Gemini 2016/Pozorování/Bublina

Pozorování dítěte

Popis tresty/odměny Vždy se mi strašně líbí, když dokážu „nakazit“ některého člena mou myšlenkou. My v oddíle máme pravidlo, kdo mluví sprostě, tak si dá za sprosté slovo 20 kliků. Byl jsem se staršími členy na stavebce, kterou máme spíš za odměnu, protože tam mohou jen někteří. Děti tam chtějí hlavně, protože je tam volnější atmosféra a tak. Řekl jsem jim, že je odmítám hlídat, jak mluví, jak dlaždiči a jestli budou mluvit sprostě, tak ať si dají „dvacet“ sami, že já je hlídat nebudu. Super na tom bylo, že tahle myšlenka svého osobního policajta, který je hlídá, se uchytila a oni vždy, když zakleli, tak se sami dali „dvacet“. Stávalo se, že jsem někam přišel a oni už klikovali a já nevěděl ani za co. Prostě super pocit. Bohužel toto vydrželo jen ten tábor a dneska buď už nemluví sprostě, nebo jsem ten četník zas já, nebo jiný vedoucí. Považuju se docela za citlivého člověka (už se těším, až si to bude někdo číst a řekne si HAHA, úplně to vidím) a když do něčeho fakt dám hodně svého času, sebe, tak očekávám, že to bude taky dobrý. Pokud to, ale někdo pokazí a moje vize se rozplyne, tak jsem vážně „nesvůj“. To platí pro mé programy, kdy když dítě to začne sabotovat, tak nemám soucit. Ditě dostane napomenutí a pak jde z programu ven. Jsem toho mínění, že účastník vždy ví, co udělal a nemusí se pak ptát, proč to ten vedoucí udělal. Obyčejně mají velké roupy kluci, kteří dělají vylomeniny, svou rádkyni neposlouchají, tak zakročím a oni na 10min stáhnou ocas. Je taky pravda, že mi taky někdy rupnou nervy a to je pak fakt zle. Jednou na táboře jsme si řekli, že se proběhneme s velkou polní (výstroj na víkendovou výpravu) kolem lesa. Obyčejně je to nácvik dětí na evakuaci tábora. Když jsme se vrátili do tábora, tak jsme si dali ještě dvacek kliků, protože jsme měli špatný čas. Jeden kluk (hledá hranice, dělá ze sebe blbého, enormně inteligentní) vzal klacek a začal mě šťouchat do žeber, když jsem dělal „dvacet“. Po tom nějakém kilometru s batohem, pak ještě kliky a na vrh klacek v žebrech….. a dost vytrhl jsem mu klacek z ruky napřáhl se, že to po něm hodím, však na poslední chvíli se mi rozsvítilo, ale ruka s klackem už letěla. Ruku jsem už nedokázal zastavit a tu zlost jsem potřeboval vypustit ven a tak jsem klacek hodil směrem k tee-pee, kde jsem udělal nějakou tu díru no. S Pepíčkem jsem večer dal řeč, oba jsme se omluvili. Nevím, jak si to pamatuje on, ale já ano. Nicméně Pepíček pokračuje dál v posouvání hranic a zkoumání, co snese okolí.

Základní údaje Karel Novák je kluk, kterému je 15 let. Skautuje už od malého vlčete. Je jeden z největším rozumbradů, které znám.

Fyzický vzhled No nevím, jak může hodnotit kluk vzhled druhého kluka, který je ještě mladší :D na to by měla být spíš nějaká holka. Karel je podsadité postavy. Není to žádné čuně, ale také to není žádný namachrovaný frajírek. Myslím si, že v oblasti vzhledu Karel takový průměr. Oblečení má čisté (když je v civilizaci). Karel nedává přednost žádné výstřednosti, pokud se bavíme o oblečení nebo vzhled. Nemyslím si, že by si Karel nějak zaklal na značkovém oblečení. Určitě značkové oblečení má, ale jen z důvodu funkčnosti ne z důvodu vzhledu. Zkrátka řečeno Karel je typ člověka, který má ve městě rejoisy, nějaké trackové boty, kšiltovku od DPP a flísová bunda. Prostě funkčnost především.

