Vzk/Balíčky

Přehled všech nezbytných a klíčových kompetencí po balíčcích

Osobnost, sebereflexe

Je normální slušný člověk.
Základní předpoklad, se kterým počítáme.
Nezkouší se

Ví, že má být integrální a snaží se o to
V oddíle i v běžném životě uznává stejné hodnoty a snaží se podle nich žít, nepřetvařuje se, nevede „dvojí život“ - např. vůdce, který je kuřák, by měl otevřeně přiznat svůj zlozvyk členům oddílu ( a nekouřit na táboře tajně). Současně však může kouřit jen tehdy, kdy to nepoškozuje jeho svěřence (tj. nebude kouřit na schůzce nebo na programu).
Nezkouší se

Je si vědom svých individuálních limitů fyzických a psychických, dokáže odhadnout své reakce ve vypjatých, nicméně pravděpodobných situacích.
Ví, jak se zbytečně nevystavovat těmto situacím, chová se tak, aby riziko minimalizoval. Má rozmyšlené a vnitřně přijaté „programy“ pro „krizové“ situace. Je si vědom „slabých stránek své psychiky“ (např. svých fóbií), snaží se s nimi vypořádat (a umí s nimi zacházet – co má udělat člověk, který má fóbii z hadů, když dítě na výpravě uštkne had?) Pozn.: nelze jednoznačně oddělit od klíčové kompetence „Má vizi svého osobního rozvoje“.
Zkouší se

Je schopen kritické sebereflexe a zamyšlení nad svým vlastním jednáním a prožíváním. Snaží se o nadhled a poučení z chyb vlastních i z chyb těch druhých.
Umí nedestruktivně kritizovat a hodnotit sám sebe . Zná formy sebereflexe, které jsou tvůrčí, zajímavé a celkem příjemné.
Zkouší se

Má vizi svého osobního rozvoje a snaží se k ní postupnými kroky směřovat a staví si stále nové cíle.
Uvažuje o svých životních prioritách. Zvládá základy plánování si svého času, umí si čas rozvrhnout čas (umí využít metody plánování, které používá pro svůj oddíl i k plánování svého života, rozhoduje se podle svých priorit).
Nezkouší se

Umí si hrát.
Bez této dispozice těžko může rád a úspěšně být vůdce dětí
Nezkouší se

Zná a dodržuje zásady zdravého životního stylu a tyto zásady uplatňuje v oddíle.
Zdravé stravování, dostatečná tělesná aktivita, pravidelný denní režim, apod.
Nezkouší se

Zná základní faktory „pracovní hygieny“ a dbá na ně, aby tak minimalizoval riziko zkratových jednání a selhání. formulace
Je si vědom toho, že nevyspalý a unavený vedoucí může udělat fatální chybu. Je si vědom i rizika alkoholu a dalších psychotropních látek. Dokáže odhadnout své možnosti a nenabírá si nezvládnutelné úkoly.
Zkouší se

Uvědomuje si, že je v každé situaci vzorem (ať chce nebo nechce), a uvědomuje si důsledky svého chování.
Vyjmenuje příklady chování, kdy by mohl být špatným vzorem členům svého oddílu – v různých oblastech (mezilidské vztahy, vztah k přírodě, ke svému okolí, …).
Zkouší se

Hodnoty

Přemýšlí o hodnotách, kterými se řídí, o svém duchovním rozvoji, o svém svědomí, o vztahu k ostatním lidem.
Nezkouší se

Rozumí hodnotám, na kterých stojí skautské hnutí, umí je jasně popsat a umí vysvětlit důvody, proč tyto hodnoty sdílí.
Jde o hlubší zamyšlení, nejzákladnější znalost a porozumění obsahuje kompetence 1K1.
Zkouší se

Ví, jak do oddílové činnosti (s přesahem do běžného života členů) zavádět šetrné chování k přírodě
Ví, proč je to důležité a umí to vysvětlit.
Zkouší se

Ví, jak je možné vést děti v oddíle ke vnímání krásy přírody. Přemýšlí, proč vést děti k vnímání krásy přírody.
Jde o pochopení, že krásné je i to, co člověk nevytvořil, co existuje a vzniká bez jeho přičinění, co je na něm nezávislé atp.
Nezkouší se

Vnímá a poznává cenné výtvory lidské kultury a vede k tomu děti svého oddílu. Ví, proč je dobré se tím zabývat.
Zkouší se

