Gewiki - Příspěvky [cs]

Soubor:PalečekC16.jpg

2026-02-27T11:09:10Z

PalečekC16: PalečekC16 načetl novou verzi Soubor:PalečekC16.jpg

Gemini 2016/Pozorování/Paleček

2016-08-01T13:18:30Z

PalečekC16: /* Odměny a tresty */

== Odměny a tresty ==

Co se týče trestů, tak to je v mém případě složitější, protože u nás ve kmeni zpravidla netrestáme ani nijak neodměňujeme. Snažíme se, aby každý sám sobě byl "četníkem". Ve výsledku to celkem funguje. Neřešili jsme žádné problémy spojené s chováním nebo vztahy ve kmeni. Proto nemůžu mluvit o žádné čerstvé zkušenosti. Zkusím si proto rozpomenout, jak to probíhalo v mém předchozím skautském oddíle.

Byl zde klasický zvyk - za sprosté slovo si dá dotyčný deset dřepů. Bohužel tento systém měl dva zásadní problémy:
# Vedoucí ho nedodržovali. Třebaže vedení nijak sprostě nemluvilo, občas jim to ulítlo, ale deset si nedali.
# Druhý problém nejspíš měl kořeny v tom prvním - pouze někteří členové si těch deset opravdu dali a ti, kteří mluvili nejsprostěji ze všech to naopak ingorovali a bylo velmi obtížné je k tomu přinutit.

Další tradiční trest byla voda na 13 a dával se za prohřešky při nástupu. Princip byl v tom, že se trestaný musel do třinácti vteřin dostat do přehrady. Bohužel se nejvíc praktikoval v době horkého léta, takže brzy se začali členové snažit o to, aby jim byl tento trest udělen.

Osobně nemám moc žádnou zkušenost dávání nějakého výjímečného trestu. Také jsem se obecně snažil vyhnout fyzickým trestům - klikům, dřepům apod. Většinou jsem viníky na místě okřikl či něco takového a potom se snažil si s nimi při nejbližší příležitosti o prohřešku promluvit. Do oddílu chodil jeden kluk, který byl typický provokatér. S ním jsem měl podobných rozhovorů opravdu hodně. Vždycky jsem jim snažil říct, co podle mně (ne)měli dělat a zeptal jsem se jich, proč se chovali zrovna tak, jak se chovali. Většinou došlo k nějaké (d)omluvě a v nejbližší době se prohřešek moc neopakoval (co vím). Konkrétní situaci si nyní nevybavuji.

Odměny jsme nidky moc nevedli. Nejčastěji ústní pochvala hned po odměnyhodném činu. Nikdy jsme nedělali vyzdvižení nějakého činu na nástupu či obdobnou veřejnou pochvalu.

'''Doplnění úkolu:''' <br>
Ve kmeni vlastně "trestáme" samovolným vývojem událostí. Protě to necháme být a dotyčný si všimne, že pokud by něco (ne)udělal, tak by nějaká situace nemusela nastat, nebo tak nějak. Tenhle systém se ale dá pořádně aplikovat jenom na starší - RS nebo starší skauty, kteří mají nějak vycvičené svědomí a jakýsi pocit sounáležitosti s oddílem/kmenem, takže jim není jedno, když se něco nevyvede.

Členy obecně motivujeme ke dvěma věcem - k tomu, aby nám s něčím pomohli (příprava jídla, nošení dřeva...), nebo aby udělali nějakou aktivitu, které se třeba trochu bojí. U toho prvního hrajeme na to, že je to prostě potřeba udělat. A my to klidně uděláme, jde jenom o to, zda nám s tím třeba nepomůžou. U toho druhého, naše programy bývají většinou dobrovolné. Prostě teď jdeme na ty lanové překážky a můžete si je zkusit. V tu chvíli se jim pokoušíme nějak říct, aby to si to vyzkoušeli.

Jinak u mě osobně ta motivace spočívá spíše v odměnách. Nemám moc silnou vůli, abych byl schopný důsledně dodržovat nějaký trest, který by nejspís byl v podobě odříkání nějaké věci - her, seriálů apod. Nadruhou stranu pozitivní motivace mi hodně pomáhá. Když jsem se musel na něco hodně učit nebo něco udělat, tak jsem si řekl, že dokud to neudělám, tak se nepodívám na další díl seriálu.

''' Snad poslední doplnění úkolu:''' <br>

Co se týče konkrétní situace, tak nejblíž spadají případy, když člen udělá něco z vlastní vůle. Například tento tábor jsme nanosili spoustu dřeva, ale zpracovali jenom část, kterou jsme zrovna potřebovali na vaření. Jeden z členů poté sám dřevo zpracovával dál, tak jsem mu jasně poděkoval za jeho službu. Jak jsem psal výš, tak to je asi jediný typ odměn, který provozujeme: osobní poděkování, pochvala. Jinak se snažíme prosazovat systém, kde odměnou za nějakou činnost je ta vlastní činnost/dobrý pocit z té činnosti, ať už se jedná o zajímavou hru, nebo za již zmíněnou službu ostatním. To poděkování nebo pochvala má být pouze takové třešinka na dortu.

Co se týče situace trestání, tak můžu zmínit situaci, kterou již popisoval Tesák. Jeden člen nepřipravil schůzku a vznikl informační šum a celkově to dopadlo tak, že jsme museli vymýšlet vlastní program na poslední chvíli. On sám si ale chybu uvědomoval a nikdo z vedení necítil potřebu mu cokoliv dál vyčítat. Tento systém ale funguje pouze díky tomu, že jednáme se (skoro) dospělými lidmi. Ti si jednak uvědomují své chyby a nemusí se jim připomínat a druhak to připomínání je extrémně nepříjemné pro obě strany.

== Pozorování ==

Na pozorování jsem si vybral nového člena, který do oddílu přišel v listopadu minulého roku, říkejme mu třeba Karel. Karel neměl žádné vazby na naše středisko a našel si náš kmen přes naše internetové stránky (což nás velmi potěšilo, protože to znamená, že k něčemu jsou :-) ). Vybral jsem si jej právě kvůli tomu – přišel do naší skupiny úplně z venku.

Karlovi bude v létě 17 let. Je průměrné postavy – výška, šířka, nijak nevyčnívá – ani vzhledem, ani stylem oblékání, ani vystupováním.

Nejprve bych napsal, proč si myslím, že do našeho kmene začal chodit. V současné době studuje v prvním ročníku jisté nejmenované SŠ. V prváku je proto, že přestupoval na jinou školu, protože na předchozí se stal obětí (kyber)šikany. Blíže jsem se jej na to neptal, necítil jsem se schopný mu případně poskytnou nějakou pomoc. Řekl bych, že na nás narazil proto, že hledal nějakou novou partu kamarádů.

Opravdu se snaží zapadnout do našeho kolektivu. Byl na skoro každé kmenové akci. Nemyslím si ale, že by byl hodně sociálním člověkem. Velmi pěkně se s ním hovoří, ale sám těžko hovor začíná. Do řeči se s ním dává hlavně vedení, protože se ho aktivně snažíme zapojit do kolektivu. S „normálními“ členy se, až na jednu výjimku, moc nebaví. Možná to je tím, že hledá přátele spíš mezi staršími, než-li mezi vrstevníky a mladšími.

