5 418
editací
Antonín Benjamín Svojsík: Porovnání verzí
→První skautské pokusy
m (→Poslední dny) |
|||
| Řádek 54: | Řádek 54: | ||
Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášť se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě – věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávati hrou, neboť i „život je velká hra“. | Rozhodl se, že se do skautingu pustí. (Užívám na mnoha místech úmyslně obratů a doslovného znění, jak jsem si je při svých rozhovorech s br. náčelníkem poznamenal.) Chtěl se však ještě přesvědčit, jak se osvědčuje toto hnutí i jinde. Zajel proto na zpáteční cestě do Švédska, Belgie, Dánska, aby viděl, jak vypadá skauting tam, kde není doma, a co v těch zemích vykonal. Poznal, že se osvědčuje všady velmi dobře a že zvlášť se ve skautingu osvědčuje velkou měrou výchova v přírodě – věc do té doby u nás neznámá. Velmi sympatický mu byl také prvek hry, jak jej hodnotil skauting a ona svérázně využitá myšlenka vychovávati hrou, neboť i „život je velká hra“. | ||
Konec léta tohoto roku 1911 trávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny „Vorlovny“ pod hradem Lipnicí na Českomoravské vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. v březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu s bratrem své paní, p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for Boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naši přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslnosti vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodujícím, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatné vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. | Konec léta tohoto roku 1911 trávil br. náčelník po návratu tím, že se dvěma studenty a čtyřmi venkovskými chlapci vystavěl si chatu z březových větví v Bratroňovských lesích u myslivny [[Orlovy|„Vorlovny“]] pod hradem Lipnicí na Českomoravské vysočině u Humpolce. U této myslivny stál tenkráte obrovský rozložitý buk, jejž muselo 6 mužů obejmout a jehož větve samy byly jako mohutné kmeny. v březové chatě blízko něho postavené trávil br. náčelník celé dny a překládal spolu s bratrem své paní, p. Adolfem Stránským, knihu Scouting for Boys. V té době již byl v písemném spojení s Baden-Powellem. Přemýšlel, co lze z výchovy mládeže směru Baden-Powellova s úspěchem převzít pro poměry české, co opět z amerického směru Setonova, neboť i toto hnutí již znal. Tak tvořil samostatně nové směrnice pro skauting český, zasazený do naší tradice, naši přírody, našich potřeb a našeho národního programu. Je zbytečnou zlomyslnosti vytýkat junáctví, že mělo cizí vzor. Také Tyršovi bylo vzorem turnerství a přece vytvořil sokolství. Není rozhodujícím, co bylo vzorem, rozhodujícím je, co z toho bylo samostatné vytvořeno, a to bylo české národní junáctví. | ||
Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čádu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, Prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radil se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i metodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel při tom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolského dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš úzká a jednostranná. Bylo vřelým přáním Svojsíkovým, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. | Hned po prázdninách sestavil si br. náčelník oddíl ze žáků žižkovské reálky a konal s nimi skautské vycházky do pražského okolí, hlavně do Radotína a Prokopského údolí. Navštívil i některé vynikající muže, prof. Dr. Čádu, Dr. Kramáře, Klofáče, Soukupa, Prof. Dr. Masaryka, Al. Jiráska, insp. Klenku, a radil se s nimi o novém směru výchovy české mládeže. Chtěl původně, aby Sokol zavedl skauting jako novou výchovu pro mládež, lepší v náplni i metodě, než jí dosud poskytoval. Vycházel při tom z fakta, že Tyrš se nezabýval tělocvikem žen ani mládeže a že současná výchova sokolského dorostu byla jen pouhá kopie tělocviku dospělých a pro všestrannou výchovu, jakou česká mládež bude stále více potřebovat, že je současná výchova sokolského dorostu příliš úzká a jednostranná. Bylo vřelým přáním Svojsíkovým, aby Sokol zavedl pro svůj dorost výchovu junáckou. | ||