Gemini 2017/Pozorování/Mirka: Porovnání verzí

Pro pozorování jsem si po dlouhém přemýšlení zvolila 13ti letou členku naší družiny skautek. V oddíle ji budeme mít už téměř 7 let. Pro zachování anonymity jí dáme přezdívku '''Myška'''.  

'''2. Fyzický vzhled'''

Myška se zatím nemaluje, nosí obyčejné oblečení, které je kvalitní, ale neznačkové. Na značkách si ani nezakládá. Vždy je ale upravená a vlasy má vždy rozčesané a mnohdy v culíku nebo spletené do copu.

'''3. Psychické vlastnosti'''

Myška je opravdu strašlivě šikovná a můžu se na ni v mnoha věcech spolehnout, ale ona se snaží vynikat i ve věcech, ve kterých nemusí a nebo na ně postě ještě má čas. Bohužel se nám ještě nepovedlo jí vysvětlit, že nemusí být výjimečná ve všem a že ji máme rády takovou jaká je. Jako ukecanou, mírně střelenou a za všech okolností veselou Myšku, která se do všeho pouští se 110% nasazením a každý úkol bere jako novou výzvu.

'''4. Schopnosti a dovednosti'''

Složitější je říct v čem nevyniká nebo co jí tolik nejde. Někdy mi přijde, že Myšce jde úplně všechno, ale spíš si myslím, že nezdary umí dobře zakrývat. Jak jsem psala výše, snaží se být vždy nejlepší a každý nezdar ji hluboce zasáhne a mnohdy snaha vysvětlit jí, že chybami se člověk učí nebo že ne vždy se všechno povede, vyjde vniveč.  

'''5. sociální dovednosti'''

Myška v kolektivu nemá problém najít si kamarády. Vztahy navazuje dobře. Je upovídaná, usměvavá a veselá holka. Ve skupině se často projevuje jako vůdce, ale někdy sklouzne k takové manipulaci, kdy zvládne zatahat za správnou nitku a docílit svého. Myslím, že stejnou roly má i v rodině, patří tam k té osobě, která hýbe celým děním rodiny. Myška je hodně otevřená, extrovertní holčina, která s komunikací s ostatními nemá vůbec žádný problém. Někdy je trochu drzá, ale to připisujeme pubertě. Žádnou logopedickou vadou netrpí.  

'''6. rodinné zázemí'''

Myška pochází z úplné rodiny, má maminku, tatínka a staršího bratra, který v současné době studuje na střední škole mimo ČB, ale dojíždí, takže s nimi je doma. Je hodně fixovaná na rodinu. Když byla mladší projevovalo se to stýskacím pláčem, ale to už je v současnosti opravdu zřídka. Spíš si někdy jen přijde popovídat o tom, co ji doma trápí. Nedávno to například byla nepřítomnost tatínka, který pracoval jako řidič kamionu, což bylo časově náročné a nebyl mnohdy doma. V tuto dobu, ale získal jinou práci v ČB a vše se vrátilo do normálu. I na Myšce se to projevilo kladně, už není tak zasmušilá. Rodina nemá žádné ekonomické problémy, žijí v rodinném baráčku v ČB, oba rodiče pracují. Myška nikdy neměla problémy s platbami, vždy přišlo všechno včas a i nám její rodiče během přestavby a stěhování do nové klubovny přispěli, aby se klubovna mohla pořádně zařídit, protože to pro oddíl bylo finančně náročnější. Nechci říct, že by byla Myška rozmazlená, to ne, práce se nebojí, vždycky se vším pomůže a nikdy se nijak výrazně nedohadovala, ale jak jsem psala, je to ona, kdo hýbe děním rodiny a kolem, které se to často všechno točí. Ale s rodiči má skvělý vztah a nikdy si na nic nestěžovala, ani jsme si ničeho nevšimly.

'''Dítě v oddíle'''

Myška do oddílu přišla v první třídě a zařadila se do oddílu bez problémů. Se všemi dobře vychází a všichni ji mají rádi. Myška je výrazná osobnost a ráda je středem pozornosti a někdy jsou situace, kdy zlobí a vyrušuje během programu a je nutné ji napomenout nebo okřiknout. Myška zvládne pracovat v týmu, ale často sklouzává k tomu, že ostatní spíš vede. Patří do družinky 6 holek, kterou jsem hodně spjaté dohromady. Do družiny přicházelo později několik holek, ale žádná se tam neudržela. Myslíme, že žádnou holky tak docela nepřijaly a už asi nikoho nového nepřijmou. Jsou skvělý tým, dobře se navzájem znají a i přes pár hádek spolu vycházejí bez problémů.  

'''Opatření a podpora'''

Myšku se snažíme podporovat ve všech aktivitách, do kterých se pustí a jsme tu pro ni vždycky, pokud si chce posmutnět nebo poplakat, ale zároveň ji i často usměrňujeme a snažíme se jí vysvětlit, že se jí ne všechno musí okamžitě povést a že chybami se člověk učí.  

Když nad tím tak přemýšlím, tak asi funguji v oddíle, kde se nic neděje nebo máme prostě dokonalé děti, protože si neuvědomuji, že bych někdy použila nějaký zásadní trest. Něco jako házení do potoka, kopřiv nebo další takové tresty u nás nemáme a nikdy jsme ani neměly. Stejně jako, když jsem byla dítě, tak trestem bylo maximálně uklízení způsobeného nepořádku nebo mytí nádobí a ešusů po obědě, když jsme přes oběd dělaly s kamarádkou bordel a střílely po sobě rýží z rizota. Ale to je asi tak všechno a co si pamatuji, tak ani já jsem nikdy nijak zásadně netrestala. Abych se přiznala, tak tresty nemám moc ráda a vlastně je ani neumím dávat. Spíš se snažím si s hříšníkem promluvit a dokopat ho nějak k tomu, aby si uvědomil, že to co udělal byla chyba. Maximálně to skončí omluvóu nebo úklidem či spravením zničení věci.