Gemini 2017/Pozorování/Mirka: Porovnání verzí

Z Gewiki
(Založena nová stránka s textem „'''1. základní údaje''' Pro pozorování jsem si po dlouhém přemýšlení zvolila 13ti letou členku naší družiny skautek. V oddíle ji budeme mí…“)
(Žádný rozdíl)

Verze z 15. 6. 2017, 17:03

1. základní údaje

Pro pozorování jsem si po dlouhém přemýšlení zvolila 13ti letou členku naší družiny skautek. V oddíle ji budeme mít už téměř 7 let. Pro zachování anonymity jí dáme přezdívku Myška.

2. Fyzický vzhled

Myška je obyčejná štíhlá holčina, která nemá problémy s nadváhou. Není nejvyšší ze své družiny, ale nemá k tomu už daleko. Myška nemá se sportem žádné problémy, pravidelně hraje volejbal a sportu se v oddíle nevyhýbá. Za posledních několik měsíců se docela změnila, stává se z ní slečna, což je vzhledem k jejímu věku naprosto normální. Jinak k žádným výrazným změnám nedošlo.

Myška je vždycky upravená a čistá. Nikdy jsem ji neviděla nijak zanedbanou, pokud se třeba neumazala během nějaké hry na výpravě nebo táboře. Vždy má dostatek čistého a vhodného oblečení. Na akce s oddílem má vždy všechno co potřebuje a vše je v dobrém stavu.

Myšku na skautské akce doprovází převážně její maminka, se kterou také komunikujeme. Tatínka jsem viděla jenom jednou, když si Myšku přišel vyzvednou po družinovce. V současné době už Myška dochází na akce častěji sama.

Myška se zatím nemaluje, nosí obyčejné oblečení, které je kvalitní, ale neznačkové. Na značkách si ani nezakládá. Vždy je ale upravená a vlasy má vždy rozčesané a mnohdy v culíku nebo spletené do copu.

3. Psychické vlastnosti

Myška je opravdu výrazná osobnost. V kolektivu je vždy oblíbená a vždy se ujímá vedení. Má takovou přirozenou autoritu, kterou často uplatňuje na ostatní. Mnohdy i v nevhodné míře. Mnohokrát jsme si s ostatními členkami vedení všimly, že Myška moc dobře ví, za kterou nitku u člověka zatahat, aby dosáhla svého. Ale víme, že pokud potřebujeme s něčím pomoct, tak je to ona, kdo nám bez řečí a s radostí pomůže. Myška má svojí hlavu a ne do všeho si nechá kecat. A pokud se jí něco nelíbí zvládne to dát najevo ne vždy správným způsobem. Mnohdy i uroní slzy jen, aby docílila svého ať doma nebo v oddíle. Ze začátku jsem s tím měla problém a vždy jsem po čase polevila a vše dovolila, ale jak plyne čas, tak jsem naučila tomuhle tlaku z její strany odolávat a snažit se hledat vhodné kompromisy. Popřípadě si stát za svým názorem.

Myslím, že jejím cílem je být opravdu co nejlepší a to v každém kolektivu. Ať je to v oddíle nebo ve škole. Mnohdy se na něco upne a snaží se dosáhnout skvělého výsledku a když se jí to nepovede, tak už nemá trpělivost zkoušet to dál a mnohdy se vztekem toho nechá. Projevuje se to i velkou soutěživostí.

Myška je opravdu strašlivě šikovná a můžu se na ni v mnoha věcech spolehnout, ale ona se snaží vynikat i ve věcech, ve kterých nemusí a nebo na ně postě ještě má čas. Bohužel se nám ještě nepovedlo jí vysvětlit, že nemusí být výjimečná ve všem a že ji máme rády takovou jaká je. Jako ukecanou, mírně střelenou a za všech okolností veselou Myšku, která se do všeho pouští se 110% nasazením a každý úkol bere jako novou výzvu.

4. Schopnosti a dovednosti

Je jednoduché říct v čem Myška vyniká. Je to skvělá sportovkyně, která hraje pravidelně volejbal. Skvěle zpívá a hraje na flétnu. Nebude z ní žádný kutil, ale z manuální zručností problém nemá a vždycky všechno s přehledem zvládne. Ve škole je opravdu šikovná a v tomto směru se k nám nikdy nedonesly žádné problémy. Někdy mi přijde, že kromě skautu toho má strašně moc. Hraní na flétnu, sbor, sólový zpěv, ale zvládá to a vím, že jí všechny tyhle aktivity baví.

Složitější je říct v čem nevyniká nebo co jí tolik nejde. Někdy mi přijde, že Myšce jde úplně všechno, ale spíš si myslím, že nezdary umí dobře zakrývat. Jak jsem psala výše, snaží se být vždy nejlepší a každý nezdar ji hluboce zasáhne a mnohdy snaha vysvětlit jí, že chybami se člověk učí nebo že ne vždy se všechno povede, vyjde vniveč.

