<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://www.gewiki.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Ji%C5%99%C3%AD+Zaj%C3%ADc</id>
	<title>Gewiki - Příspěvky [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://www.gewiki.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Ji%C5%99%C3%AD+Zaj%C3%ADc"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.gewiki.cz/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Ji%C5%99%C3%AD_Zaj%C3%ADc"/>
	<updated>2026-04-16T09:15:21Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.39.1</generator>
	<entry>
		<id>https://www.gewiki.cz/index.php?title=Edy&amp;diff=57229</id>
		<title>Edy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.gewiki.cz/index.php?title=Edy&amp;diff=57229"/>
		<updated>2018-07-30T17:26:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiří Zajíc: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Edy 2.jpg|náhled||||||left]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Edy – Jiří Zajíc ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Věk:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
67&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Já a skauting ==&lt;br /&gt;
'''V kolika letech jsem se nechal zlákat skautingem?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To se stalo na lesní škole v Červeném Hrádku v létě 1969, kdy mně bylo kousek přes 18 let a už jsem necelý rok byl členem skautského oddílu (do něj mě zlákala má starší sestra). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Co při mém vstupu na skautskou stezku hrálo důležitou roli?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost odmítat prosby o pomoc (mé sestry, že nutně potřebují vypomoct u vlčat), zkušenost z LŠ, kde jsem byl nejmladším účastníkem, že skautské bratrství může být skutečností, a důvěra „mých“ osmiletých kluků. Jistě i to, že jsem děti měl už před tím rád a bavilo mě pro ně něco dělat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kdy a jak dlouho jsem byl vůdce oddílu (smečky, roje)?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řádně jsem smečku vedl v letech 1969-70, pak v letech 1971 až 1990 jsem vedl nejmladší oddíly v odboru turistiky TJ Sokol Praha Krč, kam jsem s částí své smečky přešel po likvidaci Junáka. Naposledy jsem takhle vedl v sezóně 1993-94 (už zase jako skaut střediska Blaník – dnes největšího v ČR, které z toho odboru vzniklo). Celkem to tedy bylo přes třicet let zkušeností s mnoha stovkami dětí (především chlapců).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaké jiné funkce jsem ve skautingu (v Junáku) zastával, kdy a jak dlouho?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Junáku jsem byl od roku 1990 do roku 2001 členem ústřední rady – zpravodajem pro duchovní výchovu; v tom také v letech 1992-95 místostarostou pro média a komunikaci s veřejností. Od roku 2004 jsem členem metodické skupiny pro nový skautský program, od roku 2008 vedu Odbor duchovní výchovy Junáka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaký je můj důvod, proč jsem dosud zůstal skautingu věrný?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na to je podobná odpověď, jako na otázku, proč jsem dosud křesťanem: nedovedu si představit, co by se muselo stát, abych jím přestal být. Konkrétně mi pak skauting nabízí nejlepší formu mého životního poslání, které se týká podpory dětí a mladých lidí, i toho, co pokládám za určující rysy dospělého života: schopnost nést zodpovědnost i za společnost, v níž žiji, a něco užitečného pro ni dělat, aniž bych se stal jejím otrokem – mj. i proto, že mohu být součástí společenství podobně smýšlejících bratří a sester.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Já a Gemini ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Od kdy jsem členem týmu instruktorů Gemini?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od prvního ročníku 1998.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proč jsem členem týmu instruktorů Gemini?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Protože mě tehdy na začátku k tomu pozvali lidé, kterých jsem si vážil, a současně se mi zdálo, že i na mém rozhodnutí „jít do toho“ záleží, jestli se do „projektu Gemini“ vůbec pustí. Tehdy jsem Gemini pokládal za strategicky důležitou šanci jak pro Junáka, tak pro sebe – a následujících dvacet let mi to zcela potvrdilo. Jisté je dvojí: takovou příležitost, jakou mi poskytuje Gemini z hlediska ověřování cest pro rozvoj duchovního života v českém skautingu, bych nikde jinde neměl; a pokud by pro mě už nebylo místo v týmu těch, kteří Gemini vytvářejí, nikam jinam bych se už „nehrnul“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Co mám hlavně na starosti?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Býval jsem &amp;quot;hlavním redaktorem GEMINI TV&amp;quot;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
A pak jsem měl na starosti rétoriku a například několik programů souvisejících s rozvojem duchovního života.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Až se v definitivním důchodu (cca 2016) vrátím mezi aktivní instruktory Gemini (bude-li ještě o mě zájem), tak bych zase mohl dělat to, co před tím - s výjimkou GEMINI TV (pro kterou už jsou díky Bohu schopnější lidé)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nač se při tom těším a čeho bych se naopak nechtěl při tom dočkat?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Těším se na lidi a na proměnu, kterou aspoň s některými pokaždé tahle škola provede. Nechtěl bych se dočkat toho, že někoho zklamu. A také toho, že tam budu mít větší fyzické potíže, než snesitelné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jakou radu mám pro účastníky Gemini?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Máte toho před sebou opravdu hodně – a budete překvapení, co všechno se dá zvládnout. Jen si nesmíte podrazit nohy tím, že podceníte spánek. Tohle se totiž stávalo těm před vámi dost často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Já mimo skauting ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaká je moje „civilní profese“ – a jak jsem se na ní připravoval.