'''Po táboře:'''

Tábor mi můj pohled na Karla v mnohém potvrdil i rozvinul. Zjednošeně by se o něm dalo říci, že kde ho člověk postaví, tam ho taky najde. Nijak se nezapojuje do programu, pokud se mu neřekne a do aktivit se nepřítáhne. Raději si sám stranou čte, než aby si s ostatními povídal. Zdá se mi, že je takový introvert, kterému to vlastně docela vyhovuje. Trochu mi připomíná sama sebe.

Má to ale jednu stinnou stránku - těžko se z něho páčí zpětná vazba. Na všechno řekne neutrálním tónem "jo dobrý", což mi neřekne vůbec nic. Vlastně ani pořádně nevím, co rád jí nebo pije (teda jenom, že má rád pálivé). Několikrát jsme se ptali členů, co by chtěli za jídlo, ale Karel neřekl nic a když jsme se ptali přímo jeho, tak evidentně z legrace řekl špenát, ale rychle se opravil, že mu stačí voda. Potom předem hlásil, že nepije čaj, ale nakonec jej pil normálně a na otázku, co by rád pil (občas jsme koupili pack Kofol nebo tak nějak) odpovídal, že mu bohatě stačí voda.

A obdobně reaguje na programy. Je na něm těžko vidět, zda se jej něco baví nebo ne. Na táboře proběhlo několik různých programů (holt "puťák", takže bylo hodně volnosti), z nich se ale aktivně zapojil pouze na šifrování a na Bang!, který ho asi jako jediný evidentně baví.

Na druhou stranu je ale velmi pečlivý, čistotný a prospěšný (nevím jak to říci pěkně). Byl jeden z mála členů, kteří si misku sami umyli hned po jídle a ne těsně před dalším jídlem a zuby si čistil snad čtyřikrát denně. Potom, když jsme uklízeli základnu, tak sám od sebe zametl schody a jeden z pokojů a v průběhu tábora zpracovával nejvíc dřevo, opět ze své vlastní iniciativy.

Na jednu je tedy naprosto neaktivní, když se jedná o nějakou společenskou aktivitu, ale je aktivní, když může dělat něco sám, klidně pro ostatní. Myslím si, že dostat se k němu a začlenit ho kompletně do kolektivu je dlouhodobá snaha. Musí se kolem něj nějak prolomit ledy. Když se cítí opravdu uvolněně, tak jsem si všiml pár momentů, kdy se choval tak nějak dětinsky, ale myslím si, že to byli momenty kdy se opravdu cítil být součástí kolektivu. Jinak se mi zdál být prostě stranou.

{{YesCheck}}

Gemini 2016/Výměna/Paleček

2016-08-01T07:44:58Z

PalečekC16:

''Vyplnil(a):'' Paleček <br>
''SpoluCastor:'' Vašek

'''Základní údaje''' - Kam to vlastně jedu a kdo tam na mě čeká?

<li> Jak dlouho tábor trval? </li>
<li> Jak velký/é tam byl/y oddíl/y? </li>
<li> Kdo na něj jel? </li>
<li> Kolik měli vedoucích na táboře? </li>

Jel jsem na tábor oddílu Dobromysl. Byl pro dvě věkové kategorie - skautky a světlušky. Prvých tam bylo sedm a druhých odhadem asi 14 + 5 Pand (starších světluček(nikdy jsem se pořádně neviděl pohromadě). Kromě nich tam bylo asi deset vedoucích (prostě opravdu hodně - o mnoho víc, než jsem zvyklý) a tři RS. Přijel jsem tam ve středu 13. a tábor měl končit tu neděli 17. Trval dohromady 15 dní.

'''Pozorování''' - Vžij se znovu do situace, kdy si přišel/přišla do cizího tábora

<li> Jak tě na táboře přijali? </li>
<li> Jaká byla atmosféra na táboře? </li>
<li> Jaký byl vztah mezi vedoucími a dětmi? </li>
<li> Co se na táboře dělo mimo tvůj program? </li>
<li> Jakou formou trestají a oceňují děti na táboře? </li>
<li> Jak spolu vychází ostatní vedoucí? </li>
<li> Funguje na táboře družinový systém? Jak se to projevilo při tvé návštěvě? </li>
<li> Jaká je na táboře role tvého spoluCastora? Jaká je ve srovnání s tvojí rolí na tvém táboře? </li>

Na tábořiště jsem dorazil trochu před devátou večer, takže většina členstva byla zalezlá ve stanech a týpkách či v kuchyni. Skautky si zrovna individuálně dodělávaly poslední body do stezek. Počítal jsem s tím, že jich bude deset, ale nakonec jich bylo pouze pět. Byly rozdělené do dvou družin (Surikaty a Harpie), každá měla jedno týpko. Skautky měly na starosti zejména Vašek a Cukřík.
Chvíli jsem pozoroval, jak doplňují stezky. Zejména mě zaujal jeden oddílový doplněk - v něčem se nějak přemoci. Byl to bod nejvíce projednávaný a diskutovaný, protože pro každého to mohlo znamenat něco jiného.
Potom jsem se jako zúčastnil táborové večerní porady. Bylo tam celé vedení a RS. Nejprve se tam projednávalo, co se bude dělat další den - práce na táboře, jaká etapa, jak bude vypadat, apod. Potom se přešlo k poměrně nepříjemnému tématu. Z konverzace jsem vytušil, že jedna z roverek se nějak podřekla dětem a ty věděly, jaký je bude čekat program, čímž zkazila překvapení jedné vedoucí. Nejhorší na tom ale bylo tom, že děti jim řekly něco jiného, než co vedení řekla ta roverka a nikomu se moc nechce hledat, kdo lhal. Nakonec to bylo odloženo s tím, že si to obě strany nechají "uležet".
V průběhu řešení tohoto incidentu byla v celém týpku tíživá, napjatá a trapná atmosféra. Bylo vidět, že je jim to všem blbý a byly smutní, že se něco takového musí řešit.
Poté se začaly řešit diplomy a přezdívky, což všeobecně pozvedlo náladu, protože se mohlo začít mluvit o něčem příjemnějším - vzpomínání na vtipné příhody apod. Spát se šlo až okolo jedenácté večer.

'''Tvůj program''' – Nadešla chvíle odvést program před neznámým, ale náročným publikem

<li> Pro koho jsi měl(a) program? </li>
<li> Jaký byl cíl tvého programu? </li>
<li> Zapadal tvůj program do rámce a cílů daného tábora? </li>
<li> Jak reagovaly děti na tvůj program? </li>
<li> Byl/a jsi nervózní? </li>
<li> Jak ses cítil/a poté, co bylo po tvém programu? </li>
<li> Jak jsi spokojen/a s realizací? </li>
<li> Zaujal? Všechny stejně? </li>

Program jsem měl pro pět skautek. Od Vaška jsem měl zadání něco na historii skautingu nebo obecně skautské vědomosti, což jsem pojal velmi široce a rozhodl jsem se udělat program duchovnějšího charakteru, při kterém by se zamyslely nad tím, co je pravda, láska a věrnost. Co se týče rámce a cílů tábora, tak žádný rámec jsem neměl, takže do Pocahontas jsem nezasáhl a cíle tábora také neznám, ale několik ze skautek (jestli jsem to správně pochopil) se připravovalo na slib, do čehož to podle mně ceklem zapadá.

