Vzk/ExVzk 2006

Úvod.

Gemini je spojení dvou vzdělávacích akcí:

Vůdcovský lesní kurz Castor.
Instruktorská lesní škola Pollux

Jednou z charakteristik Gemini je propojení VLK a ILŠ. Účastníci ILŠ se na svou roli instruktora připravují mj. tím, že pro účastníky VLK připravují vzdělávací programy k VZ a částečně se podílejí na zkoušení VZ.

V letošním roce se na LŠ Gemini uskutečnil projekt nové VZ, ve kterém jsme vytvořili nový obsah a strukturu VZ a upravili způsob jejího zkoušení.

1. Průběh projektu

	Obsah	Termín
V průběhu roku
1	Diskuze o nové podobě vůdcovské zkoušky. Rozbor potřeb vůdce oddílu, stanovení základních tématických okruhů nové VZ.	Výjezdní zasedání týmu 27. – 30. 10. 2005
2	Rozpracování tématických okruhů v pracovních skupinách. Vymezení a roztřídění požadavků na vůdce oddílu (požadavky jsou formulovány jako kompetence, jejichž dosažení by měl každý prokázat u VZ).	prosinec 2005
3	Porovnání vytvořených okruhů a kompetencí se stávající VZ, jejich případné doplnění o požadavky stávající VZ, které považujeme za důležité.	leden
4	Vytvoření kompletního obsahu a struktury VZ.	5. 3
5	Rozdělení nezbytných a klíčových kompetencí mezi Polluxe (účastníky ILŠ), kteří podle kompetencí budou připravovat vzdělávací programy pro účastníky VLK (Castory).	víkend 31. 3. – 2. 4
6	Vytvoření kateder	víkend 31. 3. – 2. 4.
7	Práce kateder, příprava vzdělávacích programů	duben – červenec
8	Rozdělení rozvojových kompetencí mezi katedry	víkend 5. – 8. 5.
9	Seznámení účastníků VLK (Castorů) s obsahem a formou nové VZ.	víkend 5. – 8. 5.
10	Vzdělávací programy instruktorů k vybraných rozvojovým kompetencím.	víkend 5. – 8. 5.6
11	Definitivní rozdělení kompetencí v katedrách rozdělení kompetencí mezi přednášející Polluxe rozdělení kompetencí mezi zkoušející instruktory rozdělení rozvojových kompetencí (přednášení a zkoušení)	do 21. 5.
12	Příprava stezky pro Castory	do 9. 6.
13	Rozdání stezky Castorům, jejich seznámení se stezkou	víkend 9. – 11. 6.
14	Zadání úkolů pro Castory, které musí vypracovat před odjezdem na letní část Gemini.	víkend 9. – 11. 6.
15	Vzdělávací programy instruktorů k vybraných kompetencím.	víkend 9. – 11. 6.
Letní běh Gemini 2006 (28. 7. – 13. 8. Castor, 31. 7. – 13. 8. Pollux)
16	Sestavení nabídky rozvojových kompetencí pro Castory	do 2. 8.
17	Vzdělávací programy kateder k VZ	2. – 9.8.
18	Konzultace k VZ	průběžně
19	Vůdcovské zkoušky	10. 8. a 11. 8.

2. Obsah a struktura VZ

Základem pro vytvoření obsahu VZ byl rozbor potřeb vůdce oddílu, tj. jaké znalosti, dovednosti, postoje a návyky má mít vůdce oddílu, aby mohl úspěšně pracovat ve výchově dětí a mládeže. Tyto žádoucí znalosti, dovednosti, postoje a návyky označujeme souhrnným slovem kompetence.

Kompetence jsou pro potřebu VZ rozčleněny do tří kategorií – nezbytné, klíčové a rozvojové.

Jako kompetence nezbytné označujeme kompetence, jejichž zvládnutí je třeba k tomu, aby vůdce ve své činnosti neškodil – svěřeným dětem, organizaci, dalším subjektům. Jejich zvládnutí by měl každý prokázat u VZ v plné výši.

Klíčové kompetence jsou takové, jejichž zvládnutí dává dobré předpoklady k tomu, že činnost vůdce bude skutečně podstatným přínosem pro svěřené děti, organizaci a další subjekty. Jejich osvojení je proto vysoce žádoucí a u VZ požadujeme zvládnutí každé klíčové kompetence v minimální míře určené zkoušejícím.

