Historie Gemini/První ročník
První ročník Gemini[editovat | editovat zdroj]
Autor: Edy
Ostrý start při východu slunce[editovat | editovat zdroj]
Ostřílené znalce skautských nápadů jistě nepřekvapí, že na tomhle „ostrém startu“ projektu GEMINI léta Páně 1998 si tým kolem Špalka dal skutečně záležet. Pro účastníky nastal v noci ze 27. na 28. března. Cílem jejich celonočního pochodu byl kostel v Dobré Vodě v Novohradských horách, kde přesně při východu slunce se mělo všech šest skupin, na něž byli rozděleni „zvacím dopisem“, potkat společně s námi. A znalce rovněž nepřekvapí, že z těch šesti skupin byly jakž tak na místě čtyři, zatímco ty dvě zbylé (mobily tehdy ještě nebyly takovou samozřejmostí jako dnes) bloudily kdesi „v prostoru“. Nicméně – tak jako i mnohdy potom – vše se k dobrému obrátilo. A tak, když nám místní farář za přispění bratří Hurníků – dvou Polluxů, z nichž se vyklubali salesiánští duchovní, otevřel kostel, už všichni – mnozí z přítomných možná poprvé v životě – zažili v jeho tichu skutečné oslovení „čímsi“. A to byl teprv začátek.
Konečně se dočkali - a my s nimi[editovat | editovat zdroj]
Jak jsem psal minule, prvotním smyslem celého projektu GEMINI bylo vytvoření alternativy k dosavadní podobě instruktorské lesní školy. Tomu také odpovídalo složení těch, kteří se toho brzkého rána na startu GEMINI 98 sešli: 20 frekventantů ILŠ – tedy Polluxů, z nich nejstaršímu bylo 63 let, nejmladšímu 22. Na rozdíl od ročníků následujících zde byla mezi Polluxy celá řada bratří, kteří překročili třicítku, někteří z nich už dost dávno. Castorů – tedy účastníků vůdcovského lesního kursu - bylo naopak jen 14 (nakonec jen 13), čili nejméně za celou další historii Gemini.
Jak jsme si vychovali konkurenci[editovat | editovat zdroj]
Zpětně nahlíženo, bylo tohle všechno ku prospěchu všech, námi z týmu počínaje a Castory konče. Pokud jste si našli stránku, na níž je přehled členů týmu GEMINI za všechny ročníky, jistě jste si povšimli, že na rozdíl od sáhodlouhých seznamů z posledních let jsme odstartovali se třinácti členy týmu – včetně těch, kteří měli na hrbu zajišťování kompletního zázemí. To, že toto číslo pro nás nebylo nešťastné, byla podstatně zásluha těch, kteří se účastnili jako Polluxové. Na řadu z nich bylo opravdové spolehnutí, leccos uměli lépe než my a přitom nám to nijak nevhodně nedávali najevo, prostě velmi nám usnadnili vytvoření skutečně partnerského vztahu mezi instruktory a frekventanty. Ostatně řada z nich se v následujících letech stala ozdobou týmů jiných vzdělávacích akcí (např. Stříbrná řeka, ELŠ), nebo je dokonce zakládali – MUŠKA (Rejpal), OIKOS (Vrt), EJHLE (Fidla). Jestliže má tedy dnes Gemini silnou konkurenci jak v oblasti instruktorských LŠ, tak vůdcovských kursů, má na tom tenhle první ročník nehynoucí zásluhu.
Na tomto ročníku Gemini jsme si pochopitelně spoustu věcí vyzkoušeli napoprvé:
- předakci pro Castory – tedy několika denní pobyt účastníků vůdcovského kursu před vlastním letním během na akci, která jim umožní vytvořit partu a současně někomu pomoci
- Orlovy jako vhodnou základnu pro letní běh – až na jeden ročník jsme tam pak opravdu byli
- pobyt malých dětí na letním běhu – Maru a Špalka doprovázel Štěpán, kterému tehdy ještě nebyl ani jeden rok. A dokonce i účastníci - Polluxové Martin a Majka Pokorní z Brna tam měli po celou dobu svou malou dcerku. A tak byla založena tradice přítomnosti malých dětí, která už Gemini neopustila
- prezentace Polluxů pro Castory v rámci jejich přípravy na vůdcovskou zkoušku – to byl samozřejmě jeden z hlavních prvků vytvoření Gemini a ukázal se jako velmi nosný
- velkou hru vytvářející určitý dramaturgický předěl – tehdy to byla stavba věží, k níž jsme se už v dalších ročnících nevrátili (hlavně proto, že přece jenom poněkud handicapovala děvčata), ale principiálně se tenhle prvek též osvědčil
- nabídku různých programů zprostředkovávajících setkání s duchovním rozměrem života – od klasické katolické mše (v Hrádku u Vlašimi, když jsme byli v Měsíčním údolí, si ji nakonec – slouženou Polluxy bratry Janem a Václavem Hurníkovými – účastníci prakticky vyžádali) přes ekumenickou bohoslužbu až k řadě různých rituálů či zamyšlení.
A co bude dál?[editovat | editovat zdroj]
Gemini 98 ukázalo, že jsme vyrazili správným směrem. Bylo ovšem jasné, že má-li se z jednoho úspěšného pokusu vytvořit dlouhodobý úspěšný projekt, bude třeba ještě leccos „dotáhnout“. Jak jsme se o to pokoušeli a k čemu to nakonec vedlo – to bude ale obsahem kapitolky příští.