Největší problém podle mě spočíval v počtu dětí a v následném rozdělení do skupin. Jenom lehce charakterizuji program: 3 skupinky, každá dostane začátek příběhu, má se nad ním zamyslet, domyslet mu konec a nacvičit nějakou prezentaci příběhu (scénka, převyprávění, scénincké čtení, co chtějí...). Kvůli počtu jsem je rozdělil jenom na dvě skupiny. Ta větší si sedla výborně. Přečetla příběh, zamyslela se nad ním, vymyslela pokračování a secvičila divadlo, velmi rychle, takže jsem jim nakonec i dal třetí příběh, takže nakoce zpracovaly dva. Menší s tím ale měla mnoho problémů. Vylosovala si nejspíš ten nejobtížnější příběh z nabídky a nechtělo si jim nad tím moc diskutovat, takže jejich výstup nebyl uspokojivý.

Nakonec se ale podle mně program povedl dobře. Myslím si, že si z toho něco odnesly a že je to celkem zaujalo. Po každém příspěvku (prezentaci příběhu) jsem ke té dané hodnotě řekl pár slov, pokusil jsem se interpretovat ten příběh, a zdálo se mi, že všichni dávají pozor a vnímají mně. Což také může být i díky tomu, že se jedná o oddíl s rozšířenou duchovní výchovou a každé ráno mají vyhraněný čas na ztišení se a modlitbu.

Co se týče mně, tak jsem byl samozřejmě vynervovaný z toho, jak to přijmou. Dokázal jsem si velmi živě představit, že bych je vůbec nedokázal oslovit a poté by ten program neměl skoro žádný smysl.

'''Další''' - Byl jsi na táboře jako návštěva, co si měla připravit program a ten realizovat, nicméně mimo to, jsi měl/a možnost koukat kolem

<li> Co tě na táboře překvapilo? (pozitivně/negativně) </li>
<li> Co tě na táboře inspirovalo? </li>
<li> V čem je navštívený tábor podobný tomu tvému? </li>
<li> V čem se navštívený tábor od tvého liší? </li>
<li> Přijdeš na něco zajímavého z tvého tábora, co v tom navštíveném chybí? Nebo na něco, co bys vylepšil? A jak? </li>

Nejvíc negativně mě překvapil nepořádek na tábořišti a v týpkách skautek, kde probíhal program. Jsem zvyklý na udržování pořádku na tábořišti a žije se mi v něm o mnoho lépe, než když země okolo mé postele je pokrytá obaly od sušenek a bonbónů.

Na druhou stranu se mi velmi líbila práce se symbolickým rámcem (je vidět, že to dělá někdo, kdo má grafický um). Například rozvrh dne napsaný na listy odpodávající z vlasů Pocahontas byl velmi pěkný.

Dále tam byla hezká aktivita se skautským/světluščím zákonem. Ke každému bodu bylo vypsáno několik "výzev" nebo "úkolů", které když někdo splnil, tak mohl na béžovou košili vyvěšenou v kuchyni připnout špendlík s mašličkou. Po těch dvou týdnech tábora byla košile špendlíky přímo posetá. Je to pěkný příklad jak ta vzletná slova zákona snést na naši nízkou úroveň žití a ukázat, jakými způsoby se může naplňovat.

A nakonec mě překvapivě překvapil program "Práce". Z mého bývalého skautského oddílu jsem zvyklý, že o potřeby tábora jako voda, dřevo na oheň apod se stará výhradně služba. Systém, ve kterém se část dne prostě pracuje na táborovýh potřebách se mi líbí (a z toho co jsem zatím slyšel bych řekl, že můj oddíl byl (naštěstí) velmi ojedinělý).

{{YesCheck}}

Gemini 2016/Pozorování/Paleček

2016-07-31T18:29:02Z

PalečekC16: doplnění

Gemini 2016/Pozorování/Paleček

2016-07-31T18:12:41Z

PalečekC16: /* Pozorování */

Gemini 2016/Výměna/Paleček

2016-07-31T17:13:29Z

PalečekC16:

''Vyplnil(a):'' Paleček <br>
''SpoluCastor:'' Vašek

'''Základní údaje''' - Kam to vlastně jedu a kdo tam na mě čeká?

<li> Jak dlouho tábor trval? </li>
<li> Jak velký/é tam byl/y oddíl/y? </li>
<li> Kdo na něj jel? </li>
<li> Kolik měli vedoucích na táboře? </li>

Jel jsem na tábor střediska Dobromysl. Byl pro dva oddíly - skautky a světlušky. Prvých tam bylo sedm a druhých odhadem asi 15 (nikdy jsem se pořádně neviděl pohromadě). Kromě nich tam bylo asi deset vedoucích (prostě opravdu hodně - o mnoho víc, než jsem zvyklý) a tři RS. Přijel jsem tam ve středu 13. a tábor měl končit tu neděli 17. Trval dohromady 15 dní.

'''Pozorování''' - Vžij se znovu do situace, kdy si přišel/přišla do cizího tábora

<li> Jak tě na táboře přijali? </li>
<li> Jaká byla atmosféra na táboře? </li>
<li> Jaký byl vztah mezi vedoucími a dětmi? </li>
<li> Co se na táboře dělo mimo tvůj program? </li>
<li> Jakou formou trestají a oceňují děti na táboře? </li>
<li> Jak spolu vychází ostatní vedoucí? </li>
<li> Funguje na táboře družinový systém? Jak se to projevilo při tvé návštěvě? </li>
<li> Jaká je na táboře role tvého spoluCastora? Jaká je ve srovnání s tvojí rolí na tvém táboře? </li>

Na tábořiště jsem dorazil trochu před devátou večer, takže většina členstva byla zalezlá ve stanech a týpkách či v kuchyni. Skautky si zrovna individuálně dodělávaly poslední body do stezek. Počítal jsem s tím, že jich bude deset, ale nakonec jich bylo pouze pět. Byly rozdělené do dvou družin (už si nevzpomínám, jak se jmenovaly), každá měla jedno týpko. Skautky měly na starosti zejména Vašek a Cukřík.
Chvíli jsem pozoroval, jak doplňují stezky. Zejména mě zaujal jeden oddílový doplněk - v něčem se nějak přemoci. Byl to bod nejvíce projednávaný a diskutovaný, protože pro každého to mohlo znamenat něco jiného.
Potom jsem se jako zúčastnil táborové večerní porady. Bylo tam celé vedení a RS. Nejprve se tam projednávalo, co se bude dělat další den - práce na táboře, jaká etapa, jak bude vypadat, apod. Potom se přešlo k poměrně nepříjemnému tématu. Z konverzace jsem vytušil, že jedna z roverek se nějak podřekla dětem a ty věděly, jaký je bude čekat program, čímž zkazila překvapení jedné vedoucí. Nejhorší na tom ale bylo tom, že děti jim řekly něco jiného, než co vedení řekla ta roverka a nikomu se moc nechce hledat, kdo lhal. Nakonec to bylo odloženo s tím, že si to obě strany nechají "uležet".
V průběhu řešení tohoto incidentu byla v celém týpku tíživá, napjatá a trapná atmosféra. Bylo vidět, že je jim to všem blbý a byly smutní, že se něco takového musí řešit.
Poté se začaly řešit diplomy a přezdívky, což všeobecně pozvedlo náladu, protože se mohlo začít mluvit o něčem příjemnějším - vzpomínání na vtipné příhody apod. Spát se šlo až okolo jedenácté večer.