Vede děti ke vnímání a uznání hodnoty přírody a kultivuje jejich vztah k přírodě.
Osobní vztah a odpovědnost vůči přírodě. Příroda jako nenahraditelný zdroj poznání, poučení a setkávání se s opravdovostí. Příroda jako místo pro odpočinek a znovunabytí duševních sil.
Zkouší se

Uvažuje o významu symbolů, rozumí základní funkci symbolů.
Na příkladu ukáže, jak rozumí vybranému symbolu. Nejedná se jen o skautské symboly.
Nezkouší se

Snaží se vyvážit vztah mezi normou a osobním prožíváním vztahu každého člověka k obecně sdíleným symbolům (státním, náboženským apod.).
Uvede příklady, jak členům oddílu přiblížit obecně sdílené symboly.
Nezkouší se

Já a můj oddíl

Je si vědom, jaké nároky na něj osobně klade vedení oddílu a co mu přináší.
Chceme, aby tušil, co obnáší vedení oddílu po stránce přínosů i ztrát.
Zkouší se

Uvědomuje si, proč se věnuje vedení skautského oddílu
Nezkouší se

Vůdce oddílu má přátelský a vstřícný postoj k ostatním v oddíle.
Nezkouší se

Vše, co dělá, dělá s vědomím odpovědnosti vůči členům oddílu.
Tato kompetence poskytuje vůdci základní vodítko pro řešení krizových situací – každou situaci řeší tak, aby vyloučil nebo minimalizoval nepříznivý vliv na členy oddílu.
Nezkouší se

Umí dobře nějaký konkrétní obor skautské činnosti (táboření, znalost přírody, umění, …).
Nejde o to mít detailní znalosti a dovednosti ve všech oborech, ale o to ovládat jeden obor dostatečně dobře, aby měl vůdce inspiraci pro program oddílu a zdroj autority vůči jeho členům.
Nezkouší se

Má znalosti a dovednosti, které může využít v programu oddílu.
Nezkouší se

Uvědomuje si, že jeho znalosti a dovednosti jsou příležitostí a prostředkem rozvoje oddílu, nikoli jeho cílem.
Nezkouší se

Umí dát oddílu jeho vlastní tvář. Ví, co je skautským oddílům nutně společné a v čem se mohou a mají lišit a vytvářet tak jedinečná společenství.
Ví, čím je jeho oddíl specifický a zajímavý.
Zkouší se

Umí připravit program oddílu tak, aby využil i své speciální a odborné znalosti a dovednosti.
Využití svých znalostí a dovedností vnímá jako jeden z prostředků, který přispívá ke splnění výchovných cílů, které si stanovil (viz 20K4).
Zkouší se

Já a skauting

Je vůči skautskému hnutí a Junáku loajální – není s ním ve vědomém rozporu, vnímá je pozitivně či neutrálně.

Nevymezuje se principiálně proti skautskému světu (hnutí, myšlence).

Nechápe skauting jako místo, kam utíká před vnějším světem.

Umí charakterizovat základní znaky skautingu, ví, co dělá skauting skautingem.

Vnímá skauting jako hnutí, které reaguje na aktuální potřeby dětí a společnosti.

Ví, jak aplikovat získané vědomosti a dovednosti ze skautské činnosti v každodenním životě a naopak.

Má představu o rozsahu skautského hnutí a jeho možnostech ovlivňovat svět (jeho roli ve společnosti).

Vede děti k odpovědnosti vůči společnosti.

Vztahy a komunikace

Umí přizpůsobit komunikaci situaci nebo osobě, s níž hovoří.

K ostatním lidem se běžně chová vstřícně a přátelsky.

Ví, jakým jednáním může odradit ostatní lidi od spolupráce.

Dokáže se zapojit do diskuse nad současnými tématy z různých oblastí, dokáže k nim zaujmout postoj.

Je ochoten přijímat zpětnou vazbu od druhých. Snaží se poučit ze zpětné vazby a svých vlastních chyb.

Je schopen přijímat zpětnou vazbu od druhých a vyvozovat z ní pro sebe konstruktivní důsledky.

Umí být přiměřeně tolerantní k ostatním, přičemž chápe, že tolerance má své hranice.

Respektuje tradice, rituály a symboly ostatních (jiných oddílů, společenství, kultur, …).