5. sociální dovednosti

Myška v kolektivu nemá problém najít si kamarády. Vztahy navazuje dobře. Je upovídaná, usměvavá a veselá holka. Ve skupině se často projevuje jako vůdce, ale někdy sklouzne k takové manipulaci, kdy zvládne zatahat za správnou nitku a docílit svého. Myslím, že stejnou roly má i v rodině, patří tam k té osobě, která hýbe celým děním rodiny. Myška je hodně otevřená, extrovertní holčina, která s komunikací s ostatními nemá vůbec žádný problém. Někdy je trochu drzá, ale to připisujeme pubertě. Žádnou logopedickou vadou netrpí.

6. rodinné zázemí

Myška pochází z úplné rodiny, má maminku, tatínka a staršího bratra, který v současné době studuje na střední škole mimo ČB, ale dojíždí, takže s nimi je doma. Je hodně fixovaná na rodinu. Když byla mladší projevovalo se to stýskacím pláčem, ale to už je v současnosti opravdu zřídka. Spíš si někdy jen přijde popovídat o tom, co ji doma trápí. Nedávno to například byla nepřítomnost tatínka, který pracoval jako řidič kamionu, což bylo časově náročné a nebyl mnohdy doma. V tuto dobu, ale získal jinou práci v ČB a vše se vrátilo do normálu. I na Myšce se to projevilo kladně, už není tak zasmušilá. Rodina nemá žádné ekonomické problémy, žijí v rodinném baráčku v ČB, oba rodiče pracují. Myška nikdy neměla problémy s platbami, vždy přišlo všechno včas a i nám její rodiče během přestavby a stěhování do nové klubovny přispěli, aby se klubovna mohla pořádně zařídit, protože to pro oddíl bylo finančně náročnější. Nechci říct, že by byla Myška rozmazlená, to ne, práce se nebojí, vždycky se vším pomůže a nikdy se nijak výrazně nedohadovala, ale jak jsem psala, je to ona, kdo hýbe děním rodiny a kolem, které se to často všechno točí. Ale s rodiči má skvělý vztah a nikdy si na nic nestěžovala, ani jsme si ničeho nevšimly.

Dítě v oddíle

Myška do oddílu přišla v první třídě a zařadila se do oddílu bez problémů. Se všemi dobře vychází a všichni ji mají rádi. Myška je výrazná osobnost a ráda je středem pozornosti a někdy jsou situace, kdy zlobí a vyrušuje během programu a je nutné ji napomenout nebo okřiknout. Myška zvládne pracovat v týmu, ale často sklouzává k tomu, že ostatní spíš vede. Patří do družinky 6 holek, kterou jsem hodně spjaté dohromady. Do družiny přicházelo později několik holek, ale žádná se tam neudržela. Myslíme, že žádnou holky tak docela nepřijaly a už asi nikoho nového nepřijmou. Jsou skvělý tým, dobře se navzájem znají a i přes pár hádek spolu vycházejí bez problémů.

Opatření a podpora

Myšku se snažíme podporovat ve všech aktivitách, do kterých se pustí a jsme tu pro ni vždycky, pokud si chce posmutnět nebo poplakat, ale zároveň ji i často usměrňujeme a snažíme se jí vysvětlit, že se jí ne všechno musí okamžitě povést a že chybami se člověk učí.

ODMĚNY A TRESTY

Když nad tím tak přemýšlím, tak asi funguji v oddíle, kde se nic neděje nebo máme prostě dokonalé děti, protože si neuvědomuji, že bych někdy použila nějaký zásadní trest. Něco jako házení do potoka, kopřiv nebo další takové tresty u nás nemáme a nikdy jsme ani neměly. Stejně jako, když jsem byla dítě, tak trestem bylo maximálně uklízení způsobeného nepořádku nebo mytí nádobí a ešusů po obědě, když jsme přes oběd dělaly s kamarádkou bordel a střílely po sobě rýží z rizota. Ale to je asi tak všechno a co si pamatuji, tak ani já jsem nikdy nijak zásadně netrestala. Abych se přiznala, tak tresty nemám moc ráda a vlastně je ani neumím dávat. Spíš se snažím si s hříšníkem promluvit a dokopat ho nějak k tomu, aby si uvědomil, že to co udělal byla chyba. Maximálně to skončí omluvóu nebo úklidem či spravením zničení věci.

Když se ale zaměřím přímo na pozorovanou Myšku, popíšu tedy trest a pochvalu.

Začnu trestem. Bylo to zrovna nedávno, kdy byly holky na velké střediskové akci a Myška se trochu navážela do jednoho kluka, kvůli jeho výšce. Věřím, že to nemyslela nijak zle a na začátku to byla spíš sranda, ale po pár minutách jsem si všimla, že její popichování a smích ostatních holek už není klukovi příjemný a Myšky chování už přechází tu mez.

