Gemini 2016/Pozorování/Ywen

KOMPLEXNÍ POZOROVÁNÍ

Pro své pozorování jsem si vybrala skautku ze své družiny. Je jí 14, budu jí říkat např. Lucka. Na svůj věk je malá a velmi drobná. Má dvě starší sestry, ta prostřední chodila k nám do oddílu a v mé tehdejší družince mi dělala podrádkyni. Lucka tehdy byla maličká a chodila do malých světlušek. Znám se s ní tedy už od jejích začátků ve skautu, přestože jsem ji ještě moc nevnímala. Její sestra bohužel během střední školy přestala chodit a měla i nějaké problémy ve škole a začala se pohybovat mezi ne úplně správnými lidmi. Teď je vše v pořádku a všechny tři sestry mají dobré vztahy. Ale neměly a nemají to lehké, protože maminka na ně zůstala sama, jelikož jejich tatínek zemřel, když holky byly malé. Naštěstí to s maminkou zvládají a ona se jim snaží dát vše, co může. Lucce se ve volném čase velmi věnuje a mají společné zájmy. Když máme akci pro rodiče, tak vždy ráda dorazí. I po tom, co se odstěhovali asi 20 minut vlakem od Brna, Lucka každý týden dojíždí na schůzky k nám. K pozorování jsem si ji vybrala protože si myslím, že je člověk, který si zaslouží, abych se jí věnovala. Nechci, aby ji náš oddíl ztratil a protože příští rok začne dělat podrádkyni a půjde na rádcák, tak mi přijde důležité se jí věnovat při takové změně (obzvlášť když vím, jaká je povaha). A letos při vedení družinek na táboře byla v roli rádce družinky a mně si vybrala jako svého patrona (každá rádkyně si vybrala jednoho člověka z vedení tábora a za ním mohla s čímkoli chodit a zároveň tento člověk dělal s družinkou zpětnou vazbu v průběhu tábora, takže jsem s ní byla v průběhu tábora dost v kontaktu a mohla ji pozorovat).

Lucka přestože je drobná, tak je poměrně sportovní typ. Nemůžu říct, že by jí sporty nějak výjimečně šly, ale je velmi akční a je víceméně pro každou sportovní aktivitu. Občas má den, kdy je vyloženě líná a nejradši by jen někde ležela, ale kdo takové dny nemá... Ráda se obléká do oblečení, které si sama upravila a často nosí náušnice případně jiné šperky vlastní výroby. Velmi dbá o své nehty, které má téměř vždy nalakované a to nejen jednou barvou, ale ráda si na nich tvoří různé vzory. Občas na schůzku přijde namalovaná, ale většinou má jen řasenku, ale na akcích to vůbec neřeší. Není moc typ, co by řešil nejnovější trendy, nebo co nosí ostatní. Je svá, ale nijak zvlášť nevybočuje.

Lucka je velmi schopná. V učení je trochu pomalejší a potřebuje čas to vstřebat, ale je velmi snaživá. Je veselá. Ale taky uzavřená. Někdy víc jindy je naopak poměrně ukecaná, ale dobře vybírá, komu co řekne. Trvá jí než si s někým naváže vztah, je stydlivá. Ale ke všem se vždy chová hezky, snaží se, i když toho člověka moc nemá ráda. Myslím, že se někdy podceňuje a vidí se až moc kriticky. Je tak trochu perfekcionalista. Je velmi citlivá a jemná duše. Některé věci si moc bere. Moc se neprosazuje, což je škoda, ale není vyloženě vůdčí typ. Má trochu problém, že sice si něco myslí a něco by nějak chtěla, ale řekne to třeba jen mě, ale před ostatníma to už neřekne. Například na konci tábora jsme řešily, kdo povede družiny a jaké. No já jsem si s ní v průběhu tábora o tom povídala a ona mi v pohodě řekla, koho by chtěla vést a s kým, ale při debatě i s ostatníma vůbec nic neřekla a klidně by si nechala dát družinku starších holek, kterou nechtěla vést (obava, že by neměla autoritu, tak chtěla malé světlušky-navíc jí to jde s malýma, což potvrzuju :)). Od září bude v 9. třídě, což je také podstatné, protože se bude rozhodovat, kam jít dál. Ona má už představu, chtěla by být kosmetička. Osobně mi to přijde škoda, protože je opravdu šikovná, není sice génius, ale má na to, jít na dobrou střední. Ale je to její rozhodnutí a když ji to baví...

