18
editací
konec
(příhoda) |
(konec) |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
Pujčiljsem si tedy od rodičů auto, vzal jsem kýbl a vyrazil. Bylo to zhruba jen dva kilometry daleko. Když jsem dorazil na místo a na trojuhelník zaparkoval vedle autobusové zastávky, naskytl se mi zajímavý pohled. Petr zde seděl s Aniččinou hlavou na klíně. | Pujčiljsem si tedy od rodičů auto, vzal jsem kýbl a vyrazil. Bylo to zhruba jen dva kilometry daleko. Když jsem dorazil na místo a na trojuhelník zaparkoval vedle autobusové zastávky, naskytl se mi zajímavý pohled. Petr zde seděl s Aniččinou hlavou na klíně. | ||
Ta se vracela z vodácké oslavy a nepamatovala si přesně, jak se tam dostala a ani kolik vypila. Petr se ji neodvážil vzít hromadnou dopravou, protože vypadala, na zvracní. | Ta se vracela z vodácké oslavy a nepamatovala si přesně, jak se tam dostala a ani kolik vypila. Petr se ji neodvážil vzít hromadnou dopravou, protože vypadala, na zvracní. Naložili jsme ji tedy do auta a odvezli domů. | ||
Další den jsme se přes skype nenápadně vyptávali a snažili se nenásilně vzbudit nějáké zpytování, což se nám docela povedlo. I o týden později stačily dobře mířené pohledy a Anička hned věděla. Tímto způsobem jsme z ni dostali, že už nikdy nechce na oslavách pít. To bylo našim cílem a po tomto přiznání jsem cítil uspokojení a zadostiučinění. | |||