Psychické vlastnosti Karel je ten typ člověka, který si najde svojí optimální rychlost a tou řeší problémy. Pokud je potřeba a je motivovaný, tak i popoběhne, ale je to vidět, tak jednou za rok. Problémy řeší s klidem, nic ho většinou ho nic nedokáže rozházet. Když se mu něco nepovede, tak jde dál, přece se svět nehroutí. Je to takový flegmatik až to bolí. Pokud se mu děje příkoří, v jeho očích, tak si to pamatuje a někdy mu taky rupnou nervy. Párkrát jsem u toho byl a nebylo to hezké. Obyčejně konflikty řeší svými argumety, které nestojí za nic, ale za to je jich hodně, ignorováním ostatních a hlavně svým hbitým jazykem, s kterým pochopíte během chvilky, že potřebujete od Karla na půl hodinu pohov. Karlovým velkým nedostatkem je sebereflexe. Jsem toho názoru, že něčeho takového není schopen. Jen velmi zřídka uzná, že udělal chybu a obyčejně kdy toto uzná, tak následuje „no tohle jako bylo špatně, ALE to bylo tahle….“ Takže, i když něco přizná, tak podstatě ne :D. To samé je s omlouváním. Určitě se Karel umí omlouvat, vychovaný je, ale jeho ego mu to nedovolí, přeci on neudělal chybu a tak dále a tak dále.

Schopnosti a dovednosti Karel není až tak manuálně zručný. Řekl bych, že prostě není „rukodělkový“ typ. To, ale neznamená, že nikdy žádnou rukodělku nedělal, Karel vždy dělá jen to, co ho baví a když ho to nebaví, tak dokáže komukoliv vysvětlit, proč to nedělá, a vykecat dotyčnému díru do hlavy. Asi jeho neviditelnější vlastnost je právě vykecat někomu díru do hlavy, myslím si, že u vlčat a světlušek se to může sejít s obdivem, u skautů už začínají mít děti svůj vlastní názor a hlavně rozum, tam už je to pro Karla horší. Myslím si, že Karel a fyzička si moc nerozumí, ale možná je opak pravdou. Karel chodil dřív na vodního záchranáře, se kterým už skončil. Dnes chodí na JUDO. Pokud vím, tak je to oddíl převážně mladších dětí. Karel je v posledním ročníku základní školy. Je přijat na střední školu dopravní, takže jak já říkám „je vysmátej“. Sociální dovednosti Jak jsem už psal, tak Karel je velmi upovídaný. Podle mého názoru je to, ale na jeho škodu. Tím, že každému se snaží vnutit, že o věci ví maximum a ještě obvykle, že zná pravdu mu žádný vysoký sociální status nepřinese. Neříkám, že nemá žádné kamarády, o některých vím, že je má. Nevím, jak moc pevná to jsou přátelství, ale že by se s ním nikdo nebavil to zas ne. Prostě bych o Karlovi řekl, že v sociálním žebříčku ve třídě bude lehký podprůměr, který si jede po vlastní koleji. Co hlavně můžu popsat, tak je fungování v oddíle. Karel ať byl takový vždy, tak jsme se dohodli ve vedení a dostal pozici podrádce. Se svým rádcem si všech vůbec nesedli, protože každý byl (je) z jiného těsta. Jeho Rádce byl hlavně starší a „nežral“ mu ty jako moudra, tak dobře jako mladší členové oddílu. Postupně se Karel naučil vycházet jen s mladšími členy, protože stejně staré členy už nebavilo, jak je opravuje a něco jim tluče do hlavy. Žádné velké vášně nevznikly, prostě takové tiché trpění. Karel to po roce, nebo po dvou, to dopracoval na rádce, dostal celou kontrolu družiny do svých rukou. Jeho družinu tvořili hlavně mladší členové, kteří hltali každé jeho slovo. Však časy se mění a i mladší někdy vyrostou a dostanou vlastní rozum. Tam si myslím vězí hlavní problém. Karel se nedokáže přizpůsobit a bavit se normálně se stejně starými. Členy družiny už přestal jeho program bavit a začali se nudit. Dneska družina vypadá tak, že chodí pravidelně jen Karlův podrádce, občas Karel a k tomu jeden člen. Motivace Karla je ta tam a družina se bude muset od září komplet reorganizovat. Karel dostal možnost chodit do kmene, ale to odmítl. Pravý důvod neznám, tak se můžu jen domnívat. Na výpravy Karel už moc nechodí a vždy má super výmluvu. Buď škola, nemoc, máma, nebo jednou to byla jiná skautská akce. Karel od září přijde o svojí pozici rádce. Jeho funkci dostane jeho zástupce a s Karlem si budeme muset promluvit, co s ním dál. Nedokážeme si, jako vedení, představit, že by mohl fungovat ve vedení a připravovat program.