Umí u dětí rozvíjet toleranci k odlišným rituálům a symbolům.

Zajištění činnosti

Ví, co všechno je třeba pro zajištění a zorganizování oddílové akce (např. výpravy).

Umí zorganizovat činnost na táboře (organizování programu, táborový řád, denní režim, služby, …).

Dokáže na nutné úrovni zajistit agendu vedení svého oddílu (registrace, tábory, akce).

Zná význam a možnosti pojištění při oddílové činnosti a ví, na co se příslušné pojištění vztahuje a za jakých podmínek.

Je schopen vytvořit scénář (kdo-kdy-co) pro dílčí akci (schůzku, výpravu, …).

Umí ke scénáři dílčí akce stanovit jednotlivé úkoly pro její zabezpečení.

Ví, co je to rozpočet a k čemu slouží. Umí ke scénáři dílčí akce stanovit jednoduchý rozpočet.

Umí zvolit vhodnou výbavu na akce různého typu a rozsahu.

Za pomoci dostupných prostředků (mapa, GPS, internet, jízdní řád, dotaz u domorodců) umí najít cestu a spojení dopravními prostředky mezi dvěma libovolně zvolenými místy v ČR.

Umí zajistit přiměřený režim aktivity a odpočinku (včetně spánku).

Umí zvolit vhodnou trasu výpravy.

Umí zajistit jídlo a pití v přiměřeném množství a kvalitě.

Umí vybrat vhodné místo pro táboření.

Ví, jak v případě potřeby děti v přírodě zahřát a usušit.

Program a činnost umí přizpůsobit počasí.

Umí zajistit přiměřenou míru osobní hygieny a hygieny při táboření, vaření, bydlení apod.).

Umí sestavit správný jídelníček a pitelníček na akce různého typu.

Pro oddílové akce umí vybrat vhodné prostředí z hlediska bezpečnosti a hygieny (čisté ovzduší, nízká úroveň hluku, dostupný terén, bezpečný zdroj vody, …).

Umí zajistit přípravu letního tábora po technické a materiální stránce (vyhledání a zajištění tábořiště, vybavení, doprava, materiál, táborové stavby).

Umí zajistit likvidaci tábora, zbourání staveb, úklid okolí, ošetření a uložení materiálu.

Dokáže analyzovat příčiny vzniklých krizových situací a poučit se z nich.

Umí předcházet krizovým situacím.

Umí zajistit odpovídající bezpečnost prováděných činností. Zná bezpečnostní pravidla a řídí se jimi.

Umí naučit děti v oddíle poskytnout první pomoc a přivolat záchranku.

Komunikace a informace

Umí používat standardní komunikační kanály.

Umí si vést a zpracovávat informace o dítěti.

Zná standardní informační zdroje (např. Internet).

Umí najít a zpracovat informace nezbytné pro činnost.

Dokáže poznat, které informace má předat dál a které ne – zbytečné informace, osobní informace atd.

Umí informace nezbytné pro činnost (pro potřeby výprav, schůzek, táborů atd.) poskytnout dál vhodnými informačními kanály.

Ví, kde hledat informace o možnostech získání finančních prostředků pro činnost svého oddílu a o pravidlech, jak s nimi nakládat.

Umí pracovat s dalšími informacemi, vyplývajícími z příslušnosti oddílu k Junáku (vnitřní předpisy).

Dokáže roztřídit a zhodnotit informace s ohledem na jejich relevanci a hodnověrnost.

Zvládá vnější komunikaci (mimo Junák - s rodiči, školou, veřejností, úřady, ). Ví, jaké formy, přístupy a postupy použít pro tuto komunikaci.

Zvládá komunikaci s ostatními činovníky, orgány a jedotkami Junáka (s ostatními oddíly, střediskem, ORJ atd.). Ví, jaké formy, přístupy a postupy použít pro tuto komunikaci.

Ví, že je důležité komunikovat s rodiči, úřady, jinými oddíly, střediskem, školou, veřejností, a dokáže vysvětlit proč.

Zná různé běžně dostupné komunikační prostředky a dovede je vhodně používat (dopis, e-mail, telefon, osobní rozhovor ...).

Umí děti naučit pracovat s informacemi.

