Jak připravit přednášku: Porovnání verzí

* Je vhodné si dobře připravit začátek - oslovení, první větu.

* Obsah - klasické členění: úvod - stať - závěr.

** Úvod: navodit pozornost, uvést téma, zaujmout posluchače

** Stať: cca 80 - 85 % času, vlastní proslov, jasná struktura, přehledné členění, nejpodstatnější myšlenky a informace je možné nenápadně zopakovat. Proslov by měl být uspořádán podle nějaké logiky, řečník by od tématu neměl skákat ke vzdáleným věcem a pak se vracet k blízkým.

** Závěr: Shrnutí (např. každou klíčovou myšlenku či informaci shrnout jednou jasnou větou), konec by měl být něčím zajímavým, nejhorší je konec do ztracena.

* Během proslovu je nutno sledovat čas.

* Vždy je lepší mít několik myšlenek nebo informací „v zásobě“ a při projevu je nevyužít, než uprostřed času zjistit, že nevím, co dál říci.

* Forma

** Jazyk: hovořit spisovně, ale jednoduše, přirozeně (ne knižně, nepoužívat zbytečně složité termíny a cizí slova).

** Hlas: mluvit přiměřeně nahlas (ale nekřičet - úměrně velikosti a vzdálenosti auditoria), zřetelně, občas změnit rytmus a hlasitost (oddělení jednotlivých částí, zvýraznění důležitých myšlenek), těmito změnami ale šetřit. Největší chyby - monotónní projev, drmolení, „kuňkání“  

** Gestikulace, pohyb: přiměřeně, být přirozený, nepřehánět, pozor na rozpor slova a gesta.

** Postoj, oči: vždy směrem k auditoriu, být v kontaktu s posluchači - občas oční kontakt, průběžně je sledovat (přikývnutí, výraz nejistoty, nuda - řečník reaguje např.: otázkou, zvýšením hlasu, překvapivou situací). Nejčastější chyby - koukám do zdi, do stropu, do papírů, nevšímám si publika.

** Při zahájení je možné použít vtip, citát, krátký příběh - vyžaduje určitou zkušenost.

** Humor, ironie: nesmí být agresivní, používat jako koření (málo, ve vhodný okamžik).

* Písemný a obrazový doprovod:

** Tabule - velikost, výraznost, čitelnost, uměřené použití barev. Měli bychom zajistit, aby všichni posluchači dobře viděli (lesk, krátkozrací v poslední lavici, vypsané fixy, překážející přednášející).

** Kolující předměty, obrázky, papíry - mohou rušit, posluchač musí sledovat dvě věci najednou.

** Papír - rozmnožený pro každého. Podle potřeby ho dostanou posluchači před nebo po výkladu.

* Možnosti použití:

** Zkrácený heslovitý výklad - viz tento papír - nejběžnější způsob, ústní výklad rozvíjí a komentuje napsané teze.

** Ilustrace, grafy, schemata - jednodušší i složitější obrázky, stejný může být i na tabuli, přednášející vysvětluje a komentuje obrázek, posluchač si může dělat poznámky přímo do textu.

– Grafické znázornění osnovy tématu - myšlenková mapa, tabulka - umožní lepší pochopení tématu jako celku a souvislostí, může ušetřit spoustu času a nejasností posluchači.

– Podrobný text přednášky - používá se hlavně pro ušetření času - přednášející vysvětlí podstatné body a souvislosti, zbytek si posluchač přečte.

– Ucelený text, který tematicky souvisí s přednáškou - při širokém tematu a nedostatku času - částečně nahradí další přednášku.

– Seznam literatury - může být doplněn krátkými anotacemi, vhodný vždy.