myslíte si, že je důležité aby i členové vašeho oddílu o historii střediska věděli více", odpoví většina účastníků, že ano.
Obdobne otázky položí vůdci oddílů účastníkům kurzu jeden měsíc po akci. Odpovědi budou opět většinou kladné.
Účastníkům kurzu bude následně v rámci jednotlivých oddílů nabídnuto, aby připravili o historii střediska program pro členy oddílu. Ve všech oddílech se toho někdo z účastníků ujme. Celkově se zapojí většina účastníků kurzu (dobrovolně, bez přemlouvání)
Programy v oddílech budou všechny kvalitní - bez významných věcných chyb - a členy oddílů budou dobře přijaty (zjistí se zpětnou vazbou v rámci jednotlivých oddílů).
Pozorný čtenář jistě postřehne, že tyto indikátory vlastně nevypovídají nutně o hrdosti, jen o zaujetí pro věc. Je jistě pravda, že pokud někdo bude na historii svého střediska hrdý a bude o ní něco vědět, tak se dá očekávat jeho ochota vyprávět o tom ostatním. Ovšem vyprávět o tom může i z jiných příčin - třeba mu to prostě připadá jen velmi zajímavé. Musíme si rozmyslet, zda takový výsledek je pro nás přijatelný. Pokud ano, tak indikátory použijeme, pokud ne, musíme vymyslet ještě nějaké jiné, které by odlišily "hrdost" a "zájem". Já jsem žádné vymyslet nedokázal.
Prostředek převlečený za cíl
Ještě bych se chtěl zmínit o jednom problemu, který snahu o zformulání SMART cílů zpravidla provází. Ukážeme si jej na příkladu následujícího cíle:
Je to SMART cíl? Není! A proč ne?
Problém je v tom, že ve vztahu k plánované akci to vůbec není cíl, ale prostředek. Jako cíl se to pouze tváří svojí formulací (něco se stane...) Ostatně i bližší rozbor zásad SMART nás k tomu přivede. Kamenem úrazu tentokrát nejsou písmenka "S" a "M" - formulace je poměrně jasná a konkrétní a měřitelná. Necháme stranou možnou polemiku o Atraktivitě a narazme plnou parou do písmenka "R". Skutečně - popsaný cíl není relevantní z pohledu zadání "...aby se mladí něco naučili o své historii a byli na ni hrdí". Navržený cíl vůbec nic neříká o tom, co si posluchači odnesou - ani z hlediska vědomostí, ani z hlediska postojů.
Prostředky převlečené za cíle jsou velmi svůdné. Vypadají velmi konkrétně a měřitelně a navíc se snadno dosahují - stačí prostě příslušný program provést, prostředek použít - a je vymalováno! O to více je třeba se takových formulací cílů vyvarovat.