Kompetence rozvojové jsou ty kompetence (jiné, než klíčové), jejichž zvládnutí podstatnou měrou přispívá k pozitivnímu dopadu činnosti vůdce a jeho oddílu. Tyto kompetence si nemusí osvojit všichni účastníci VLK. Každý účastník si vybírá několik rozvojových kompetencí, jejichž zvládnutí prokazuje u zkoušky.

VZ obsahuje celkem 221 nezbytných a klíčových kompetencí různého rozsahu a 52 rozvojových kompetencí.

Vzdělávací programy k nezbytným a klíčovým kompetencím připravovali obvykle účastníci ILŠ (Polluxové). Každý Pollux připravoval programy v rozsahu 90 minut, programy vedl buď samostatně nebo společně s dalšími Polluxy či instruktory. Kompetence, které bude Pollux přednášet, si každý vybíral ve dvou kolech – v prvním kole korespondenčně před prvním víkendem a ve druhém kole během burzy na víkendu.

Na letním běhu každý účastník VLK (Castor) absolvoval celkem 24 vzdělávacích programových bloků po 45 minutách k nezbytným a klíčovým kompetencím.

Na přípravě a vedení programů k rozvojovým kompetencím se společně podíleli Polluxové a instruktoři.

Rozvojové kompetence si vybíraly katedry na druhém víkendu.

Na letním běhu každý Castor absolvoval celkem 8 vzdělávacích programových bloků po 45 minutách k rozvojovým kompetencím. Tyto programy si každý vybíral z nabídky dvojnásobného rozsahu.

Další programy směřující k zvládnutí kompetencí VZ se uskutečnily o víkendech. Řada programů, jejichž primárním cílem nebyla příprava na VZ (např. Předakce, Hodnoty ve skautingu, Spiritualita) přispěla současně ke zvládnutí některých kompetencí VZ.

V příloze je uveden podrobný obsah a popis VZ a scénář letní části Gemini.

3. Katedry

Každý Pollux měl svého instruktora – garanta, jehož úkolem bylo konzultovat a pomáhat svému Polluxovi s přípravou jeho programů, poskytovat mu zpětnou vazbu z jeho vystoupení a společně zkoušet vybrané kompetence VZ.

Na letošním ročníku Gemini byly vytvořeny 4 katedry. V každé katedře byli 3 Polluxové a 3 – 4 instruktoři.

Hlavní cíle, proč vznikly a pracovaly katedry:

metodická pomoc instruktorů Polluxům
vzájemná spolupráce Polluxů navzájem i Polluxů s instruktory
možnost provázat jednotlivé vzdělávací programy

Katedry byly sestaveny na prvním víkendu Polluxů. Při sestavování kateder hrála roli jednak příbuznost témat, která si vybrali jednotliví Polluxové, jednak odbornost instruktorů.

Další informace o katedrách jsou v příloze.

4. Konzultace

Jedním z prostředků, jak pomoci Castorům v přípravě k VZ, jsou konzultace. Cíl konzultací je dvojí:

Konzultovat s instruktorem nebo Polluxem téma, kterému Castor nerozumí, kde mu nestačí informace ze vzdělávacích programů, kde si není jist svými znalostmi.
Během konzultací předvést instruktorovi, že zvládám téma v míře, která je dostatečná pro uznání zkoušky.

Během letní části Gemini se uskutečnily konzultace v celkovém rozsahu 240 minut.

5. Zkoušky

Účastníci měli pro zkoušky k dispozici dva materiály:

Stezka – přehled všech nezbytných a klíčových kompetencí s uvedením katedry, jména hlavního zkoušejícího instruktora a jména Polluxe, který danou kompetenci přednáší. Ve stezce bylo dále volné místo na doplnění rozvojových kompetencí, které si Castor sám vybral.
Tabulka všech kompetencí s uvedením jmen všech instruktorů, kteří mohou zkoušet danou kompetenci a všech instruktorů a Polluxů, kteří danou kompetenci konzultují.

Většinu kompetencí může zkoušet více instruktorů, jeden z nich je vždy odpovědný šéf, je zapsán ve stezce a podepisuje stezku Castorům. Tuto svou odpovědnost může – a nemusí – delegovat na ostatní instruktory, kteří mohou zkoušet danou kompetenci.

Odpovědný instruktor by měl konzultovat s ostatními oprávněnými zkoušejícími, co v oboru bude zkoušet, jaké bude mít nároky.

Ve stezce jsou u každé kompetence dvě nevyplněná okénka:

První okénko vyplňují sami Castoři, druhé vyplňuje zkoušející instruktor. Tím mají Castoři u každé kompetence dvojí reflexi: První je posouzení sama sebe, jak danou kompetenci zvládám a druhou je ověření mé znalosti instruktorem, který je v daném oboru odborník.