'''Tvůj program''' – Nadešla chvíle odvést program před neznámým, ale náročným publikem

<li> Pro koho jsi měl(a) program? </li>
<li> Jaký byl cíl tvého programu? </li>
<li> Zapadal tvůj program do rámce a cílů daného tábora? </li>
<li> Jak reagovaly děti na tvůj program? </li>
<li> Byl/a jsi nervózní? </li>
<li> Jak ses cítil/a poté, co bylo po tvém programu? </li>
<li> Jak jsi spokojen/a s realizací? </li>
<li> Zaujal? Všechny stejně? </li>

Program jsem měl pro pět skautek. Od Vaška jsem měl zadání něco na historii skautingu nebo obecně skautské vědomosti, což jsem pojal velmi široce a rozhodl jsem se udělat program duchovnějšího charakteru, při kterém by se zamyslely nad tím, co je pravda, láska a věrnost. Co se týče rámce a cílů tábora, tak žádný rámec jsem neměl, takže do Pocahontas jsem nezasáhl a cíle tábora také neznám, ale několik ze skautek (jestli jsem to správně pochopil) se připravovalo na slib, do čehož to podle mně ceklem zapadá.

Největší problém podle mě spočíval v počtu dětí a v následném rozdělení do skupin. Jenom lehce charakterizuji program: 3 skupinky, každá dostane začátek příběhu, má se nad ním zamyslet, domyslet mu konec a nacvičit nějakou prezentaci příběhu (scénka, převyprávění, scénincké čtení, co chtějí...). Kvůli počtu jsem je rozdělil jenom na dvě skupiny. Ta větší si sedla výborně. Přečetla příběh, zamyslela se nad ním, vymyslela pokračování a secvičila divadlo, velmi rychle, takže jsem jim nakonec i dal třetí příběh, takže nakoce zpracovaly dva. Menší s tím ale měla mnoho problémů. Vylosovala si nejspíš ten nejobtížnější příběh z nabídky a nechtělo si jim nad tím moc diskutovat, takže jejich výstup nebyl uspokojivý.

Nakonec se ale podle mně program povedl dobře. Myslím si, že si z toho něco odnesly a že je to celkem zaujalo. Po každém příspěvku (prezentaci příběhu) jsem ke té dané hodnotě řekl pár slov, pokusil jsem se interpretovat ten příběh, a zdálo se mi, že všichni dávají pozor a vnímají mně. Což také může být i díky tomu, že se jedná o oddíl s rozšířenou duchovní výchovou a každé ráno mají vyhraněný čas na ztišení se a modlitbu.

Co se týče mně, tak jsem byl samozřejmě vynervovaný z toho, jak to přijmou. Dokázal jsem si velmi živě představit, že bych je vůbec nedokázal oslovit a poté by ten program neměl skoro žádný smysl.

'''Další''' - Byl jsi na táboře jako návštěva, co si měla připravit program a ten realizovat, nicméně mimo to, jsi měl/a možnost koukat kolem

<li> Co tě na táboře překvapilo? (pozitivně/negativně) </li>
<li> Co tě na táboře inspirovalo? </li>
<li> V čem je navštívený tábor podobný tomu tvému? </li>
<li> V čem se navštívený tábor od tvého liší? </li>
<li> Přijdeš na něco zajímavého z tvého tábora, co v tom navštíveném chybí? Nebo na něco, co bys vylepšil? A jak? </li>

Nejvíc negativně mě překvapil nepořádek na tábořišti a v týpkách skautek, kde probíhal program. Jsem zvyklý na udržování pořádku na tábořišti a žije se mi v něm o mnoho lépe, než když země okolo mé postele je pokrytá obaly od sušenek a bonbónů.

Na druhou stranu se mi velmi líbila práce se symbolickým rámcem (je vidět, že to dělá někdo, kdo má grafický um). Například rozvrh dne napsaný na listy odpodávající z vlasů Pocahontas byl velmi pěkný.

Dále tam byla hezká aktivita se skautským/světluščím zákonem. Ke každému bodu bylo vypsáno několik "výzev" nebo "úkolů", které když někdo splnil, tak mohl na béžovou košili vyvěšenou v kuchyni připnout špendlík s mašličkou. Po těch dvou týdnech tábora byla košile špendlíky přímo posetá. Je to pěkný příklad jak ta vzletná slova zákona snést na naši nízkou úroveň žití a ukázat, jakými způsoby se může naplňovat.

A nakonec mě překvapivě překvapil program "Práce". Z mého bývalého skautského oddílu jsem zvyklý, že o potřeby tábora jako voda, dřevo na oheň apod se stará výhradně služba. Systém, ve kterém se část dne prostě pracuje na táborovýh potřebách se mi líbí (a z toho co jsem zatím slyšel bych řekl, že můj oddíl byl (naštěstí) velmi ojedinělý).

{{YesCheck}}

Gemini 2016/Výměna/Paleček

2016-07-31T17:12:37Z

PalečekC16: doplnění

''Vyplnil(a):'' Paleček
''SpoluCastor:'' Vašek

'''Základní údaje''' - Kam to vlastně jedu a kdo tam na mě čeká?

<li> Jak dlouho tábor trval? </li>
<li> Jak velký/é tam byl/y oddíl/y? </li>
<li> Kdo na něj jel? </li>
<li> Kolik měli vedoucích na táboře? </li>

Jel jsem na tábor střediska Dobromysl. Byl pro dva oddíly - skautky a světlušky. Prvých tam bylo sedm a druhých odhadem asi 15 (nikdy jsem se pořádně neviděl pohromadě). Kromě nich tam bylo asi deset vedoucích (prostě opravdu hodně - o mnoho víc, než jsem zvyklý) a tři RS. Přijel jsem tam ve středu 13. a tábor měl končit tu neděli 17. Trval dohromady 15 dní.

'''Pozorování''' - Vžij se znovu do situace, kdy si přišel/přišla do cizího tábora

<li> Jak tě na táboře přijali? </li>
<li> Jaká byla atmosféra na táboře? </li>
<li> Jaký byl vztah mezi vedoucími a dětmi? </li>
<li> Co se na táboře dělo mimo tvůj program? </li>
<li> Jakou formou trestají a oceňují děti na táboře? </li>
<li> Jak spolu vychází ostatní vedoucí? </li>
<li> Funguje na táboře družinový systém? Jak se to projevilo při tvé návštěvě? </li>
<li> Jaká je na táboře role tvého spoluCastora? Jaká je ve srovnání s tvojí rolí na tvém táboře? </li>

