Gemini 2016/Výměna/Slíva: Porovnání verzí

V 9 ráno jsem dorazil na nádraží Mnichovo Hradiště, kde mě uvítal Míra a spolu jsme se vydali k jejich klubovně. Upřímně, slovo klubovna tu není na místě. Prvorepubliková vila, sic v záplavové oblasti, ale prvorepubliková vila! Vešli jsme dovnitř a po chvíli už dorazil Hřebík, vůdce oddílu, který mě příjemně uvítal. Po něm se začala trousit vlčata jeden po druhém a nesměle pokukovali, kdo že to tam je. Atmosféra byla ale opravdu pohodová, příjemná. Míra je ve zvláštní pozici. Je jakousi "šedou eminencí" celého oddílu, jelikož momentálně nikoho nevede a nachází se povětšinou v Praze, takže některá vlčata jsme oba poznali poprvé. Zároveň ale spolupracuje s vůdcem oddílu a pracuje s rádci, což je i moje momentální náplň práce. Na výpravě se to projevilo tak, že tam měl vstupy, kdy si poodešel s rádci a řešil s nimi např. jejich očekávání do příštího tábora, co jejich družiny trápí apod.) Pak přišli rádci (vedoucí vlčat + rádci skautských družin) a bylo vidět, že na ně hlavně děti čekaly. Všichni vedoucí, jež tam byli přítomni se spolu dobře znali a spolupracovali. Vůdce oddílu zůstává také v pozadí a pozoruje, jak jeho rádci pracují. Co se týče trestání/oceňování - jejich vlčata byla především dobře vychována. Veděla, kde jsou jejich hranice a i Hřebík říkal, že se snaží je vycepovat, co to jde. Nepamatuji si, že by bylo třeba na výpravě trestat, či odměňovat, celkově to tak celé plynulo, že k těmto věcem ani nedošlo.