Pokud vedení nechodí na schůzky, rádce nemá autoritu, místo programu se pak dělají hlouposti.

Pokud vedení nechodí na schůzky, rádce nemá autoritu, místo programu se pak dělají hlouposti.

Základní problém bych hledal ve zvolené osobě rádce nebo ve způsobu fungování družinového systému respektive přístupu vedoucích.

Výběr osoby rádce, zejména v družině stejně starých dětí, je velmi důležitý krok který tvoří základ družiny. Častou chybou je výběr rádců jen jako skupinky nejstarších a nejschopnějších v oddíle. Nezáleží tak ani na věku a schopnostech, byť tomu hodně mohou napomoci, ale rádce musí být co nejvíce přirozeným „šéfem“ party. Možností výběru rádce je mnoho. Nejméně nápadné je na příklad zadat nějakou drobnou kolektivní-němou-posunkovou hru (všichni mají za úkol dělat stejné gesto) a sledovat, čí posunky převládnou. Další možností je prohovořit téma s členy družiny a zdůraznit, že koho si zvolít, tak toho budou poslouchat. Atd. Dejte mu zkušební dobu - bude se více snažit a v případě přehmatu přijme odebrání spíše s úlevou než s sklamáním.

Autorita rádce se odvíjí jednak od jeho osobnosti (dobře vybráno - na půl vyhráno) a jednak od způsobu fungování družinového systému - přístupu vedení. Členy družiny je potřeba přivyknout na to, že rádce rozhoduje. Dobré je nevynechat žádnou vhodnou příležitost - na táboře jim svěřit rozdělování hlídek, ošetření drobných poranění členů družiny, evidenci klíšťat atd. Dát jim na starost nějakou dílčí táborovou stavbu a prostor pro realizaci. Pochválit rádce, jak dobře to vymysleli či stranou poradit. Otevřená kritika hodně uškodí. Připravit si družinovou výpravu (trasu, obálky s instrukcemi, atd.) a nechat družinu, ať si ji samostatně užije(s dospělým budou vždycky zlobit a chovat se jinak). Rádce dostane vaši důvěru - ostatní to pocítí. Je to on, kdo rozděluje družinové role (důležité je, aby nedělal všechny činnosti sám, ale dokázal zapojit ostatní), připravuje si program, vybírá pro ostatní hru z knížky, plánuje společně s vedením, aj.

A ještě jedna úvaha k zamyšlení: "místo programu se dělají hlouposti" - a proč? Protože je to víc baví? Samozřejmě, děti vždycky trochu baví to, co by neměly dělat. Ale atraktivní a zajímavý program by tomu měl umět konkurovat. Kázeň se odvíjí od dvou věcí: od autority toho, kdo má ukázňovat, a od atraktivnosti toho, co se má dělat. "Ukáznit" někoho, aby dělal to, co ho baví, nevyžaduje až tak mnoho autority.

Jestliže první půlkou úspěchu je výběr rádce, pak druhou je poskytovat mu neustálou pomoc a podporu. Učit ho, jak udělat dobrý program. Nabízet mu náměty na zajímavé činnosti. Přinášet mu nové hry... Míra podpory se samozřejmě odvíjí od věku a schopností rádce, ale bez ní to nejde nikdy. Pokud rádce dokáže díky spolupráci s vůdcem nosit na družinové akce zajímavé programy, které ostatní zaujmou, má s kázní napůl vyhráno!

Zpet na Agora