Na tábořiště jsem dorazil trochu před devátou večer, takže většina členstva byla zalezlá ve stanech a týpkách či v kuchyni. Skautky si zrovna individuálně dodělávaly poslední body do stezek. Počítal jsem s tím, že jich bude deset, ale nakonec jich bylo pouze pět. Byly rozdělené do dvou družin (už si nevzpomínám, jak se jmenovaly), každá měla jedno týpko. Skautky měly na starosti zejména Vašek a Cukřík.
Chvíli jsem pozoroval, jak doplňují stezky. Zejména mě zaujal jeden oddílový doplněk - v něčem se nějak přemoci. Byl to bod nejvíce projednávaný a diskutovaný, protože pro každého to mohlo znamenat něco jiného.
Potom jsem se jako zúčastnil táborové večerní porady. Bylo tam celé vedení a RS. Nejprve se tam projednávalo, co se bude dělat další den - práce na táboře, jaká etapa, jak bude vypadat, apod. Potom se přešlo k poměrně nepříjemnému tématu. Z konverzace jsem vytušil, že jedna z roverek se nějak podřekla dětem a ty věděly, jaký je bude čekat program, čímž zkazila překvapení jedné vedoucí. Nejhorší na tom ale bylo tom, že děti jim řekly něco jiného, než co vedení řekla ta roverka a nikomu se moc nechce hledat, kdo lhal. Nakonec to bylo odloženo s tím, že si to obě strany nechají "uležet".
V průběhu řešení tohoto incidentu byla v celém týpku tíživá, napjatá a trapná atmosféra. Bylo vidět, že je jim to všem blbý a byly smutní, že se něco takového musí řešit.
Poté se začaly řešit diplomy a přezdívky, což všeobecně pozvedlo náladu, protože se mohlo začít mluvit o něčem příjemnějším - vzpomínání na vtipné příhody apod. Spát se šlo až okolo jedenácté večer.

'''Tvůj program''' – Nadešla chvíle odvést program před neznámým, ale náročným publikem

<li> Pro koho jsi měl(a) program? </li>
<li> Jaký byl cíl tvého programu? </li>
<li> Zapadal tvůj program do rámce a cílů daného tábora? </li>
<li> Jak reagovaly děti na tvůj program? </li>
<li> Byl/a jsi nervózní? </li>
<li> Jak ses cítil/a poté, co bylo po tvém programu? </li>
<li> Jak jsi spokojen/a s realizací? </li>
<li> Zaujal? Všechny stejně? </li>

Program jsem měl pro pět skautek. Od Vaška jsem měl zadání něco na historii skautingu nebo obecně skautské vědomosti, což jsem pojal velmi široce a rozhodl jsem se udělat program duchovnějšího charakteru, při kterém by se zamyslely nad tím, co je pravda, láska a věrnost. Co se týče rámce a cílů tábora, tak žádný rámec jsem neměl, takže do Pocahontas jsem nezasáhl a cíle tábora také neznám, ale několik ze skautek (jestli jsem to správně pochopil) se připravovalo na slib, do čehož to podle mně ceklem zapadá.

Největší problém podle mě spočíval v počtu dětí a v následném rozdělení do skupin. Jenom lehce charakterizuji program: 3 skupinky, každá dostane začátek příběhu, má se nad ním zamyslet, domyslet mu konec a nacvičit nějakou prezentaci příběhu (scénka, převyprávění, scénincké čtení, co chtějí...). Kvůli počtu jsem je rozdělil jenom na dvě skupiny. Ta větší si sedla výborně. Přečetla příběh, zamyslela se nad ním, vymyslela pokračování a secvičila divadlo, velmi rychle, takže jsem jim nakonec i dal třetí příběh, takže nakoce zpracovaly dva. Menší s tím ale měla mnoho problémů. Vylosovala si nejspíš ten nejobtížnější příběh z nabídky a nechtělo si jim nad tím moc diskutovat, takže jejich výstup nebyl uspokojivý.

Nakonec se ale podle mně program povedl dobře. Myslím si, že si z toho něco odnesly a že je to celkem zaujalo. Po každém příspěvku (prezentaci příběhu) jsem ke té dané hodnotě řekl pár slov, pokusil jsem se interpretovat ten příběh, a zdálo se mi, že všichni dávají pozor a vnímají mně. Což také může být i díky tomu, že se jedná o oddíl s rozšířenou duchovní výchovou a každé ráno mají vyhraněný čas na ztišení se a modlitbu.

Co se týče mně, tak jsem byl samozřejmě vynervovaný z toho, jak to přijmou. Dokázal jsem si velmi živě představit, že bych je vůbec nedokázal oslovit a poté by ten program neměl skoro žádný smysl.

'''Další''' - Byl jsi na táboře jako návštěva, co si měla připravit program a ten realizovat, nicméně mimo to, jsi měl/a možnost koukat kolem

<li> Co tě na táboře překvapilo? (pozitivně/negativně) </li>
<li> Co tě na táboře inspirovalo? </li>
<li> V čem je navštívený tábor podobný tomu tvému? </li>
<li> V čem se navštívený tábor od tvého liší? </li>
<li> Přijdeš na něco zajímavého z tvého tábora, co v tom navštíveném chybí? Nebo na něco, co bys vylepšil? A jak? </li>

Nejvíc negativně mě překvapil nepořádek na tábořišti a v týpkách skautek, kde probíhal program. Jsem zvyklý na udržování pořádku na tábořišti a žije se mi v něm o mnoho lépe, než když země okolo mé postele je pokrytá obaly od sušenek a bonbónů.

Na druhou stranu se mi velmi líbila práce se symbolickým rámcem (je vidět, že to dělá někdo, kdo má grafický um). Například rozvrh dne napsaný na listy odpodávající z vlasů Pocahontas byl velmi pěkný.

Dále tam byla hezká aktivita se skautským/světluščím zákonem. Ke každému bodu bylo vypsáno několik "výzev" nebo "úkolů", které když někdo splnil, tak mohl na béžovou košili vyvěšenou v kuchyni připnout špendlík s mašličkou. Po těch dvou týdnech tábora byla košile špendlíky přímo posetá. Je to pěkný příklad jak ta vzletná slova zákona snést na naši nízkou úroveň žití a ukázat, jakými způsoby se může naplňovat.

A nakonec mě překvapivě překvapil program "Práce". Z mého bývalého skautského oddílu jsem zvyklý, že o potřeby tábora jako voda, dřevo na oheň apod se stará výhradně služba. Systém, ve kterém se část dne prostě pracuje na táborovýh potřebách se mi líbí (a z toho co jsem zatím slyšel bych řekl, že můj oddíl byl (naštěstí) velmi ojedinělý).

Gemini 2016/Výměna/Paleček

2016-07-31T16:51:01Z

PalečekC16: vyplnění

''Vyplnil(a):'' Paleček
''SpoluCastor:'' Vašek

'Základní údaje - Kam to vlastně jedu a kdo tam na mě čeká?'

Jak dlouho tábor trval?
Jak velký/é tam byl/y oddíl/y?
Kdo na něj jel?
Kolik měli vedoucích na táboře?

Jel jsem na tábor střediska Dobromysl. Byl pro dva oddíly - skautky a světlušky. Prvých tam bylo sedm a druhých odhadem asi 15 (nikdy jsem se pořádně neviděl pohromadě). Kromě nich tam bylo asi deset vedoucích (prostě opravdu hodně - o mnoho víc, než jsem zvyklý) a tři RS. Přijel jsem tam ve středu 13. a tábor měl končit tu neděli 17. Trval dohromady 15 dní.

