Kačenka: Porovnání verzí

*'''Kdyby Káča nebyla člověkem, byla by…'''

Káča. Ze všeho nejvíce, když o Káče přemýšlím, mi nyní připomíná sovu. Pozor! V dobrém slova smyslu. Ze sovy si nese její klid. Schopnost být nad věcí. A zároveň i aspekt jakési mateřské péče - hřejivý pocit laskavého slova, klidu, vyrovnanosti, ochrany sovích křídel. Budí přirozený respekt.

Není hlasitá a ukřičená jako jiní ptáci, ale dokáže si zajistit pozornost - když např. chce něco říct. Pozoruje. Nevměšuje se hned do všeho, nejprve hodnotí, analyzuje, přemýšlí. Dokáže naslouchat. Umí povzbudit, dát radu, snaží se pomoci druhým. Nebojí se vzít na sebe odpovědnost. Má přehled o svém prostředí. Dokáže se tvářit nenápadně. Má velmi silné sociální cítění.  

Jenže sova je samotářská a tak chtě nechtě musím Káče přiřadit ještě další podobu - k sově ji přisoudím ještěrku. Ta má schopnost být velmi hravá, společenská, držet se v páru. Vymýšlet veselé věci. Je velmi vstřícná k ostatním a dokáže se nádherně regenerovat. Je hodná k dětem, umí  

zahodit všechnu svojí ještěrčí dospělost a podřídit se jejich hrám. Sova žije ve tmě, ale Káča má v sobě svět plný barev a hravosti; tvořivosti. Třeba jako ještěrky. Ráda se také vyhřívá na sluníčku, což sovy nedělají. Káča má tedy dvojí podobu. Jednu soví, a jednu spíš ještěrčí, hravou a barevnou.

Prolínají se v sobě, koneckonců, matka příroda je mocná čarodějka:)