K trestu jako takovému nedošlo. U Myšky to úplně nemá význam, protože zrovna v jejím případě máme docela osvědčeno, že než ji nutit dřepovat či klikovat, je lepší jí vysvětlit, že to co udělala je špatné a že ten kluk se teď určitě necítí dobře. Myška se snaží být vždy dokonalá a kritika jejího chování je lepší než mytí ešusů po obědě za trest. Neřekla jsem jí nic zlého, jen jsem jí vysvětlila a pokusila ji přimět, aby se zamyslela nad tím, jak by se cítila v případě, že by se do ní takto někdo navážel. Samozřejmě opakovala, že to nemyslela zle, takže v jsem se jí dál pokoušela vysvětlit, že ne všechno co děláme a myslíme to jenom "ze srandy", tak připadá i tomu druhému. Celý incident nakonec skončil tím, že se Myška po tomhle rozhovoru omluvila aniž bych ji o to nijak žádala nebo jí řekla, že by bylo vhodné to udělat. Myslím, že teď už se Myška vždycky zamyslí nad tím, jestli svými slovy náhodou druhému neubližuje a pokud si to neuvědomí, tak tu vždycky budeme, abychom jí to připomněly.

Jak jsem řekla, nemám moc ráda trestání, takže většina mých trestů dopadne takhle a dál o tom už nemluvíme, pokud se samozřejmě situace neopakuje. Což už se nestalo.


S odměnami je to trochu složitější. Vlastně odměňuju jenom pochvalou přede všemi nebo v soukromí. A potom samozřejmě i odměny za bodování, dobře uklizený stan (v tom Myška opravdu vyniká) nebo za celoroční hru.

Když se zase zaměřím na Myšku, tak si vzpomínám na jednu událost na jednom minulém táboře (Myška byla ještě světluška), kdy během poledního klidu se většina holek šla čachtat do říčky a ostatní odpočívali v táboře. Bohužel po obědě po nich, ale zůstal neskutečný binec a služba do kuchyně se vypařila jako pára nad hrncem. A protože se polední klid blížil ke konci a po něm měl být v jídelně program, tak bylo potřeba to uklidit, což nakonec zbylo na mě a ještě jednu rádkyni. A nakonec to byla Myška, kdo se zjevil v jídelně s tím, že nám s tím pomůže, i když byla služba minulý den a vzhledem k tomu, že na sobě měla už plavky, tak to vypadalo že míří k řece. I tak zůstala a pomohla nám to uklidit, čímž přišla o zbytek poledního klidu. Naše pochvala proběhla jak na místě, kdy jsme jí za pomoc byly opravdu hodně vděčné, tak i na večerním nástupu. V oddíle máme zavedený bobříka Dobrého skutku (bílý knoflíček), který věnujeme světlušce, která provede nějaký Dobrý skutek. Ten jsme jí za pomoc věnovaly, z čehož byla opravdu nadšená a opravdu hrdě ho potom nosila, protože všichni moc dobře ví, že je jako nerozdáváme jenom tak.

Odměňovat je pro mě daleko lepší než trestat, protože z toho mají ostatní radost, ale vím, že někdy je důležité i udělat nějaký trest nebo pokárání, protože si potom člověk uvědomí, že udělal nějakou chybu a to ho posune zase výš. Všechno to jde ruku v ruce a nikdy nebudu moci jenom odměňovat, vždycky přijde chvíle, kdy budu muset i někoho potrestat, ale doufám, že v případě našich holek to bude co nejméně časté.


Na závěr bych ještě ráda napsala, že zamýšlet se nad Myškou mi bylo opravdu zajímavé. Hodně jsem uvažovala i nad jejími negativními i pozitivními vlastnostmi a uvědomila jsem si, že ji nikdy nebudu moci změnit a ani nechci. Myška má své zápory, které mi čas od času lezou na nervi, ale nevyměnila bych ji za nikoho jiného. Na to je až příliš jedinečná, takže v budoucnu se jí jen budu snažit navádět správným směrem a snažit se jí ukazovat chvíle, kdy udělala chybu nebo kdy se mohla zachovat lépe. Nikdo nejsme dokonalí, ani já ne. Chyb mám požehnaně, ale naučila jsem se si je uvědomovat a i na nich zkouším pracovat, i když ne vždy úspěšně. A to je to, co bych chtěla v budoucnu Myšku naučit. Vědět, kdy udělala chybu a umět si ji přiznat. A hlavně si ji umět i odpustit a uvědomit si, že nemůže vždycky všechno zvládnout a že právě chybami se nejvíc učí. Doufám, že se mi to povede a vyroste z ní ta nejlepší vedoucí, kterou už v ní vidíme.