Pozorování - Vžij se znovu do situace, kdy si přišel/přišla do cizího tábora

Jak tě na táboře přijali?
Jaká byla atmosféra na táboře?
Jaký byl vztah mezi vedoucími a dětmi?
Co se na táboře dělo mimo tvůj program?
Jakou formou trestají a oceňují děti na táboře?
Jak spolu vychází ostatní vedoucí?
Funguje na táboře družinový systém? Jak se to projevilo při tvé návštěvě?
Jaká je na táboře role tvého spoluCastora? Jaká je ve srovnání s tvojí rolí na tvém táboře?

Na tábořiště jsem dorazil trochu před devátou večer, takže většina členstva byla zalezlá ve stanech a týpkách či v kuchyni. Skautky si zrovna individuálně dodělávaly poslední body do stezek. Počítal jsem s tím, že jich bude deset, ale nakonec jich bylo pouze pět. Byly rozdělené do dvou družin (už si nevzpomínám, jak se jmenovaly), každá měla jedno týpko. Skautky měly na starosti zejména Vašek a Cukřík.
Chvíli jsem pozoroval, jak doplňují stezky. Zejména mě zaujal jeden oddílový doplněk - v něčem se nějak přemoci. Byl to bod nejvíce projednávaný a diskutovaný, protože pro každého to mohlo znamenat něco jiného.
Potom jsem se jako zúčastnil táborové večerní porady. Bylo tam celé vedení a RS. Nejprve se tam projednávalo, co se bude dělat další den - práce na táboře, jaká etapa, jak bude vypadat, apod. Potom se přešlo k poměrně nepříjemnému tématu. Z konverzace jsem vytušil, že jedna z roverek se nějak podřekla dětem a ty věděly, jaký je bude čekat program, čímž zkazila překvapení jedné vedoucí. Nejhorší na tom ale bylo tom, že děti jim řekly něco jiného, než co vedení řekla ta roverka a nikomu se moc nechce hledat, kdo lhal. Nakonec to bylo odloženo s tím, že si to obě strany nechají "uležet".
V průběhu řešení tohoto incidentu byla v celém týpku tíživá, napjatá a trapná atmosféra. Bylo vidět, že je jim to všem blbý a byly smutní, že se něco takového musí řešit.
Poté se začaly řešit diplomy a přezdívky, což všeobecně pozvedlo náladu, protože se mohlo začít mluvit o něčem příjemnějším - vzpomínání na vtipné příhody apod. Spát se šlo až okolo jedenácté večer.

Tvůj program – Nadešla chvíle odvést program před neznámým, ale náročným publikem

Pro koho jsi měl(a) program?
Jaký byl cíl tvého programu?
Zapadal tvůj program do rámce a cílů daného tábora?
Jak reagovaly děti na tvůj program?
Byl/a jsi nervózní?
Jak ses cítil/a poté, co bylo po tvém programu?
Jak jsi spokojen/a s realizací?
Zaujal? Všechny stejně?

Program jsem měl pro pět skautek. Od Vaška jsem měl zadání něco na historii skautingu nebo obecně skautské vědomosti, což jsem pojal velmi široce a rozhodl jsem se udělat program duchovnějšího charakteru, při kterém by se zamyslely nad tím, co je pravda, láska a věrnost. Co se týče rámce a cílů tábora, tak žádný rámec jsem neměl, takže do Pocahontas jsem nezasáhl a cíle tábora také neznám, ale několik ze skautek (jestli jsem to správně pochopil) se připravovalo na slib, do čehož to podle mně ceklem zapadá.

Největší problém podle mě spočíval v počtu dětí a v následném rozdělení do skupin. Jenom lehce charakterizuji program: 3 skupinky, každá dostane začátek příběhu, má se nad ním zamyslet, domyslet mu konec a nacvičit nějakou prezentaci příběhu (scénka, převyprávění, scénincké čtení, co chtějí...). Kvůli počtu jsem je rozdělil jenom na dvě skupiny. Ta větší si sedla výborně. Přečetla příběh, zamyslela se nad ním, vymyslela pokračování a secvičila divadlo, velmi rychle, takže jsem jim nakonec i dal třetí příběh, takže nakoce zpracovaly dva. Menší s tím ale měla mnoho problémů. Vylosovala si nejspíš ten nejobtížnější příběh z nabídky a nechtělo si jim nad tím moc diskutovat, takže jejich výstup nebyl uspokojivý.

Další - Byl jsi na táboře jako návštěva, co si měla připravit program a ten realizovat, nicméně mimo to, jsi měl/a možnost koukat kolem

Co tě na táboře překvapilo? (pozitivně/negativně)
Co tě na táboře inspirovalo?
V čem je navštívený tábor podobný tomu tvému?
V čem se navštívený tábor od tvého liší?
Přijdeš na něco zajímavého z tvého tábora, co v tom navštíveném chybí? Nebo na něco, co bys vylepšil? A jak?

Gemini 2016/Pozorování/Paleček

2016-06-12T21:05:43Z

PalečekC16: /* Odměny a tresty */

Gemini 2016/Pozorování/Paleček

2016-06-12T21:01:06Z

PalečekC16:

== Odměny a tresty ==

Co se týče odměn a trestů, tak to je v mém případě složitější, protože u nás ve kmeni zpravidla netrestáme ani nijak neodměňujeme. Snažíme se, aby každý sám sobě byl "četníkem". Ve výsledku to celkem funguje. Neřešili jsme žádné problémy spojené s chováním nebo vztahy ve kmeni. Proto nemůžu mluvit o žádné čerstvé zkušenosti. Zkusím si proto rozpomenout, jak to probíhalo v mém předchozím skautském oddíle.

Byl zde klasický zvyk - za sprosté slovo si dá dotyčný deset dřepů. Bohužel tento systém měl dva zásadní problémy:
# Vedoucí ho nedodržovali. Třebaže vedení nijak sprostě nemluvilo, občas jim to ulítlo, ale deset si nedali.
# Druhý problém nejspíš měl kořeny v tom prvním - pouze někteří členové si těch deset opravdu dali a ti, kteří mluvili nejsprostěji ze všech to naopak ingorovali a bylo velmi obtížné je k tomu přinutit.

Další tradiční trest byla voda na 13 a dával se za prohřešky při nástupu. Princip byl v tom, že se trestaný musel do třinácti vteřin dostat do přehrady. Bohužel se nejvíc praktikoval v době horkého léta, takže brzy se začali členové snažit o to, aby jim byl tento trest udělen.

Osobně nemám moc žádnou zkušenost dávání nějakého výjímečného trestu. Také jsem se obecně snažil vyhnout fyzickým trestům - klikům, dřepům apod. Většinou jsem viníky na místě okřikl či něco takového a potom se snažil si s nimi při nejbližší příležitosti o prohřešku promluvit. Do oddílu chodil jeden kluk, který byl typický provokatér. S ním jsem měl podobných rozhovorů opravdu hodně. Vždycky jsem jim snažil říct, co podle mně (ne)měli dělat a zeptal jsem se jich, proč se chovali zrovna tak, jak se chovali. Většinou došlo k nějaké (d)omluvě a v nejbližší době se prohřešek moc neopakoval (co vím). Konkrétní situaci si nyní nevybavuji.