Mimo skaut nechodí do žádného kroužku nebo něčeho podobného. Dříve se věnovala gymnastice, ale pokud mám dobré informace, tak už tam nechodí. Ale se školou mají spoustu zajímavých aktivit (např. přespání ve škole a různé akce). Doma ráda tvoří. Jak jsem zmiňovala šperky, ale i tvoří různé přívěšky na klíče (sama jsem jich několik dostala k Vánocům a má je fakt parádní!) a spoustu dalších zajímavých věcí. S mamkou hodně jezdí po výletech a sbírají nálepky do turistického deníku a také turistické známky, prý je mají doma pověšené přes jednu celou zeď. Velmi jí jdou jakékoli ruční práce, ale nebojí se jakékoli práce a je až neskutečně pořádkumilovná (na táboře miluje službu :D ).

Co se týče seznamování, tak je stydlivá a ze začátku se bojí. (Např. Náš oddíl se moc nestýká s celým střediskem a letos jsme si dali jako cíl se s nimi více poznat, a tak jsme měli hned podzimky společné... no jenže Lucka nejela a když jsem se jí pak ptala proč, tak řekla, že se s nima bála jet. Pak jsme jeli i na společné velikonoce, což byl úspěch a po přemlouvání jela, přestože se bála, tak nakonec byla ráda, protože se tam seznámila s holkama z jiného oddílu a pořád jsou v kontaktu a velmi si rozumí.) Takže když překoná strach, tak pak je velmi přátelská a dokáže vyjít s každým. Za celé naše soužití v oddíle si nepamatuju, že by s někým měla konflikt. V kolektivu ji mají všichni rádi, ale nepatří k těm výrazným. Je spíše nenápadná, ale například v družině patří k těm, které chtějí plnit stezku, odborky atd., takže pomáhá k motivaci ostatních. Ještě s jednou skautkou celý letošek soutěžily, která bude mít dřív co splněné. Ale i přes soutěživost v družině je týmový hráč. Také je docela iniciativní, což je super, protože jsem bývala dost často jediná a letos mi přišlo, že ona spolu s jednou skautkou to rozšířily na celou družinu a neustále mi navrhují nové akce a kam jet atd. Při komunikaci je někdy nejistá, hlavně se staršími, ale někdy i s vrstevníky. Abych nastínila, jakou roli hraje ve družině, tak přiznám, co se stalo na zpětné vazbě z letošního ruku. Na začátku tábora jsme měly velkou zpětnou vazbu po družinách, tak jak fungujeme přes rok. Já jsem byla se svou družinou a povídaly jsme si, co se komu líbilo a nelíbilo a jaké mají nápady. A také protože příští rok maturuju, tak jsem se ptala, jak to vidí příští rok se schůzkama a taky co říkají na to, že Lucka bude dělat u jiné družiny podrádce... No a když o tom povídaly, tak se shodly na tom, že o ni nechtějí přijít, a že dál musí chodit i k nám a u toho se dojetím všechny rozbrečely. :D

ODMĚNY A TRESTY

Já osobně asi moc netrestám, nebo si nejsem vědoma toho, že bych to dělala. To už opravdu někdo musí provést něco, co považuji za "špatné". Spíš bych řekla, že se je snažím vést tak, aby prostě žádné tresty nebyly potřeba, přece jenom pochvaly jsou pro obě strany mnohem lepší a příjemnější. Obzvlášť u družiny svých skautek se snažím víc chválit než trestat. A jelikož už jsou dost staré a naučené, že co se řekne to platí,tak myslím, že se mi to i docela daří. Družinu, v tom složení jako je teď, vedu druhý rok. Myslím, že letošní rok jsou oproti tomu předešlému tak snaživé a mnohem rozumnější, že nám to spolu jde a mám dost příležitostí k pochvalám.