Oddílové hospodaření

Zná nezbytné náležitostí dokladů tak, aby byly použitelné v účetnictví střediska nebo jiné organizační jednotky Junáka. Ví, jaké typy dokladů se používají k vyúčtování obvyklých výdajů (paragon, cestovní příkaz, smlouva, …)

Umí sestavit vyúčtování akce.

Ví, jaké jsou povinnosti a odpovědnost vůdce oddílu z hlediska hospodářského zajištění oddílové akce.

Umí vést pokladní knihu (včetně pokladních dokladů).

Umí vysvětlit, co všechno zahrnuje hospodaření na úrovni oddílu.

Ví, co je to dar a co je jiný příjem (reklama).

Ví, co jsou to členské příspěvky a kdo stanovuje jejich výši. Má představu, k čemu slouží členské příspěvky a co je z těchto příspěvků financováno. Ví, že může ovlivnit výši příspěvků pro svůj oddíl a jejich čerpání.

Zná rozdíl mezi malou a velkou akcí a s nimi spojené povinnosti vůči středisku.

Ví, že na oddílovou činnost potřebuje peníze a ví, že je i jeho starostí, jak tyto peníze sežene a kolik jich bude.

Je schopen zajistit péči o oddílový majetek a vybavení (včetně klubovny).

Ví, kdo je vlastníkem majetku, který používá oddíl, ví, jak se tento majetek eviduje a proč.

Ví, jaký je rozdíl mezi evidencí majetku a inventarizací.

Organizace

Uvědomuje si přínos plynoucí z příslušnosti oddílu k Junáku a určité organizaci vůbec. Chápe, jaký smysl má pro oddíl jeho začlenění ve středisku a v Junáku.

Ví, jak se jmenuje jeho středisko.

Umí objasnit smysl jednotlivých prvků agendy vedení oddílu (registrace, tábory, akce).

Zná základní prvky organizační struktury (středisko, okres, kraj, ústřední orgány) a jejich smysl pro Junáka a pro svůj oddíl.

Zná základní předpisy Junáka (Stanovy, Organizační a Volební řád, Hospodářský řád, Řád pro vzdělávání) a ví proč je Junák má.

Má základní představu o tom, jak jednotlivé orgány (sněm, rada, vedoucí střediska, revizní komise) ovlivňují chod střediska. Je mu zřejmé, že jeho středisko bude takové, jaké si ho on a další vedoucí udělají.

Ví, co může dělat, pokud není spokojen s nějakým nařízením, rozhodnutím či předpisem.

Ví, jakým způsobem středisko řídí oddíly, zná práva a povinnosti vůdce oddílu ve střediskové radě.

Ví, kde najít základní informace vyplývající z příslušnosti k Junáku, a umí s nimi pracovat.

Právní minimum

Ví, kdo je nositelem práv a povinností (právní subjektivita).

Zná základní právní předpisy (občanský a trestní zákoník).

Zná základy trestní odpovědnosti.

Zná základy občansko-právní odpovědnosti.

Právo a oddíl

Ví, jak zacházet s osobními údaji, a tyto zásady dodržuje.

Zná práva dětí a ví, kde jsou obsažena.

Zná instituce, organizace, apod., které se zabývají porušováním práv dětí. Ví, kam se v případě porušování práv dětí obrátit.

Ví, jak řešit základní situace při porušení práv druhých.

Ví, při jakých oddílových činnostech v přírodě hrozí riziko porušení zákona.

Respektuje zákony a jiné právní normy.

Vychovává děti k tomu, aby znaly svá práva.

Plánování

Je schopen rozdělit práci při oddílové činnosti.

Ví, jak může při řízení činnosti oddílu využít oddílovou radu.

Ví, že by měl oddíl přijímat nové členy, ví, proč je to důležité.

Je schopen sestavit střednědobý plán oddílu (plán na rok nebo kratší období) podřízený dlouhodobé vizi.

Ví, že má mít vizi.

Umí připravit plán tábora (cíle, program, technické, organizační a hospodářské zajištění, rozpočet).

Je schopen metodicky správně sestavit plán pro dílčí akci podřízený střednědobému plánu.

Umí sestavit plán řešení nějakého problému.

Je schopen improvizovat, ale uvědomuje si meze plánování i improvizace.

Zná metody, jak postupovat při stanovení vize (dlouhodobé, střednědobé), nebo ví, kde ji hledat.

Umí analyzovat situaci ve svém oddíle. Ví, proč analyzovat situaci.