== Pozorování ==

Na pozorování jsem si vybral nového člena, který do oddílu přišel v listopadu minulého roku, říkejme mu třeba Karel. Karel neměl žádné vazby na naše středisko a našel si náš kmen přes naše internetové stránky (což nás velmi potěšilo, protože to znamená, že k něčemu jsou :-) ). Vybral jsem si jej právě kvůli tomu – přišel do naší skupiny úplně z venku.

Karlovi bude v létě 17 let. Je průměrné postavy – výška, šířka, nijak nevyčnívá – ani vzhledem, ani stylem oblékání, ani vystupováním.

Nejprve bych napsal, proč si myslím, že do našeho kmene začal chodit. V současné době studuje v prvním ročníku jisté nejmenované SŠ. V prváku je proto, že přestupoval na jinou školu, protože na předchozí se stal obětí (kyber)šikany. Blíže jsem se jej na to neptal, necítil jsem se schopný mu případně poskytnou nějakou pomoc. Řekl bych, že na nás narazil proto, že hledal nějakou novou partu kamarádů.

Opravdu se snaží zapadnout do našeho kolektivu. Byl na skoro každé kmenové akci. Nemyslím si ale, že by byl hodně sociálním člověkem. Velmi pěkně se s ním hovoří, ale sám těžko hovor začíná. Do řeči se s ním dává hlavně vedení, protože se ho aktivně snažíme zapojit do kolektivu. S „normálními“ členy se, až na jednu výjimku, moc nebaví. Možná to je tím, že hledá přátele spíš mezi staršími, než-li mezi vrstevníky a mladšími.

Gemini 2016/Pozorování/Paleček

2016-06-12T13:49:07Z

PalečekC16:

== Odměny a tresty ==

Co se týče odměn a trestů, tak to je v mém případě složitější, protože u nás ve kmeni zpravidla netrestáme ani nijak neodměňujeme. Snažíme se, aby každý sám sobě byl "četníkem". Ve výsledku to celkem funguje. Neřešili jsme žádné problémy spojené s chováním nebo vztahy ve kmeni. Proto nemůžu mluvit o žádné čerstvé zkušenosti. Zkusím si proto rozpomenout, jak to probíhalo v mém předchozím skautském oddíle.

Byl zde klasický zvyk - za sprosté slovo si dá dotyčný deset dřepů. Bohužel tento systém měl dva zásadní problémy:
# Vedoucí ho nedodržovali. Třebaže vedení nijak sprostě nemluvilo, občas jim to ulítlo, ale deset si nedali.
# Druhý problém nejspíš měl kořeny v tom prvním - pouze někteří členové si těch deset opravdu dali a ti, kteří mluvili nejspostěji ze všech to naopak ingorovali a bylo velmi obtížné je k tomu přinutit.

Další tradiční trest byla voda na 13 a dával se za prohřešky při nástupu. Princip byl v tom, že se trestaný musel do třinácti vteřin dostat do přehrady. Bohužel se nejvíc praktikoval v době horkého léta, takže brzy se začali členové snažit o to, aby jim byl tento trest udělen.

Osobně nemám moc žádnou zkušenost dávání nějakého výjímečného trestu. Také jsem se obecně snažil vyhnout fyzickým trestům - klikům, dřepům apod. Většinou jsem viníky na místě okřikl či něco takového a potom se snažil si s nimi při nejbližší příležitosti o prohřešku promluvit. Do oddílu chodil jeden kluk, který byl typický provokatér. S ním jsem měl podobných rozhovorů opravdu hodně. Vždycky jsem jim snažil říct, co podle mně (ne)měli dělat a zeptal jsem se jich, proč se chovali zrovna tak, jak se chovali. Většinou došlo k nějaké (d)omluvě a v nejbližší době se prohřešek moc neopakoval (co vím). Konkrétní situaci si nyní nevybavuji.

== Pozorování ==

Na pozorování jsem si vybral nového člena, který do oddílu přišel v listopadu minulého roku, říkejme mu třeba Karel. Karel neměl žádné vazby na naše středisko a našel si náš kmen přes naše internetové stránky (což nás velmi potěšilo, protože to znamená, že k něčemu jsou :-) ). Vybral jsem si jej právě kvůli tomu – přišel do naší skupiny úplně z venku.

Karlovi bude v létě 17 let. Je průměrné postavy – výška, šířka, nijak nevyčnívá – ani vzhledem, ani stylem oblékání, ani vystupováním.

Nejprve bych napsal, proč si myslím, že do našeho kmene začal chodit. V současné době studuje v prvním ročníku jisté nejmenované SŠ. V prváku je proto, že přestupoval na jinou školu, protože na předchozí se stal obětí (kyber)šikany. Blíže jsem se jej na to neptal, necítil jsem se schopný mu případně poskytnou nějakou pomoc. Řekl bych, že na nás narazil proto, že hledal nějakou novou partu kamarádů.

Opravdu se snaží zapadnout do našeho kolektivu. Byl na skoro každé kmenové akci. Nemyslím si ale, že by byl hodně sociálním člověkem. Velmi pěkně se s ním hovoří, ale sám těžko hovor začíná. Do řeči se s ním dává hlavně vedení, protože se ho aktivně snažíme zapojit do kolektivu. S „normálními“ členy se, až na jednu výjimku, moc nebaví. Možná to je tím, že hledá přátele spíš mezi staršími, než-li mezi vrstevníky a mladšími.

Gemini 2016/Pozorování/Paleček

2016-06-12T13:45:56Z

PalečekC16:

== Odměny a tresty ==

Co se týče odměn a trestů, tak to je v mém případě složitější, protože u nás ve kmeni zpravidla netrestáme ani nijak neodměňujeme. Snažíme se, aby každý sám sobě byl "četníkem". Ve výsledku to celkem funguje. Neřešili jsme žádné problémy spojené s chováním nebo vztahy ve kmeni. Proto nemůžu mluvit o žádné čerstvé zkušenosti. Zkusím si proto rozpomenout, jak to probíhalo v mém předchozím skautském oddíle.

Byl zde klasický zvyk - za sprosté slovo si dá dotyčný deset dřepů. Bohužel tento systém měl dva zásadní problémy:
# Vedoucí ho nedodržovali. Třebaže vedení nijak sprostě nemluvilo, občas jim to ulítlo, ale deset si nedali.
# Druhý problém nejspíš měl kořeny v tom prvním - pouze někteří členové si těch deset opravdu dali a ti, kteří mluvili nejspostěji ze všech to naopak ingorovali a bylo velmi obtížné je k tomu přinutit.

Další tradiční trest byla voda na 13 a dával se za prohřešky při nástupu. Princip byl v tom, že se trestaný musel do třinácti vteřin dostat do přehrady. Bohužel se nejvíc praktikoval v době horkého léta, takže brzy se začali členové snažit o to, aby jim byl tento trest udělen.

Osobně nemám moc žádnou zkušenost dávání nějakého výjímečného trestu. Také jsem se obecně snažil vyhnout fyzickým trestům - klikům, dřepům apod. Většinou jsem viníky na místě okřikl či něco takového a potom se snažil si s nimi při nejbližší příležitosti o prohřešku promluvit. Do oddílu chodil jeden kluk, který byl typický provokatér. S ním jsem měl podobných rozhovorů opravdu hodně. Vždycky jsem jim snažil říct, co podle mně (ne)měli dělat a zeptal jsem se jich, proč se chovali zrovna tak, jak se chovali. Většinou došlo k nějaké (d)omluvě a v nejbližší době se prohřešek moc neopakoval (co vím). Konkrétní situaci si nyní nevybavuji.