Rodinné zázemí Karel je jedináček. Znám jen maminku, kterou znám z těch doby kdy si pro Karla chodila na výpravy. Teď jsem ji už nějaký ten rok neviděl. Domnívám se, že Karel má všechno, co může mít, co se týče materiálna, tak i „duchovna“ (rodinné lásky). Jedináčci, co dodat, prostě mají všechno, co chtějí. Karlova rodina po ekonomické stránce nijak nezáří, ale zas, že by strádali, to se vůbec říct nedá. Nepatří mezi ty, kteří by platili registrace pozdě nebo na části. Výbavu na výpravy vždy měl kvalitní. Určitě jeho rodina ho podporuje ve všech, co on dělá.

Závěr Karla jsem si vybral hned po prvním víkendu s Gemini. Říkal jsem si, že než psát o někom koho známa je bezproblémový, tak tohle bude aspoň výzva. Po těch pár měsících si říkám, že ano tohle je výzva, na kterou dnes už nemám sílu a ani chuť se pokoušet ji pokořit/zdolat. Karel mě zklamal a 16 kluka zkoušet znovu nějak převychovat si myslím, že je zbytečné. Přiznávám, že nic není zbytečné, ale vidím to tak, že svůj čas budu investovat do jiných členů, ve kterých vidím něco, než hroší kůži, která jen rozumuje a do určité míry demotivuje kolektiv. Teď je na Karlovi, jak se k oddílu postaví a jakou roli od září obsadí.

