Otázky a odpovědi

Verze z 2. 6. 2011, 23:44, kterou vytvořil Vita (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Otázky a odpovědi k tématům Jak připravit přednášku, Didaktika apod. pro Polluxe. Na této stránce by se měly postupně objevovat otázky Polluxů (případně i dalších návštěvníků, kteří se k uvedeným tématům chtějí něco zeptat). Na otázky se pak budu pokoušet odpovídat. Také předpokládám, že se tu začnou objevovat i odpovědi, poznámky a doplňky od dalších instruktorů nebo Polluxů i od ostatních. Pište každý, co chcete, jen svůj záznam vždy podepište a ostatní nemažte. Víťa

Jak zaujmout všechny účastníkyEditovat

Otázka: Jak zaujmout pokud možno všechny - trefit se do toho, co je zajímá a co chtějí slyšet? Stopař

Odpověď: Nejlepší je zjistit si předem zájem a vstupní úroveň posluchačů a tomu pak přizpůsobit obsah a charakter přednášky. To lze udělat několika způsoby, např.:

  • V předstihu připravím dotazníček nebo něco podobného, ten účastníky nechám předem vyplnit, podle jeho výsledků nasměruji téma přednášky.
  • Připravím si několik témat a na začátku programu dám účastníkům vybrat. Pak se můžu tématům, o které je větší zájem, věnovat více do hloubky a ostatní probrat třeba jen orientačně. Nevýhodou tohoto postupu je větší náročnost na přípravu.
  • Program začnu rozhovorem, diskuzí, zeptám se např. jak pracují v oddíle, jaký problém tam řeší, co je trápí. Dobře poslouchám, případně si dělám poznámky. Potom přednášku průběžně upravuji podle toho, co jsem se o nich dověděl - témata, která se objevila při debatě, proberu podrobněji, ta ostatní méně podrobně. Pro tuto formu musím velmi dobře ovládat přednášené téma a umět aspoň trochu improvizovat.

Víťa

Jak měnit postoje posluchačůEditovat

Otázka: Jak přivést posluchače k tomu, aby se změnily jejich postoje? Stopař

Odpověď: První otázka, kterou bychom si měli položit, je: Mám právo záměrně ovlivňovat postoje ostatních lidí? Nejde o to, že by bylo v principu špatné ovlivňovat ostatní lidi a jejich postoje - to se děje při každém výchovném a vzdělávacím působení. Je ale důležité si tuto otázku vůbec položit a odpovědně se s ní vyrovnat.

Zásadní ovlivnění postojů jedním vzdělávacím programem je velmi nepravděpodobné. Postoje spíš ovlivní kurz jako celek, nějaký zásadní moment v jeho průběhu nebo naše déletrvající působení.

Asi nejvíce ovlivňují postoje tři vlivy:

  • Společenství, parta, skupina lidí, jejíž se cítím členem a ve které je mi dobře. Každé společenství vyznává určité společné hodnoty. Jeho členové obvykle tyto hodnoty a pravidla ochotně přijímají, protože potvrzují jejich sounáležitost s ostatními a plnohodnotné začlenění do party.
  • Vzory. Mnohé postoje a hodnoty můžeme přejímat od lidí, kterých si vážíme, které máme rádi, kteří jsou pro nás autoritou. Vzory mohou být jak skutečné (rodiče, učitelé, významné osobnosti), tak i literární (Mirek Dušín).
  • Zážitky. Postoj může ovlivnit silný zážitek, a to jak negativní, tak i pozitivní. Zážitek obvykle vyvolává emoce a pod vlivem emocí můžeme přehodnotit a změnit své postoje či chování.

Navzdory vžité představě postoje příliš nebývají ovlivněny znalostmi - znalosti mohou ve formování postojů hrát roli, ta je ale spíše nepřímá. Znalost může ovlivnit náš zážitek z nějaké události (pokud věci rozumím, vnímám zážitek z ní jinak, než když o ní nic nevím). Znalosti také můžou pomoci náš postoj utvrdit a najít pro něj podpůrné argumenty. Ale pozor - často se obdobné poznatky a informace dají v jiném kontextu použít jako argumenty pro postoj opačný (příklady si zkuste najít sami). Víťa


Odpověď2: Stručná odpověď zní: "Těžko!" Skutečně, ovlivňování postojů dospělých či dospívajících lidí je věc mimořádně těžká. A tak zkusím jen několik postřehů, bez nároku na úplnost nebo záruku funkčnosti:

  1. Pochybnosti. Rozmysleme si, jestli opravdu chceme postoje posluchačů měnit. To není bonmot - vloupat se dospělému člověku do jeho žebříčku hodnot a začít se v něm vrtat, je ospravedlnitelné jen opravdu dobrými důvody. Takže předem je třeba vést sám se sebou dlouhé a svárlivé debaty. "Jsem si jist, že moje postoje v této věci jsou správné? Jsem si jist, že moje postoje jsou jedině správné?" Pokud odpověď na obě otázky zní "ano", pak se do žádného ovlivňování postojů nepouštějme. Pouštějme se do něj pouze tehdy, pokud naše odpověď zní zhruba takhle: "Hmm... nejsem si úplně jist. Mám pocit, že by jim pomohlo, kdyby se na to koukali takhle. Mám pocit, že by to bylo docela dobré. Hlavně pro ně. Mně to celkem funguje, tak snad to bude fungovat i jim. Ale ježkovy voči, fakt si nejsem jist, jestli to zvládnu..." Nezapomínejme, že mezi výchovou a manipulací vede jen velmi tenká, často rozostřená hranice.
  2. Důvěra. Není možné chtít ovlivňovat postoje druhých bez vzájemné důvěry. Pokusy učinit to, jsou buď neúspěšné (nic se nestalo) nebo katastrofální (situace je horší, než předtím).
  3. Příběhy. Vyprávění příběhů je velmi stará a osvědčená technologie, jak ovlivňovat postoje lidí. Jsou na tom postaveny pohádky i hrdinské eposy. A konec konců Bible jako historicky nejúspěšnější dílo světového písemnictví vděčí - alespoň částečně - tomu, že je plná poutavých příběhů. Příběhů, se kterými se posluchači mohou nějakým způsobem ztotožnit, ve kterých nějak najdou sami sebe.
  4. Smysly a emoce. Pokusme se řešený problém nějak zhmotnit, aby si ho posluchači mohli ohmatat, prohlédnout, očuchat. Pokusme se vyvolat emoce. Bez emocí, jen pouhými racionálními argumenty se postoje ovlivňují strašně těžko. Většinou to ani nejde.
  5. Spolupráce. Spolupracujme s "ovlivňovaným". Pokoušejme se mu pomoct, aby spíše on sám "zevnitř" měnil své postoje, než abychom je měnili my "zvenčí".

Špalek

TémaEditovat

Otázka:

Odpověď:



TémaEditovat

Otázka:

Odpověď: