Gemini 2015/Výměna/Zdeněk

Richarad mě vyzvedl z mého tábora ráno po snídani a odvezl zhruba 5 km na tábor jeho. Bylo to nedaleko Telče na vysočině. Od auta nás čekal zhruba 300 metrů chůze přímo do tábora. Cestou nás minuli dva chlapci s vozíkem a barely na vodu. Na první pohled mě zaujaly dvě teepe která stála zhruba 70 metrů od samotného tábora. těsně vedle tábora byly vlčata se svým vedoucím chobotem a zrovna dělali vajíčka na hniličko v uhlících. Po krátkém rozhovoru mi James začal ukazovat samotný tábor. První věc, které se nedalo nevšimnout byla zvláštní konstrukce podsadových stanů, kterou jsem dosud neviděl. Místo klasických ocelových tyčí na kterých bývá plachta. Šly vidět pouze jedna krátká a dvě dlouhé dřevěné tyče svázané zvláštním způsobem zvenku stanu a na nich visela celta stanu. James mi pověděl název toho systému ale to jsem již zapomněl. Až teď jsem se zakoukal do okolí tábora. To byla nádhera. Tábor se rozléhal v malebném údolí hned vedle menšího rybníčku a potoku. Následovala prohlídka jídelny a kuchyně ve které stála nádherná kamna z jílu a kamení. Následovala prohlídka umývarek a sprch. Skauti zrovna zařizovali dřeva pro tábor. Několik nosili dřevo a jiní jej řezali. Hned vedla stál hlavní vedoucí tábora. Jakmile viděl, že se blížíme zamířil nám naproti a dal se s námi do řeči. Popisovali mi s Jamesem mimo jiné systém tábora, že ráno bývají služby a odpoledne program zábavnějšího rázu, jestli jsem to dobře pochopil. Poté mi James pomohl dochystat můj program pro jejich devět vlčat. Kde vlčata pobíhali mezi obchody nakupovali, prodávali legální, nebo nelegální zboží a snažili se vydělat co nejvíce peněz při tom je samozřejmě chytali strážci zákona. Byť to je u nás velice oblíbená a žádaná hra měl jsem docela obavy, jestli to stejně bude bavit i tyto děti. Po pomalém rozjezdu se však výborně rozjeli a připadlo mi, že i vedoucí se to užívají. Jak to některým šlo dokazuje chlapec, který po hře získal označení Babiš. Po hře jsem byl přizván na oběd. Při krátkém čekání mě zaujala aktivita skautů. Ti si balili věci za stálého počítaní jednoho z vedoucích. James mi vysvětli, že se mají vydat na dvoudenní výpravu a mají pouze 100 sekund na sbalení věcí. Ještě zajímavější byla skutečnost, kterou si u nás nedokáži představit. Skauti měli vyrazit bez dozoru vedoucího. po výborném obědě, těstoviny ze sýrovou omáčkou, mě James odvezl zpátky na můj tábor kde mě čekali již jiné povinnosti.

Návštěva byla pro mě velice inspirující. Od našeho systému se systém tohoto tábora dosti liší. Byl bych rád kdyby se nám podařilo tento způsob tábora aspoň částečně zkopírovat.