1. Nezbytné kompetence si Castoři podepisují nebo jiným způsobem označí, že je zvládají

2. Klíčové kompetence – ve stezce bude u každé KK měřítko s vyznačeným bodem cca ve třetině. Castor si vyznačí barevně, kam si myslí, že došel ve zvládnutí dané kompetence. Tato míra říká, že se mám kam zlepšovat.

3. Rozvojové kompetence – stejně jako klíčové, ale nemusí splnit všechny.

Castor si může každou kompetenci ve stezce podepsat nebo označit kdykoli uzná za vhodné, splnění VZ jako celku je ale podmíněno vlastními podpisy Castora u všech kompetencí.

Zkoušení probíhalo ve čtyřech částech:

Zkoušení v průběhu letní části
Zkouška z rétoriky
Zkoušení rozvojových kompetencí
Zkoušení nezbytných a klíčových kompetencí.

Zkoušení v průběhu letní části

Castoři mohli žádat o uznání nějaké kompetence v průběhu celé letní části školy – jednak během konzultací, jednak při jiných vhodných příležitostech (např. při čajovně, v osobním volnu apod.)

V tomto případě se obvykle zkoušely jednotlivé kompetence.

Zkouška z rétoriky

Zkouška z rétoriky byla vyčleněna ze systému kompetencí a zkoušena zvlášť.

Castoři byli rozděleni do skupin po čtyřech, v každé skupině bylo přítomno 4 – 5 instruktorů a Polluxů. Castor si mohl vybrat ze tří témat:

vůdcovský zápisník (viz zadání ÚBM)
skauting a společnost (podle eseje)
vylosované téma z nabídky

Na toto téma měl cca pětiminutový proslov, pak následovala zpětná vazba. Po ní skládal zkoušku z rétoriky další Castor, na závěr instruktor zhodnotil úspěšnost všech Castorů u zkoušky.

Zkoušení rozvojových kompetencí

Každý zkoušející instruktor má své místo (společné se zbytkem katedry) a Castoři obcházejí instruktory podle připraveného rozpisu. Zkouší se obvykle po jednotlivých kompetencích. Kdo nezkouší nebo není zkoušen, konzultuje.

Zkoušení nezbytných a klíčových kompetencí.

Část kompetencí byla vyzkoušena formou písemného testu.

Větší část kompetencí byla zkoušena ústně tak, že Castoři byli rozdělení do dvojic a zkoušející instruktoři postupně obcházeli jednotlivé dvojice Castorů podle připraveného rozpisu a zkoušeli své kompetence.

Na jednu dvojici Castorů byl čas 30 minut.

Castoři, kteří měli danou skupinu kompetencí vyzkoušenou předem, měli volno.

Nezbytné a klíčové kompetence se nezkoušely po jednotlivých kompetencích, ale po celcích. Zkoušející vybral několik zásadních otázek či úkolů, které ověřily, zda Castor zvládá v přiměřeném rozsahu danou skupinu kompetencí.

Posouzení zvládnutí kompetence:

N – umí, zvládá kompetenci v nezbytné míře

K – je na dobré cestě, K je v principu neukončitelná, stále ji je možné rozvíjet

R – zvládá vybrané rozvojové kompetence, umí něco

Scénář zkoušek:

čtvrtek 10. 8.

12:05 – 13:00 Písemné testy

14:30 – 15:50 Zkouška z rétoriky

16:10 – 18:40 Zkoušení rozvojových kompetencí

pátek 11. 8.

9:00 – 10:40 Zkoušení nezbytných a klíčových kompetencí

11:00 – 12:40 Zkoušení nezbytných a klíčových kompetencí

13:30 – 15:10 Zkoušení nezbytných a klíčových kompetencí

15:30 – 17:10 Zkoušení nezbytných a klíčových kompetencí

17:10 Porada zkušební komise

18:10 Vyhlášení výsledků prvního kola zkoušek

18:20 – 20:00 – Druhá kola

Druhé kolo zkoušek je určeno pro ty Castory, kteří v průběhu zkoušení plně nepřesvědčili zkoušející o zvládnutí daných kompetencí. Je příležitostí se tématu věnovat více do hloubky a přesněji rozhodnout, zda Castor zkoušené kompetence zvládá či nikoli. Castoři, kteří neuspěli ani ve druhém kole, jsou hodnoceni neprospěl a skládají opravnou zkoušku v náhradním termínu. Opravná zkouška obsahuje ty kompetence, ke kterých byli zkoušení Castoři neúspěšní.