Pokud mám popsat odměny/tresty přímo v případě Lucky, tak výrazně převažují odměny. Jelikož je velmi snaživá a hodná, tak většinou není potřeba trestat, ale jen odměňovat. Nejčastější je ústní forma pochvaly nebo díků. Ona je dost často tím člověkem, který se sám nabídne, že pomůže, nebo udělá něco bez toho, aby jí to člověk musel říkat. To je pak jedna radost chválit. Naprosto standardní situací (jako například tento víkend na přespávačce v klubovně) je, že přestože nemusí, tak se sama hrne, že bude umývat všechno nádobí v kuchyni. Říct děkuji, je pak skoro nedostatečná odměna, přestože vím, že ji to prostě baví.

Velkou pomocí při odměňování je pro nás teď v oddíle systém, který vymyslela před pár lety naše vedoucí oddílu. Jmenuje se to Habrový lístek. Je to odznáček na kroj, který má tři úrovně... A každý rok na Vánoční oddílové schůzce se před celým oddílem předávají. Je to pochvala jak pro děti za něco, co dělali/dělají pro oddíl a ostatní, tak i pro ostatní vedoucí. Vedoucí a rádkyně, které ho dostanou vybírá jen vůdkyně, ale děti vybírá celé vedení oddílu společně, takže je to skvělá příležitost, jak někoho odměnit... Třeba jako já právě Lucku. Je pak skvělý pocit moct jí předat dekret a na kroj připnout malý odznáček.

Pokud mám posoudit náš vztah, tak je velmi dobrý. Po pochvale je na ní vidět, že je ráda, že ji pochválím a všímám si toho, co dělá. Ovšem moji kritiku nesnáší jen tak. Je velmi citlivá a tak, pokud k ní nebo respektive k jejímu chování mám výtku, tak se jí to nelíbí. Je sice vidět, že si to bere k srdci, ale doufám, že ve správném. Vždy se jí to snažím podat tak, aby to brala jako nakopnutí k lepšímu, ale v tomhle je to s ní někdy těžké, protože si některé věci moc "bere". Ale jak jsem psala, tak naštěstí je ten koho spíš chválím, při tom se u ní nedá moc pokazit. Když vidí, že jí něco jde a ostatní to vidí, tak se snaží ještě víc.

KOMENTÁŘ - tresty a odměny

Ywen, díky za to jak ses pustila komplexně pustila do domácího úkolu. Popsala jsi svůj postoj, uvedla jsi konkrétní situaci, váš vztah i své pocity.

Úkol máš splněn. Jupííí! *high five*

Pod čarou: Ywen, zmiňuješ že odměny jsou pro obě strany lepší. Mohla bys tuto myšlenku rovést? Popřípadě oponovat tezi, že odměna je stejně špatná jako trest (mohu na požádání rozvést). --Zet (diskuse) 3. 7. 2016, 23:32 (CEST)

Tu myšlenku jsem myslela tak, že pro obě strany je to pocitově lepší. Pokud bych to měla brát výchovně, tak je to asi dost věc názoru, taky záleží na situaci a jiných faktorech a tvé tezi bych asi oponovat nechtěla, protože něco na tom je a asi s tím vlastně souhlasím. Nicméně když si mám vybrat, tak radši odměnu, kde ze sebe má dítě dobrý pocit a chce dělat věci, protože ho to baví a jde mu to. A není otrávené, zhnusené a naštvané z trestu, který dostalo a vlastně si z něj vezme jen ty negativní věci. Beru to hodně podle sebe. U mě trestem nikdy nedosáhli ničeho pozitivního. A výchova založená na negativních pocitech po trestech asi není úplně fajn. Taky je to dost závislé na věku a vím, že skautky na tresty reagují prostě špatně už jen z podstaty.