Gemini 2011/Pozorování

Úvodní část

Co je to pozorování (dětí)?

- Je to diagnostická metoda. Pozorovat můžeme pouze chování, vnější projevy, nikoliv vnitřní svět.

- Je to jeden z vašich úkolů. Pozorování se odevzdává v písemné formě na Gewiki. Číst ho bude Bára a Vydra.

Proč pozorovat?

- Abychom mohli včas zjistit a řešit problémy nebo jim předcházet.

- Abychom mohli podporovat dobrou činnost, ocenit méně nápadné chování...

Kdy a koho máme pozorovat?

- Krátkodobé nebo náhodné pozorování může dát podnět k pozorování dlouhodobému.

V čem je výhoda dlouhodobého pozorování?

- Můžeme sledovat vývoj problému / situace / dítěte.

Chováme se vždy stejně?

- Chování může být ovlivněno situací, podmínkami. Lidé za různých podmínek reagují různě, do pozorování tedy musíme uvést i důležité okolnosti, situace, stavy...

Když víme, na co se chceme zaměřit a čeho si všímat, spíš něco zjistíme.

Je potřeba stanovit si předem strukturu pozorování nebo se aspoň zamyslet nad tím, co chceme pozorovat.

Návrh možné struktury pozorování

1) Základní údaje

- věk

- pohlaví

- jméno??? Zachovávejte anonymitu dítěte! Nepoužívejte pravé jméno, ale třeba Pepíček 1 a Mařenka 2.

...

2) Fyzický vzhled

Pozorováním fyzického vzhledu zjišťujeme například:

- zdraví dítěte (Je dítě obézní / příliš hubené? Je schopné sportovat? Není nezdravě bledé /zelené? -Sledujte náhlé změny.)

- péče rodičů (Je umyté? Má zdravé zuby? Má čisté oblečení? Chodí dostatečně oblékané? Není zanedbané? Nosí si potřebné vybavení na výpravu?)

- hodnotová orientace (Fyzický vzhled odráží hodnotovou orientaci člověka.)

...

3) Psychické vlastnosti

- temperament (vrozené vlastnosti: živost, pomalost, ...)

- osobnostní rysy (např. dělení: sangvinik, cholerik, flegmatik, melancholik)

- osobnostní stavy (např. účelovost X hravost, vzdorování X soulad, prosazování X podřízení...)

- motivace (vnitřní X vnější)

- hodnoty (žebříček hodnot - Jsou v souladu hodnoty oddílu, rodiny, školy?)

- postoje (vytvořené názory na určitá témata na základě dříve získaných zkušeností)

- emoce a city (citové prožívání)

- ambice a aspirace (cíle jedince)

- osobní komplexy a sebepojetí (jak člověk vnímá sám sebe nebo jak si myslí, že ho vnímá okolí)

- poznávací schopnosti (úroveň myšlení)

- komunikace

- řeč

- morálka, etika

...

4) Schopnosti a dovednosti

- manuální zručnost

- fyzická odolnost

- sport

- myšlení

- studium

- koníčky, zájmy

...

5) Sociální dovednosti

- seznamování a navazování vztahů

- interakce s druhými

- role v kolektivu (v oddíle / doma / ve škole...)

- komunikace

- řeč

- sebeprosazení

...

6) Rodinné zázemí

- velikost rodiny (počet členů)

- kultura, etnikum

- hodnoty rodiny

- ekonomické zázemí (bydlení, výbava na výpravy, platby registrace...)

- výchovné styly rodičů (mají souvislost s následným chováním dítěte, můžeme pozorovat interakci dítěte s rodičem...)

...

4 základní rodičovské styly

Autoritativní rodičovský styl

- Rodič klade na dítě přiměřené požadavky (podle jeho věku a schopností), je vřelý a pečující, zajímá se o city dítěte, zdůvodňuje a vysvětluje svá rodičovská rozhodnutí.

- Dítě bývá nezávislé a kamarádské,spolupracuje s rodiči, je spokojené, úspěšné a snaživé.

Autoritářský rodičovský styl

- Rodič chce dítě ovládat, uplatňuje mocenský styl chování, stanovuje nároky a vyžaduje poslušnost.

- Dítě bývá sociálně izolované a málo spontánní. Dívky se často staví do závislé pozice, chlapci mívají sklon k agresivitě.

Shovívavý rodičovský styl

- Rodič od dětí žádá málo, je pečující a přijímající za všech okolností.

- Dítě bývá pozitivní a živé, ale nezralé. Neovládá své impulzy, nedokáže spoléhat na sebe.

Zanedbávající rodičovský styl

- Rodič je nezúčastněný na životě dítěte, vyhýbá se oboustranné komunikaci, je nevšímavý.

- Dítě bývá náladové a nesoustředěné, neovládá své city a impulzy, často nestojí o vzdělání.

Nahlašovací povinnost

Co dělat pokud se něco špatného s dítětem děje - týrání, zanedbávání, alkoholismus rodičů…?

- Rozpoznat takovou věc je velmi těžké a je potřeba, abychom byli všímaví. Děti navíc často nechtějí přiznat problém, hájí rodiče, protože je mají rády. Může nám v tom pomoci pozorování dítěte a jeho reakcí na přítomnost rodičů, rozhovor s dítětem (Soukromý dotaz zda ho něco trápí. Neměli bychom se zbytečně vyptávat na detaily, protože pak dítě ještě budou vyslýchat povolanější osoby a my ho tím můžeme zbytečně zatěžovat a nutit ho prožívat si to víckrát.), rozhovor se členem rodiny (dotazy jak se dítě učí, jak vychází se sourozenci, jak vychází s nevlastním rodičem atp.), rozhovor s kamarádem dítěte nebo jeho učitelem (všiml si něčeho zvláštního). Nemůžeme nikoho obviňovat na základě našich ničím nepodložených domněnek, ale máme povinnost nahlašovat skutečnosti nasvědčující týrání dítěte. Více z kazuistiky o rozpoznávání týrání se dočtete na http://www.fod.cz/.

- Pokud zjistíme týrání, zneužívání nebo zanedbávání dítěte (nejen rodiči, mohou to být i další lidé z jejich okolí), musíme to nahlásit, máme nahlašovací povinnost. Nejpřímější cesta je nahlášení na OSPOD (Odbor sociálně-právní ochrany dítěte), zřizovatelem jsou jednotlivá města, pod která spadají i přilehlé vesnice. Centrální registr s kontakty neexistuje, je třeba hledat kontakt na příslušném městském úřadě. OSPOD přiděluje státního sociálního pracovníka podle bydliště a ten provádí šetření a může dítě z rodiny okamžitě odebrat.

- Nahlášením na policii také nic nezkazíme, i když policie pak stejně kontaktuje OSPOD a případ mu předá. Policie však může rychle zasáhnout, pokud je třeba zabránit agresorovi v dalším týrání.

- Můžeme také nahlašovat nestátní instituci FOD (Fond ohrožených dětí, http://www.fod.cz/), která pro takové děti zřizuje a provozuje Klokánky - zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Do Klokánku můžeme odvést (doprovodit) dítě, které se odmítá vrátit domů (např.ze strachu). Dítě může v Klokánku na vlastní žádost zůstat až do rozhodnutí soudu i přes nesouhlas rodičů. Péče v Klokánku je rodinného typu, "teta" se stará vždy o několik dětí, které žijí v jedné bytové jednotce. Sourozenci zůstávají pohromadě.