Zkoušek se celkem zúčastnilo 24 Castorů, z nich 21 zkoušku úspěšně absolvovalo a 3 neprospěli.

6. Hodnocení projektu

Obsah zkoušky:

+

Uspořádání po kompetencích bylo více konkrétní, Castoři i Polluxové lépe věděli, co se po nich chce.
Bylo méně duplicit, zmizely nesmysly a úplné zbytečnosti.
Castoři mají lepší přehled, co potřebuje vůdce k tomu, aby dobře vedl svůj oddíl
Na zkoušce je více vidět, že požadované kompetence vůdce opravdu potřebuje

-

Ač jsme to původně nezamýšleli, některá témata a kompetence se hodně překrývaly – spíš posunem a důrazem, který dal programu přednášející než vlastním obsahem kompetence.
Kompetence byly nesouměřitelné (skautská výchovná metoda x komunikace s úřady)
Některé obory úplně vypadly (kultura a tvořivost, zdravověda), je nutné promyslet, zda by se neměly v nějaké formě vrátit).

Výběr kompetencí Polluxy

+

Polluxové byli donuceni o věcech daleko více přemýšlet, hledat souvislosti, uvažovat o sestavení svého programu.
Polluxové byli nucení více vzájemně komunikovat a spolupracovat.

-

Polluxové (ani my) nejsou na tento systém zvyklí, takže mnozí měli tendenci vytvářet si obory podle staré verze VZ a do tohoto schématu vybírat kompetence (což není principiálně špatně, jen to omezilo možnost hledat nové souvislosti a vazby).
Výběr zabral poměrně dost času.

Stezka, prezentace obsahu zkoušky Castorům

+

Stezka jako knížečka byla velmi dobrá, Castoři měli mnohem lepší představu o obsahu VZ.
Většině se stezka líbila.

-

Možná by bylo lepší, kdyby dostali Castoři stezku dříve.
Ze stezky nebyla zřetelná váha, důležitost a rozsah jednotlivých kompetencí.
Budíky (tj. měřítka míry splnění klíčových kompetencí, které si Castoři sami označují) nesplnily svůj účel.

Vzdělávací programy

+

Kvalita standardní, bez zásadních propadáků (neboli: nová forma stezky nijak nezhoršila kvalitu programů).
Spojení různých kompetencí v některých případech vedlo k nápaditějšímu a zajímavějšímu programu.
Úkoly, které dostali Castoři před létem byly přiměřeného rozsahu a náročnosti

-

Některé programy byly nesourodé, od každého tématu kousek a nic pořádně.
Tím, že Polluxové měli málo času a vybírali si směs kompetencí, probírali jen ty nejpodstatnější věci (což bylo dobře), ale mnohdy se vzájemně překrývali (což bylo špatně).
Některé kompetence byly vyjmuty ze standardního režimu (hlavně rétorika), aniž bychom to sobě a Polluxům přiměřeně zdůvodnili
Úkoly, které dostali Castoři, jsme mohli lépe využít

Katedry

+

Některé katedry vytvořili ducha (či Ducha) katedry, měly svůj styl
Katedry měly možnost pomoci instruktorům, kteří si v roli garantů Polluxů nebyli příliš jistí
Byla možnost větší spolupráce a provázanosti programů členů jedné katedry

-

Ne vždy se možnosti uvedené v (+) využily
Problém byl s rozdělením lidí a témat do kateder tak, aby to všem vyhovovalo a bylo to i obsahově provázané

Zkoušky

+

Castoři si museli podepisovat ve stezce všechny kompetence
Zkoušky proběhly bez organizačních problémů a kolapsů

-

Ne úplně zvládnutá organizace druhých kol (nedrželi jsme se zásady, že mohou být nejvýše tři druhá kola pro jednoho a pak to trochu narušilo následující program)
Nesouměřitelné zkoušení různých kompetencí (zkoušení v předtermínech a zkoušení RoKo oproti vlastní zkoušce)

?

Podepisování kompetencí v průběhu školy

Rozvojové kompetence (RoKo)

+

základní myšlenka dobrá, v některých případech splnily velmi dobře svůj účel

-

někdy byl problém s nesrovnatelnou úrovní účastníků – vedle sebe se sešli lidé, kteří o tématu hodně ví, a proto si vybrali tuto RoKo, s lidmi, kteří o tématu nic neví, a proto si vybrali tuto RoKo.
Některé programy k RoKo byly spíš pokračování standardního programu, který se nestihl
Některé RoKo neměly své programy

V Praze 19. 11. 2006

Vít Růžička