Pozorování dítěte Popis tresty/odměny Vždy se mi strašně líbí, když dokážu „nakazit“ některého člena mou myšlenkou. My v oddíle máme pravidlo, kdo mluví sprostě, tak si dá za sprosté slovo 20 kliků. Byl jsem se staršími členy na stavebce, kterou máme spíš za odměnu, protože tam mohou jen někteří. Děti tam chtějí hlavně, protože je tam volnější atmosféra a tak. Řekl jsem jim, že je odmítám hlídat, jak mluví, jak dlaždiči a jestli budou mluvit sprostě, tak ať si dají „dvacet“ sami, že já je hlídat nebudu. Super na tom bylo, že tahle myšlenka svého osobního policajta, který je hlídá, se uchytila a oni vždy, když zakleli, tak se sami dali „dvacet“. Stávalo se, že jsem někam přišel a oni už klikovali a já nevěděl ani za co. Prostě super pocit. Bohužel toto vydrželo jen ten tábor a dneska buď už nemluví sprostě, nebo jsem ten četník zas já, nebo jiný vedoucí. Považuju se docela za citlivého člověka (už se těším, až si to bude někdo číst a řekne si HAHA, úplně to vidím) a když do něčeho fakt dám hodně svého času, sebe, tak očekávám, že to bude taky dobrý. Pokud to, ale někdo pokazí a moje vize se rozplyne, tak jsem vážně „nesvůj“. To platí pro mé programy, kdy když dítě to začne sabotovat, tak nemám soucit. Ditě dostane napomenutí a pak jde z programu ven. Jsem toho mínění, že účastník vždy ví, co udělal a nemusí se pak ptát, proč to ten vedoucí udělal. Obyčejně mají velké roupy kluci, kteří dělají vylomeniny, svou rádkyni neposlouchají, tak zakročím a oni na 10min stáhnou ocas. Je taky pravda, že mi taky někdy rupnou nervy a to je pak fakt zle. Jednou na táboře jsme si řekli, že se proběhneme s velkou polní (výstroj na víkendovou výpravu) kolem lesa. Obyčejně je to nácvik dětí na evakuaci tábora. Když jsme se vrátili do tábora, tak jsme si dali ještě dvacek kliků, protože jsme měli špatný čas. Jeden kluk (hledá hranice, dělá ze sebe blbého, enormně inteligentní) vzal klacek a začal mě šťouchat do žeber, když jsem dělal „dvacet“. Po tom nějakém kilometru s batohem, pak ještě kliky a na vrh klacek v žebrech….. a dost vytrhl jsem mu klacek z ruky napřáhl se, že to po něm hodím, však na poslední chvíli se mi rozsvítilo, ale ruka s klackem už letěla. Ruku jsem už nedokázal zastavit a tu zlost jsem potřeboval vypustit ven a tak jsem klacek hodil směrem k tee-pee, kde jsem udělal nějakou tu díru no. S Pepíčkem jsem večer dal řeč, oba jsme se omluvili. Nevím, jak si to pamatuje on, ale já ano. Nicméně Pepíček pokračuje dál v posouvání hranic a zkoumání, co snese okolí. Základní údaje Karel Novák je kluk, kterému je 15 let. Skautuje už od malého vlčete. Je jeden z největším rozumbradů, které znám. Fyzický vzhled No nevím, jak může hodnotit kluk vzhled druhého kluka, který je ještě mladší :D na to by měla být spíš nějaká holka. Karel je podsadité postavy. Není to žádné čuně, ale také to není žádný namachrovaný frajírek. Myslím si, že v oblasti vzhledu Karel takový průměr. Oblečení má čisté (když je v civilizaci). Karel nedává přednost žádné výstřednosti, pokud se bavíme o oblečení nebo vzhled. Nemyslím si, že by si Karel nějak zaklal na značkovém oblečení. Určitě značkové oblečení má, ale jen z důvodu funkčnosti ne z důvodu vzhledu. Zkrátka řečeno Karel je typ člověka, který má ve městě rejoisy, nějaké trackové boty, kšiltovku od DPP a flísová bunda. Prostě funkčnost především. Psychické vlastnosti Karel je ten typ člověka, který si najde svojí optimální rychlost a tou řeší problémy. Pokud je potřeba a je motivovaný, tak i popoběhne, ale je to vidět, tak jednou za rok. Problémy řeší s klidem, nic ho většinou ho nic nedokáže rozházet. Když se mu něco nepovede, tak jde dál, přece se svět nehroutí. Je to takový flegmatik až to bolí. Pokud se mu děje příkoří, v jeho očích, tak si to pamatuje a někdy mu taky rupnou nervy. Párkrát jsem u toho byl a nebylo to hezké. Obyčejně konflikty řeší svými argumety, které nestojí za nic, ale za to je jich hodně, ignorováním ostatních a hlavně svým hbitým jazykem, s kterým pochopíte během chvilky, že potřebujete od Karla na půl hodinu pohov. Karlovým velkým nedostatkem je sebereflexe. Jsem toho názoru, že něčeho takového není schopen. Jen velmi zřídka uzná, že udělal chybu a obyčejně kdy toto uzná, tak následuje „no tohle jako bylo špatně, ALE to bylo tahle….“ Takže, i když něco přizná, tak podstatě ne :D. To samé je s omlouváním. Určitě se Karel umí omlouvat, vychovaný je, ale jeho ego mu to nedovolí, přeci on neudělal chybu a tak dále a tak dále. Schopnosti a dovednosti Karel není až tak manuálně zručný. Řekl bych, že prostě není „rukodělkový“ typ. To, ale neznamená, že nikdy žádnou rukodělku nedělal, Karel vždy dělá jen to, co ho baví a když ho to nebaví, tak dokáže komukoliv vysvětlit, proč to nedělá, a vykecat dotyčnému díru do hlavy. Asi jeho neviditelnější vlastnost je právě vykecat někomu díru do hlavy, myslím si, že u vlčat a světlušek se to může sejít s obdivem, u skautů už začínají mít děti svůj vlastní názor a hlavně rozum, tam už je to pro Karla horší. Myslím si, že Karel a fyzička si moc nerozumí, ale možná je opak pravdou. Karel chodil dřív na vodního záchranáře, se kterým už skončil. Dnes chodí na JUDO. Pokud vím, tak je to oddíl převážně mladších dětí. Karel je v posledním ročníku základní školy. Je přijat na střední školu dopravní, takže jak já říkám „je vysmátej“. Sociální dovednosti Jak jsem už psal, tak Karel je velmi upovídaný. Podle mého názoru je to, ale na jeho škodu. Tím, že každému se snaží vnutit, že o věci ví maximum a ještě obvykle, že zná pravdu mu žádný vysoký sociální status nepřinese. Neříkám, že nemá žádné kamarády, o některých vím, že je má. Nevím, jak moc pevná to jsou přátelství, ale že by se s ním nikdo nebavil to zas ne. Prostě bych o Karlovi řekl, že v sociálním žebříčku ve třídě bude lehký podprůměr, který si jede po vlastní koleji. Co hlavně můžu popsat, tak je fungování v oddíle. Karel ať byl takový vždy, tak jsme se dohodli ve vedení a dostal pozici podrádce. Se svým rádcem si všech vůbec nesedli, protože každý byl (je) z jiného těsta. Jeho Rádce byl hlavně starší a „nežral“ mu ty jako moudra, tak dobře jako mladší členové oddílu. Postupně se Karel naučil vycházet jen s mladšími členy, protože stejně staré členy už nebavilo, jak je opravuje a něco jim tluče do hlavy. Žádné velké vášně nevznikly, prostě takové tiché trpění. Karel to po roce, nebo po dvou, to dopracoval na rádce, dostal celou kontrolu družiny do svých rukou. Jeho družinu tvořili hlavně mladší členové, kteří hltali každé jeho slovo. Však časy se mění a i mladší někdy vyrostou a dostanou vlastní rozum. Tam si myslím vězí hlavní problém. Karel se nedokáže přizpůsobit a bavit se normálně se stejně starými. Členy družiny už přestal jeho program bavit a začali se nudit. Dneska družina vypadá tak, že chodí pravidelně jen Karlův podrádce, občas Karel a k tomu jeden člen. Motivace Karla je ta tam a družina se bude muset od září komplet reorganizovat. Karel dostal možnost chodit do kmene, ale to odmítl. Pravý důvod neznám, tak se můžu jen domnívat. Na výpravy Karel už moc nechodí a vždy má super výmluvu. Buď škola, nemoc, máma, nebo jednou to byla jiná skautská akce. Karel od září přijde o svojí pozici rádce. Jeho funkci dostane jeho zástupce a s Karlem si budeme muset promluvit, co s ním dál. Nedokážeme si, jako vedení, představit, že by mohl fungovat ve vedení a připravovat program.