== Pozorování ==

Na pozorování jsem si vybral nového člena, který do oddílu přišel v listopadu minulého roku, říkejme mu třeba Karel. Karel neměl žádné vazby na naše středisko a našel si náš kmen přes naše internetové stránky (což nás velmi potěšilo, protože to znamená, že k něčemu jsou :-) ). Vybral jsem si jej právě kvůli tomu – přišel do naší skupiny úplně z venku.

Karlovi bude v létě 17 let. Je průměrné postavy – výška, šířka, nijak nevyčnívá – ani vzhledem, ani stylem oblékání, ani vystupováním.

Nejprve bych napsal, proč si myslím, že do našeho kmene začal chodit. V současné době studuje v prvním ročníku jisté nejmenované SŠ. V prváku je proto, že přestupoval na jinou školu, protože na předchozí se stal obětí (kyber)šikany. Blíže jsem se jej na to neptal, necítil jsem se schopný mu případně poskytnou nějakou pomoc. Řekl bych, že na nás narazil proto, že hledal nějakou novou partu kamarádů.

Opravdu se snaží zapadnout do našeho kolektivu. Byl na skoro každé kmenové akci. Nemyslím si ale, že by byl společenským člověkem. Velmi pěkně se s ním hovoří, ale sám těžko hovor začíná. Do řeči se s ním dává hlavně vedení, protože se aktivně snažíme ho zapojit do kolektivu. S „normálními“ členy se, až na jednu výjimku, moc nebaví. Možná to je tím, že hledá přátele spíš mezi staršími, než-li mezi vrstevníky a mladšími.

Gemini 2016/Pozorování/Paleček

2016-06-12T13:40:44Z

PalečekC16: doplenění

Co se týče '''odměn a trestů''', tak to je v mém případě složitější, protože u nás ve kmeni zpravidla netrestáme ani nijak neodměňujeme. Snažíme se, aby každý sám sobě byl "četníkem". Ve výsledku to celkem funguje. Neřešili jsme žádné problémy spojené s chováním nebo vztahy ve kmeni. Proto nemůžu mluvit o žádné čerstvé zkušenosti. Zkusím si proto rozpomenout, jak to probíhalo v mém předchozím skautském oddíle.

Byl zde klasický zvyk - za sprosté slovo si dá dotyčný deset dřepů. Bohužel tento systém měl dva zásadní problém: vedoucí ho nedodržovali. Třebaže vedení nijak sprostě nemluvilo, občas jim to ulítlo, ale deset si nedali. Druhý problém nejspíš měl kořeny v tom prvním - pouze někteří členové si těch deset opravdu dali a ti, kteří mluvili nejspostěji ze všech to naopak ingorovali a bylo velmi obtížné je k tomu přinutit.

Další tradiční trest byla voda na 13 a dával se za prohřešky při nástupu. Princip byl v tom, že se trestaný musel do třinácti vteřin dostat do přehrady. Bohužel se nejvíc praktikoval v době horkého léta, takže brzy se začali členové snažit o to, aby jim byl tento trest udělen.

Osobně nemám moc žádnou zkušenost dávání nějakého výjímečného trestu. Většinou jsem viníky na místě okřikl či něco takového a potom se snažil si s nimi při nejbližší příležitosti o prohřešku promluvit. Do oddílu chodil jeden kluk, který byl typický provokatér. S ním jsem měl podobných rozhovorů opravdu hodně. Vždycky jsem jim snažil říct, co podle mně (ne)měli dělat a zeptal jsem se jich, proč se chovali zrovna tak, jak se chovali. Většinou došlo k nějaké (d)omluvě a v nejbližší době se prohřešek moc neopakoval (co vím). Konkrétní situaci si nyní nevybavuji.

Na '''pozorování''' jsem si vybral nového člena, který do oddílu přišel v listopadu minulého roku, říkejme mu třeba Karel. Karel neměl žádné vazby na naše středisko a našel si náš kmen přes naše internetové stránky (což nás velmi potěšilo, protože to znamená, že k něčemu jsou :-) ). Vybral jsem si jej právě kvůli tomu – přišel do naší skupiny úplně z venku.

Karlovi bude v létě 17 let. Je průměrné postavy – výška, šířka, nijak nevyčnívá – ani vzhledem, ani stylem oblékání, ani vystupováním.

Nejprve bych napsal, proč si myslím, že do našeho kmene začal chodit. V současné době studuje v prvním ročníku jisté nejmenované SŠ. V prváku je proto, že přestupoval na jinou školu, protože na předchozí se stal obětí (kyber)šikany. Blíže jsem se jej na to neptal, necítil jsem se schopný mu případně poskytnou nějakou pomoc. Řekl bych, že na nás narazil proto, že hledal nějakou novou partu kamarádů.

Opravdu se snaží zapadnout do našeho kolektivu. Byl na skoro každé kmenové akci. Nemyslím si ale, že by byl společenským člověkem. Velmi pěkně se s ním hovoří, ale sám těžko hovor začíná. Do řeči se s ním dává hlavně vedení, protože se aktivně snažíme ho zapojit do kolektivu. S „normálními“ členy se, až na jednu výjimku, moc nebaví. Možná to je tím, že hledá přátele spíš mezi staršími, než-li mezi vrstevníky a mladšími.

Gemini 2016/Pozorování/Paleček

2016-06-08T12:07:38Z

PalečekC16: začal jsem s pozorováním

Vybral jsem si nového člena, který do oddílu přišel v listopadu minulého roku, říkejme mu třeba Karel. Karel neměl žádné vazby na naše středisko a našel si náš kmen přes naše internetové stránky (což nás velmi potěšilo, protože to znamená, že k něčemu jsou :-) ). Vybral jsem si jej právě kvůli tomu – přišel do naší skupiny úplně z venku.

Karlovi bude v létě 17 let. Je průměrné postavy – výška, šířka, nijak nevyčnívá – ani vzhledem, ani stylem oblékání, ani vystupováním.

Nejprve bych napsal, proč si myslím, že do našeho kmene začal chodit. V současné době studuje v prvním ročníku jisté nejmenované SŠ. V prváku je proto, že přestupoval na jinou školu, protože na předchozí se stal obětí (kyber)šikany. Blíže jsem se jej na to neptal, necítil jsem se schopný mu případně poskytnou nějakou pomoc. Řekl bych, že na nás narazil proto, že hledal nějakou novou partu kamarádů.

Opravdu se snaží zapadnout do našeho kolektivu. Byl na skoro každé kmenové akci. Nemyslím si ale, že by byl společenským člověkem. Velmi pěkně se s ním hovoří, ale sám těžko hovor začíná. Do řeči se s ním dává hlavně vedení, protože se aktivně snažíme ho zapojit do kolektivu. S „normálními“ členy se, až na jednu výjimku, moc nebaví. Možná to je tím, že hledá přátele spíš mezi staršími, než-li mezi vrstevníky a mladšími.

Soubor:PalečekC16.jpg

2016-03-29T19:03:28Z

PalečekC16: