Gemini 2016/Výměna/Míra

< Gemini 2016
Verze z 22. 11. 2016, 14:10, kterou vytvořil Míra (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Vyplnil(a) (přezdívka):Míra

SpoluCastor:Slíva

Tvůj záznam výměny

Následující otázky ti mohou sloužit jako osnova pro podání zprávy o tvé „Výměně“. Můžeš tedy buď jednoduše na otázky odpovědět nebo sepsat celistvý text, úvahu, či to celé pojmout i jinak. Snaž se odpovědět na všechny otázky. Své odpovědi formuluj podrobně a konkrétně, několika větami či souvětím. Vyhni se jednoslovným odpovědím.

Základní údaje - Kam to vlastně jedu a kdo tam na mě čeká?

Výprava byla jednodenní. Byl to pěší výlet do přírodního parku Hřebeny v Brdech. Byl jsem tam s jednou družinou skautů ve věku 11-13 let. Kromě nich jsem tam byl já, Slíva a jeden šestnáctiletý rádce.


Pozorování - Vžij se znovu do situace, kdy si přišel/přišla na cizího výpravu

S družinou jsem se setkal ve vlaku na vlakoovém nádraží v Neratovicích. Slíva mě všem představil. Nezdálo se, že bych na výpravě nějakému učastníkovi překážel. Naopak jsem se rychle začlenil do jejich skupiny a nezdálo se, že by se se mnou někdo bál mluvit. Celkově si myslím, že družina ke mě byla od začátku velmi otevřená.

Atmosféra na výpravě se mi zdála, co se týče vztahů mezi členy, uvolněná. Během výpravy bylo ale velmi špatné počasí. Pršelo a byla zima. Všichni z toho byli trochu mrzutí, ale neprojevilo se to nijak výrazně. Na konci výpravy nám ujel vlak kvůli našemu bloudění. Z toho byla celá družina znatelně rozčílená. Nicméně se tento problém podařilo vyřešit a dorazili jsme domů pouze s půlhodinovým zpožděním a tak se nálada zase zlepšila.

Vztahy mezi dětmi a vedoucím vypadaly velmi přátelsky a otevřeně. Vedoucí s dětmi během celé výpravy hovořil na různá témata, která se týkala nejenom skautingu. Zároveň spolu probírali události z minulých výprav, ze kterých měli dobré vzpomínky.

Byla to pěší výprava, takže se hlavně putovalo s občasnými zastávnami na občerstvení. Přitom se neustále o něčem mluvilo. V polovině cesty jsme měli asi hodinovou zastávku, kdy se konal můj program. Kromě mého tam žádný jiný organizovaný program nebyl. Cesta vlakem probíhala v podobném duchu. Většina času se strávila diskusemi.

Nevšiml jsem si žádné formy trestů a odměn kromě slovní. Hlavně tedy pochvaly a kárání. I tak jsem je viděl velmi zřídka.

Družině oficiálně rádcuje Slíva. Byl s námi jeden šestnáctiletý rover, ten se ale zatím pouze "zaučuje" na pozici rádce. Prý se podílí na přípravách programů na schůzky a dalším, nicméně na výpravě podle toho, co jsem viděl, jako rádce této družiny neprojevoval. Příliš se nezapojoval do rozhovorů, nesnažil se nijak směřovat dění výpravy,...Slíva prý na něm pracuje, aby se jednoho dne mohl stát dobrým rádcem a vedoucím. Co se týče samotné družiny Slíva neříkal, že by měl vyhlédnutého někoho, kdo by se na pozici rádce družiny hodil.

V porovnání se mnou Slíva rádcuje družině, tudíž se přímo ovlivňuje vše od programů družiny po rozvoj jednotlivých členů. Já se v našem oddíle zaměřuji na výchovu rádců, roverů, mladých vedoucích a přípravám táborů. Na výpravách mám spíše roli pozorovatele, místo hlavního vedoucího a organizátora.

Tvůj program – nadešla chvíle odvést program před neznámým, ale náročným publikem

Program jsem dělal pro družinu šesti skautů ve věku 11-13 let. Slíva mě žádal, abych děti procvičil v práci s mapou a abych jim prohloubil poznání přírody a vztah k ní. Rozhodl jsem se, že svou aktivitu zaměřím na to, aby si účastníci programu uvědomili množství a komlexnost informací obsažených v turistických mapách a spojili si je s konkrétním terénem. Dále jsem se zaměřil na to, aby účastníci uměli hledat informace o přírodě přímo v přírodě (nejen v učebnicích a na internetu) a aby si uvědomili, že přírodu kolem nás tvoří složité ekosystémy.

Náplň programu: Na úvod jsem se všech zeptal, co vědí místě, kde jsme. Ukázalo se, že nikdo nic moc neví. Navrhl jsem, prozkoumat blízkou oblast, abychom se o ní něco dozvěděli, aby to nebyl pouze výlet do lesa. Všichni byli pro.

Členy družiny jsem rozdělil do dvojic. Každou dvojci jsem vyslal do okolního lesa, ale každou do jiné části. Měli za úkol nakreslit turistickou mapu. Dostali na to 10 minut. Po uplynutí času jsem všechny svolal, podívali jsme se, co dvojce vytvořily a nechal jem je, aby navrhovaly, jak mapy vylepšit nebo doplnit. Znovu jsem je vyslal. Tentokrát jsem jim k tomu dal barevné pastelky.

Potom, co byla mapa okolního terénu hotová, jsme přešli do průzkumu tamního ekosystému. Znovu jsem je po dvojcích vysílal do lesa. V prvním kole měli za úkol nasbírat vzorky rostlin (listy, šišky, plody,...) rostoucích v oklolí a najít důkazy o přítomnosti zvířat (trus, rozrytá půda, peří, nory,...). Zavolal jsem si je a identifikovali jsme všechny druhy. Měl jsem připraveny i atlasy druhů, kdybychom nevěděli.

V druhém kole měli určit, zda je les původní, jak je starý, jakého typu je podloží,...Dal jsem jim zavírací sklenice, aby vzali vzorek půdy. Poté, co přišli jsme prošli poznatky, na které přišli. Společně jsme určili původ a stáří lesa, typ podloží. Něco jsme si řekli o lesním humusu,o kácení lesů kvůli zemědělské půdě,...

Následovala krátká reflexe aktivity. Ptal jsem se, k čemu jim aktivita byla? Co se v ní naučily? Co pro ně bylo nové?... Doplnil jsem to tím, že si právě tak trochu vyzkoušeli vědeckou činnost, protože právě takhle se nové informace hledají (zajde se do terénu, nasbírají se vzorky a důkazy a pak se dělají závěry).

Nakonec jsem se zeptal, co se jim na aktivitě líbílo? Co bych mohl příště vylepšit?... Řekl jsem jim, ať si všechny vzorky a nakreslené mapy vezmou sebou a dají si je do klubovny jako památku na výpravu.

Do programu se zapojili všichni aktivně. Je pravda, že některé více, některé méně. Byla ale vidět, že někteří úkoly plnili s nadšením. Podle Slívy to byli lidé, kteří jsou precizní a mají rádi složité myšlenkové úkoly.

Měl jsem trochu obavy, jak k aktivitě přistoupí, protože podle Slívy s aktivitami tohohle typu nemají moc zkušeností. Bál jsem se zbytečně, protože byla aktivita hodnocena velmi dobře. Oceňovala se na ní právě její odlišnost.

Smůla byla, že při aktivitě pršelo. Špatně se psalo na papír. Navíc byla zima, a tak jsme se na místě nechtěli zdržovat příliš dlouho.

Další - Byl jsi na výpravě jako návštěva, co si měla připravit program a ten realizovat, nicméně mimo to jsi měl/a možnost koukat kolem

Na výpravě jsem zjistil, že Neratovický výpravy mají s těmi našimi mnoho společného. Například rádi děláme výpravy do přírody, příliš nám na výpravě nevadí špatné počasí,...Dál jsem zjistil, že jejich skauti stejně jako ti naši velmi rádi hrají Dračí doupě. Debatou o Dračím doupěti jsme strávili pěknou část výpravy.

Na rozdíl od nich chodíme na výpravy alespoň dvě družiny najednou a více než s jedním dospělým vedoucí či rádcem. Celkově jsem si ale připadal na výpravě družiny z mého oddílu. Tak málo odlišností tam bylo.

Objevil jsem novou lokalitu vhodnou pro výpravy. Líbí se mi, že pokaždé, když jedou někam na nové místo, tak tam koupí turistickou mapu a dělíjí si tak zásobu turistických map z celé republiky.