Rodinné zázemí Karel je jedináček. Znám jen maminku, kterou znám z těch doby kdy si pro Karla chodila na výpravy. Teď jsem ji už nějaký ten rok neviděl. Domnívám se, že Karel má všechno, co může mít, co se týče materiálna, tak i „duchovna“ (rodinné lásky). Jedináčci, co dodat, prostě mají všechno, co chtějí. Karlova rodina po ekonomické stránce nijak nezáří, ale zas, že by strádali, to se vůbec říct nedá. Nepatří mezi ty, kteří by platili registrace pozdě nebo na části. Výbavu na výpravy vždy měl kvalitní. Určitě jeho rodina ho podporuje ve všech, co on dělá.

Závěr Karla jsem si vybral hned po prvním víkendu s Gemini. Říkal jsem si, že než psát o někom koho známa je bezproblémový, tak tohle bude aspoň výzva. Po těch pár měsících si říkám, že ano tohle je výzva, na kterou dnes už nemám sílu a ani chuť se pokoušet ji pokořit/zdolat. Karel mě zklamal a 16 kluka zkoušet znovu nějak převychovat si myslím, že je zbytečné. Přiznávám, že nic není zbytečné, ale vidím to tak, že svůj čas budu investovat do jiných členů, ve kterých vidím něco, než hroší kůži, která jen rozumuje a do určité míry demotivuje kolektiv. Teď je na Karlovi, jak se k oddílu postaví a jakou roli od září obsadí.