Zná způsoby, jak doplňovat členskou základnu svého oddílu

Ví, kdy, jak a proč je nutné měnit vize oddílu

Autorita

Ví, jaké jsou hlavní zdroje autority. Umí si autoritu dlouhodobě budovat.

Umí udržet přiměřenou kázeň v oddíle.

Umí vysvětlit, jaký mají schopnosti vůdce vliv na jeho autoritu, uvědomuje si, které jeho vlastnosti a dovednosti mohou být zdrojem autority vůči členům oddílu.

Umí vydat příkaz (přiměřeným způsobem, tónem a hlasem), který dává minimum příležitostí pro neuposlechnutí.

Umí rozpoznat situace, kdy je nutné použít autoritativní příkaz.

Nezneužívá své autority

Ví, jaká rizika přináší autorita a moc, uvažuje nad možnými příklady zneužití moci a autority ve skautském prostředí.

Konflikty

Chápe, že se bude dostávat do vnitřních konfliktů rolí, kdy působí jako autorita a současně má být vůči dětem otevřený a přátelský. Ví, jak tyto konflikty řešit.

Snaží se předcházet zbytečným osobním konfliktům.

Ví, že v některých případech je konflikt nutný (nevyhnutelný), ví, jak se v takovém případě zachovat tak, aby konflikt vyústil v řešení přínosné (přijatelné) pro obě strany.

Umí řešit krizové situace.

Personalistika a spolupráce

Umí podporovat soudržnost skupiny (v oddíle), ví, že je to důležité. Umí vytvořit ze skupiny partu (lidi se spolu cítí dobře, rozumí si).

Soustavně se snaží vytvořit ze skupiny lidí spolupracující tým (týmový duch, lidi jsou schopni spolupracovat a dosahovat cílů).

Umí spolupracovat s ostatními.

Umí motivovat členy oddílové rady a své spolupracovníky k práci pro oddíl.

Uvědomuje si potřebnost spolupracovníků pro svou práci při vedení oddílu

Ví, jak hledat a získávat spolupracovníky (v oddíle i mimo něj).

Dokáže si udržet kontakt s lidmi, kteří z oddílu odejdou, využít je např. jako „externisty“.

Chápe, že pro úspěšné trvání oddílu je nutné hledat si nástupce. Ví, jak si nástupce najít a jak ho připravit pro převzetí oddílu.

Rétorika a komunikace

Zná a používá zásady slušné a situaci přiměřené komunikace.

Ví, jaké jsou možné chyby při komunikaci s ostatními (osobní útoky, pomluvy…), a snaží se je minimalizovat.

Umí verbálně i neverbálně komunikovat.

Je schopný argumentace. Umí argumentovat – zná prostředky argumentace.

Své komunikační dovednosti umí využít při vyjednání podmínek pro oddílovou činnost (klubovna, dotace, tábor, apod.).

Umí připravit a přednést krátký proslov na zadané téma, má základní rétorické dovednosti.

Vedení

Dokáže vysvětlit ostatním, proč se věnuje vedení oddílu

Zná základní styly vedení a ví, v jakých situacích je vhodné je použít (rozpoznat, kdy je čas na diskuzi a kdy je čas na rozhodnutí a následný „rozkaz“).

Ví, jak pomoci rádcům s budováním jejich autority vůči členům družin.

Dokáže spojit úkoly s nejvhodnějšími lidmi.

Umí zadat úkol, průběžně jej kontrolovat a na závěr zhodnotit.

Umí vést porady v rámci oddílu.

Práce s dětmi

Dokáže vést jednotlivce nebo skupinu k reflexi zážitku vlastního chování vedoucí k zobecnění a poučení.

Umí sdělit dětem srozumitelně a zřetelně, co potřebuje, tak, aby to pochopily a zařídily se podle toho.

Ví, jak děti motivovat, rozlišuje a umí používat různé způsoby motivace.

Ví, jak si pěstovat přátelský vztah k dětem, a dělá to.

Zná metody, jak vést k sebereflexi rádce družin a členy oddílu, umí pro to najít vhodné programy. Umí jim poskytovat správnou zpětnou vazbu.

Dovede s dětmi pracovat tak, aby je to bavilo, a přitom dokázal splnit své výchovné cíle.

Zná způsoby, jak vést děti k samostatné tvořivosti. Ví, proč a jak je samostatná tvořivost důležitá.

Chápe odlišnosti chlapců a dívek v různém věku a tyto odlišnosti respektuje při výchovné práci.

Dnešní děti

Zná základní vývojové charakteristiky dítěte a dovede podle nich s dětmi pracovat, ví o fyzických a psychických hranicích dětí v různém věku a tyto hranice respektuje.

Zná (dokáže popsat) svět dnešních dětí (škola, zájmy, hodnoty, zábava, kamarádi, parta, …). Ví, kde hledat informace o dnešních dětech.

Umí používat odměny a tresty.

Ví, co dnešní děti zajímá, a na základě toho je dokáže zaujmout, získat a přivést do oddílu.

Umí komunikovat s dětmi přiměřeně jejich věku a vyspělosti.

Uvědomuje si, že každé dítě je individualita a osobnost, a podle toho s ním jedná.

Umí nacházet způsoby a hledat či vytvářet situace, ve kterých pozná individualitu dětí v oddíle.

Má přehled o rizicích, která ohrožují děti a mládež (závislosti, sekty, zneužívání, …), ví, jak děti o těchto rizicích přiměřeně informovat, je schopen pomoci, když se na něho dítě obrátí s prosbou o pomoc nebo o radu.

Umí zjistit, jaká je rodinná a osobní situace dětí v oddíle, a umí tomu přizpůsobit své chování a vystupování.

Ví, jak rozpoznat, že má dítě nějaký problém, a umí mu s ním pomoci.

Umí poznat sociální vztahy v oddíle a toto poznání využívá k podpoře dětí, které jsou v rámci oddílu v sociálně nevýhodné situaci.

Dovede posoudit, co pro děti je / není užitečné.

Ví, že v jeho oddíle mohou být děti se specifickými poruchami učení, ví, jak se chovat, aby těmto dětem nevědomě neubližoval.

Zná základní metody a přístupy, jak pracovat s dětmi se specifickými poruchami učení.

Zná způsoby, jak vést děti k sebevýchově, a používá je.

Umí odpovědět na otázku „Kolik je to ještě kilometrů?“

Výchovné nástroje

Umí najít vhodné prostředky ke splnění určitého výchovného cíle

Dokáže analyzovat, jake výchovné cíle může plnit určitým programem či aktivitou.

Ví, co chce děti naučit, umí si to rozmyslet a uspořádat.

Umí vybrat a použít vhodné metody a prostředky, aby děti naučil, co potřebuje. Umí vysvětlit, co potřebuje.

Umí metodicky pracovat se skautskou stezkou. Ví, proč a jak stezku použít jako východisko při plánování. Umí skauty motivovat k plnění stezek. Ví, jak ověřovat znalosti a dovednosti ze stezky. Ví, jak se stezkou nepracovat (frontální výuka, zkoušení).

Umí metodicky pracovat s odborkami. Umí je využít jako základ pro individuální rozvoj svých svěřenců. Ví, kde a jak zajistit pro práci na odborkách externí spolupracovníky.

Uvědomuje si význam prostředí pro výchovné působení. Ví, jak různá prostředí působí při výchově.

Ví, jak při oddílové činnosti používat rituály, tradice a symboly tak, aby neškodily členům oddílu, a uvede příklady.

Ví jak využívat tradic, rituálů a symbolů v činnosti oddílu. Uvědomuje si, jaký mají smysl, co přinesou oddílu a jeho členům.

Umí rozlišit, který program může určit jako povinný a kdy by měl program či rituál pojmout jako dobrovolný.

Ví, že je nutné volit odlišný program pro různé věkové kategorie, a uvědomuje si rizika, která přináší uvedení programu v nevhodném věku.

Umí předem připravit variantu programu pro špatné počasí.

Není ve vědomém rozporu se skautskou výchovnou metodou, nepopírá ji svou činností.

Ví, co je to skautská výchovná metoda. Umí ukázat její jednotlivé prvky na příkladech ze své vlastní činnosti. Umí dovodit, které činnosti jsou se skautskou výchovnou metodou v souladu a které v rozporu a jak je případně modifikovat, aby v souladu s ní byly.

Umí využít skautskou výchovnou metodu ke splnění výchovných cílů.

Umí vysvětlit principy skautské výchovné metody a jejich použití rádcům družin. Umí je naučit s ní pracovat.