Gemini 2015/Pozorování/Terka-j

Pro své pozorování jsem si vybrala Elišku – 16 letou rangers, která letos trochu vypadla z našeho oddílového dění, protože ji přestalo bavit vést družinu a v žádné z dalších možných rolí se příliš neshlédla. Podle jejích vlastních slov i mého dojmu z ní se jí ale oddíl úplně opouštět nechce. Přijde mi, že Elišce chybí motivace a překonání strachu pustit se do něčeho nového. Rádi bychom, aby v našem oddíle znovu našla místo, které jí bude vyhovovat, kde se bude cítit užitečná a kde se bude moci seberealizovat.

Eliška je 16letá dívka štíhlé postavy, zdravá, bez speciálního omezení. Za poslední rok vyrostla do krásy. :) Jako nejmladší ze tří sester byla dlouhou dobu odkázána na poděděné oblečení, které bylo vyšlé z módy a nebylo příliš dívčí. Všimla jsem si ale, že poslední dobou se Eliščin styl oblékání hodně změnil. Eliška o sebe více pečuje a odprostila se od stylu svých sester a maminky. Často nosí slušivé šaty a sukně a dává vyniknout své přirozené kráse. Eliščina rodina je hluboce věřící a i Eliška považuje svou víru jako jednu ze svých nejvyšších hodnot a jistot. Myslím, že v této oblasti je Eliška velmi vyspělá.

Problémem Eliščiné povahy je to, že má malé sebevědomí. Už od jejího útlého dětství bylo na oddílových akcích patrné, že si není jistá sama sebou, podceňuje se a ve srovnání s ostatními si připadá méněcenná. Vždycky se bála přijmout nějakou větší zodpovědnost, často opakuje, že nemá nápady a že se bojí, že něco bude „blbý a trapný“. V tomto ohledu jsem ale vypozorovala velké zlepšení. Na letošním táboře měla s ostatními rangers na starosti celotáborovou hru, do jejíž organizace se pouštěla s velkým nadšením a všechno, co měla na starosti, výborně promyslela i zrealizovala. Nadchnout se pro něco umí Eliška docela dobře a snadno, ale více jí vyhovuje, když je hlavním „tahounem“ akce někdo jiný. Eliška nikdy nezakrývá své emoce, je na ní dobře poznat, jak se zrovna má. Když se jí člověk zeptá, z čeho je smutná, naštvaná nebo veselá, vždycky se o tom rozmluví. Co se týče Eliščiné sebereflexe, myslím, že je k sobě příliš kritická. Také mám pocit, že nemá příliš vyjasněnou svou motivaci chodit do oddílu. Že se řídí spíše svými pocity, které jsou však mnohdy neuchopitelné a proto Eliška své místo v oddíle pořád hledá.

Co se týče Eliščiných schopností a dovedností, má určitě druhým co nabídnout. Je hudebně založená, hraje na klavír, ukulele a krásně zpívá. Na oddílových akcích spolu se svojí starší sestrou ráda organizuje zpívací programy a hudební doprovody mší. Letos na táboře si dokonce troufla na zazpívání žalmu při polní mši, které se účastnily i další oddíly. Myslím, že to byl z její strany velký pokrok. Eliška chodí do skauta odmalička a i její rodina je turisticky založená, Elišce proto nikdy nedělalo potíže poradit si v přírodě. Umí být praktická, vyřešit nejrůznější problémy a pomoci ostatním. Mezi její další koníčky patří kreslení, které ráda využívá při tvorbě nejrůznějších kartiček a diplomů pro skautky. Eliška studuje na čtyřletém gymnáziu, letos půjde do druháku. Na rozdíl od svých sester nešla na gympl už z páté třídy, protože byla v učení pomalejší, stresovala se a bála se neúspěchu. Teď už jí učení nedělá problém, na gymplu se jí líbí a pochvaluje si nový kolektiv. Mám dojem, že nástup na gympl jí pomohl odpoutat se od některých dřívějších problémů a že tam rozkvetla.

Eliška je spíš introvertnější člověk, nebaví se hned úplně s každým a ne vždy je v centru dění. V prostředí, které je pro ni známé a kde se cítí bezpečně, však v interakci s druhými nijak nezaostává. V našem oddíle má se všemi dobré vztahy, většinu času bývá usměvavá a dobře naladěná. Akorát mi přijde, že ve skupině rangers je občas trochu zastíněná dalšími rangers, které jsou výraznější a průbojnější než ona. Všimla jsem si, že Eliška tíhne možná i kvůli své sestře spíše ke starším vedoucím, s nimiž se ráda baví i směje.

Jak jsem již zmiňovala, Eliška pochází z pětičlenné věřící rodiny. Má dvě starší sestry, se kterými má dobrý vztah, obzvlášť s mladší ze sester. Ta je pro ni velkým vzorem a na letošním táboře jsem si všimla, že je na ní poměrně hodně vázaná. Zároveň je v její blízkosti uvolněná a více si věří. Elišky rodiče spolu mají pěkný vztah a zastávají tradiční katolické hodnoty. Celá rodina hodně drží při sobě, což se mi moc líbí. Akorát mi přijde, že rodiče dost mluví holkám do jejich věcí a hodně je ovlivňují v názorech. Přijde mi, že to brání Elišce i jejím sestrám ve větší samostatnosti a důvěře v sebe sama. Ekonomické zázemí rodiny je podle mého soudu uspokojující, Eliška ani její sestry nikdy neměly nic extra, ale ani nestrádaly.

Jsem zvědavá, jak bude vypadat Eliščino působení v našem oddíle příští rok. Napadlo nás, že by mohla jít dělat vedoucí ke světluškám, které někoho shánějí. S Eliškou už jsme se o tom bavili a jí samotnou to prý také napadlo. A prý bude přemýšlet. Tak uvidíme. :)