Gemini 2016/Pozorování/Zuzka
1) KOMPLEXNÍ POZOROVÁNÍ Přestože patří Koala mezi nejstarší holky v našem oddíle (téměř 14 let), nechodí k nám až tak dlouho. Asi před 2 lety mezi nás nepravidelně zavítala skrze svou kamarádku, stabilní členku naší party. Její návštěvy byly více a více pravidelné, až mi jednou vlastně došlo, že už je naší součástí. Mezi holky rychle zapadla, i když jsou vcelku semknutá parta a to je Koala spíš introvert než extrovert. Ne že by se neprojevovala, ale je spíš klidná a přemýšlivá než aby "jančila" a snažila se být v centru pozornosti. Současně je ale převážně veselá, usměvavá a pro každou srandu. Dokáže získat pozornost ostatních a zaujmout je svým projevem. Přes všechny výše zmíněná fakta mám stále trochu dojem, že je spíše tou "poslednější" a možná má trochu pocit, že se musí neustále snažit nějak zapadnout. To je asi vcelku přirozené vzhledem k tomu, že je u nás nejkratší dobu, ostatní holky vyrostly ze světlušek a jsou hodně nejen skautsky všestranné.Na druhou stranu myslím, že je právě touto "odlišností" pro naší skupinu zajímavá a současně bych nerada, aby v ni převládal nějaký pocit "menší sounáležitosti", který na ní sice nijak nepozoruji, ale občas mě to napadne... Necelý rok pomáhá s vedením benjamínků a myslím, že ji to nejen jde ale i baví. Její "výchovné" projevy se tak občas projeví i v našem oddíle, kdy má tendence holky např. utišit apod.
Koala je vcelku vysoká baculatější slečna, která má světlé oči a delší blond vlasy. Chodí vždycky upravená a čistě oblečená. Svým stylem nijak "nevybočuje" z davu a nijak výrazně se nelíčí. Volí spíš světlejší barvy oblečení, možná i proto na mě působí opravdu optimisticky a kamarádsky. Její rodina je spíše v ústraní. Rodiče se nijak nezapojují do našich aktivit či akcí (stavění tábora apod), ale současně je vidět, že k nim má Koala velmi blízký vztah (z reakcí a projevů). Má starší sestru, o které taky velmi pěkně mluví.
Všechny holky jsou hodně fyzicky zdatné, štíhlé a většinou provozují nějaký sport. Koala tímto trochu vybočuje...nevím o tom, že by se věnovala některé fyzické/sportovní aktivitě. Baví jí spíš klidnější aktivity, jako rukodělky nebo něco na přemýšlení apod. Na druhou stranu nepozoruji, že by bojkotovala některé fyzické aktivity, neběhala nebo fňukala. Vždycky se snaží, i když je vidět, že ji to dělá větší problémy než jiným.
TRESTY A ODMĚNY Musím říct, že v případě Koaly převažují "odměny" nad "tresty". Pokud ji člověk za něco pochválí, či něco vyzdvihne, přijme to s úsměvem a bez větších emočních projevů. Myslím, že ty se odehrávají spíš uvnitř ní, a že ji to vždycky dost potěší. Současně je vidět, že ji to motivuje k další aktivitě. Osobně mi tyhle pochvaly a odměny přijdou mnohem víc "hodnotné" než ty, po kterých následuje výbuch euforie a "rámus". Samozřejmě každý to prožívá jinak, ale řekla bych, že Koala je přesný důkaz toho, že pokud dostane člověk za svoje snažení nějakou pochvalu či uznání, nakopne ho to do dalšího snažení a má to pro něj hnedka větší smysl. Nedávno jsem ji ale musela “pokárat“ (asi to nebude to správné slovo, spíš jsem ji upozornila, že její chování není OK). Naše schůzka se blížila ke konci, trochu nás tlačil čas. Poprosila jsem holky, aby začaly uklízet. Všechny se do toho tak nějak pustily, jedna zametala, druhá rovnala stoly a židle, třetí uklízela materiál, apod. jenom Koala seděla a pořád se ne a ne zapojit. Něco si tam “čudlala“, a i když jsem ji poprosila přímo, aby taky začala uklízet, stejně si dál dělala svoje a do práce se nezapojila. To mě nejdřív vnitřně štvalo a následně jsem to začala vnímat jako provokaci, o to víc, když jsme to potřebovaly udělat rychle, takže jsem se na její neaktivitu podvědomě zaměřila. Po chvíli jsem ji opět vyzvala, tentokrát ale už důrazněji, aby se zapojila mezi ostatní. To taky následně bez slova udělala, přesto jsem v jejím výrazu neviděla absolutně žádný znak lítosti nebo studu. Nesedí mi k ní ani to že nepomůže s prací, a už vůbec ne to, že by jí byla lhostejná výtka, možná i proto si tuto drobnou situaci stále pamatuju. Myslím, že moje pocity měly postupný vývoj od zlosti, přes překvapení a s nějakým odstupem času (chvilku po schuzce) mě to spíš mrzelo. Nerada holky okřikuju,ne že by to někoho asi těšilo, ale osobně s tím mám vážně problém, takže pak na sobě vždycky cítím, že ve mě tak nějak zůstane divný pocit. S odstupem času si uvědomuji, že nemusela mít den, mohla mít zrovna starosti ve škole nebo s čímkoliv jiným. Zároveň jsem já mohla být nervózní a vnímat o to víc její chování jako provokaci. Ale přestože nešlo o nic zásadního, nějak se mi to zapsalo do paměti. Vztah mi to s Koalou nijak nezměnilo. Nevnímám ji nijak jinak a myslím, že ani ona mě. Byla to drobnost, takže nás to nijak silněji nezasáhlo. Každopádně z toho plyne, že každý občas nemá den (v této situaci asi jak ona tak já) a příště bych asi mohla zareagovat jinak. Nehučet do ní hnedka, protože jindy je jedna z nejvic aktivních a možná se ji pak soukromě optat, jestli se ji něco nestalo a je všechno OK :)
KOMENTÁŘ - tresty a odměny
Zuzko, díky velmi za nasazení při psaní úkolu. Popsala jsi něco málo ze svých obecných úvah, popisovala jsi jednu konkrétní slečny - z obecného až po konkrétní událost. Nepopsala jsi však jednoznačně své pocity v danou chvíli a hlavně jsi nezmínila nic o tom, jestli to mělo vliv na vztah s Koalou.
Úkol zatím nemáš hotový, je potřeba popsat případnou změnu ve vztahu s Kaolou a trochu rozebrat své pocity. Souhlasíš s tím? Je to takto v pořádku? Jupí! Úkol je již skoro splněn, to je dobrý, ne? :)
Pod čarou: Píšeš, že Koalu pochvala nakopne k další práci. Napadá mi otázka, jestli něco takového může mít také záporný aspekt? Dále mi napadá, proč ses nezeptala Koaly po schůzce, jestli se jí něco nestalo a popřípadě jí neřekla, že Tě mrzelo, když nevstala? Bránilo Ti v tom něco?