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Já už mám poměrně bohatou historii. Vystudoval jsem matematiku na MFF UK, pracoval 15 let jako matematik analytik na programech počítačové podpory výuky, pak jsem dvanáct let dělal redaktora v Českém rozhlase v Redakci náboženského života, kterou jsem tam založil. Čtyři roky jsem byl ředitelem Kanceláře ČRDM, pak jsem tři roky spolupracoval s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání – vypracovával jsem analýzy pořadů, které mohou ohrožovat děti a mladistvé nebo jsou v rozporu s objektivitou. A od roku 2008 do května 2012 jsem pracoval v Národním institutu dětí a mládeže, kde jsem měl na starosti komunikaci s veřejností. Odtud jsem byl po nástupu exponenta ODS Jiřího Baumruka vyhozen, abych se tam přesně po roce (po jeho odvolání z pozice ředitele NIDM) vrátil a pomáhal resuscitovat oddělení neformálního vzdělávání pracovníků s dětmi a mládeží v NNO a školských zařízeních. Této oblasti se věnuji i nyní jako metodik pro vzdělávání v Národním institutu pro další vzdělávání, kam NIDV byl od 1.1. 2014 včleněn. Od 1. ledna 2016 už jen jako vypomáhající důchodce :-)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;Moje hlavní příprava sestávala z vlastního studia (společenské a filosofické disciplíny), vedení skupin lidí (odbor turistiky TJ Sokol Krč měl v roce 1990 asi 350 členů), činností v různých skupinách „skryté církve“ před rokem 1990 a konkrétní výchovné činnosti s dětmi a učení se od nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Komu nebo čemu se ještě věnuji kromě své práce (studia) a skautingu?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snažím se pomáhat různým lidem v průšvihu – zdravotně či jinak postiženým (v tom občas i svým třem dospělým dětem ;-)). Jsem členem pracovní skupiny pro sociální otázky při České biskupské konferenci. Jsem členem místního společenství sekulárního františkánského řádu (tedy laiků, kteří se snaží „ve světě“ žít v duchu Františka z Assisi) na Spořilově a dál dobrovolnicky pomáhám ČRDM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Můj oblíbený sport:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kraluje fotbal, ale řadu dalších sportů – zejména kolektivních her, hokejem počínaje – mám také rád. Z těch individuálních pak krasobruslení a šachy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Můj oblíbený druh hudby:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakákoliv hudba, která má skutečnou melodii a je provedená kvalitně. Zvlášť mám rád filmovou hudbu (Morricone, Malásek, Svoboda, Hapka ap.), romantickou (Čajkovskij, Dvořák, Grieg), pomalé věty barokních sonát, folkové písničky s dobrým textem, židovské písně, ruské písně, Javory… Je toho skutečně mnoho. Hudba je pro mě řečí věčnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moje oblíbené knížky: ''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihy – díky nim vím, co je to závislost ;-) Po roce 1990 jsem se vůči knihám dostal do pozice, v jaké se ocitne mladý muž po mnohaletém pobytu na pustém ostrově, když je náhle obklopen nádhernými ženami, z nichž ho každá navíc zve ;-) Všechno, co se týká poznání o člověku a jeho světě – a samozřejmě i Tvůrce toho všeho. Četl bych od rána do večera – a občas si poslouchal hudbu… Konkrétně uvedu aspoň Džibránova Proroka, Buberovo Já a Ty, Mezi člověkem a Bohem od Michela Quoista, Thákurovu Gítaňdžálí, Čapkovy Hovory s TGM, Chuť žít od Pierra Teilharda de Chardin, Pascalovy Myšlenky, Dopisy Olze od Václava Havla a cokoliv od Jiřího Mrkvičky, Romana Guardiniho, Erazima Koháka, Marka Orko Váchy i Tomáše Halíka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ostatní o Edym: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kdyby Edy nebyl člověkem, byl by nejspíš slonem. Je pravda, že se vnějším zjevem slonovi příliš nepodobá – nemá chobot ani kly a také není nijak zvlášť mohutný. Spíše jeho povaha je sloní. Je třeba zdůraznit, že se jedná o slona indického (Elephas maximus), a to domestikovaného: s lidmi vychází v zásadě velmi dobře. Jako všichni ostatní sloni má úžasnou paměť a vypadá velmi moudře. Ostatně velmi moudrý je i doopravdy. Jako správný domácí slon se snaží být jemný a ohleduplný, ale občas se to prostě nepovede. Pokud zjistí, že někomu omylem rozšlápl nohu, je mu to moc líto a roní velké sloní slzy. Když naopak někdo ublíží jemu, snáší to trpně a s pokorou. Kdyby se doopravdy rozzuřil, byl by asi krajně nebezpečný, ale našim zoologům se takový jev za uplynulých 16 let nepodařilo zaznamenat.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Tým]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiří Zajíc</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.gewiki.cz/index.php?title=Edy&amp;diff=57228</id>
		<title>Edy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.gewiki.cz/index.php?title=Edy&amp;diff=57228"/>
		<updated>2018-07-30T17:21:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiří Zajíc: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Edy 2.jpg|náhled||||||left]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Edy – Jiří Zajíc ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Věk:'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
67&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Já a skauting ==&lt;br /&gt;
'''V kolika letech jsem se nechal zlákat skautingem?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To se stalo na lesní škole v Červeném Hrádku v létě 1969, kdy mně bylo kousek přes 18 let a už jsem necelý rok byl členem skautského oddílu (do něj mě zlákala má starší sestra). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Co při mém vstupu na skautskou stezku hrálo důležitou roli?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Neschopnost odmítat prosby o pomoc (mé sestry, že nutně potřebují vypomoct u vlčat), zkušenost z LŠ, kde jsem byl nejmladším účastníkem, že skautské bratrství může být skutečností, a důvěra „mých“ osmiletých kluků. Jistě i to, že jsem děti měl už před tím rád a bavilo mě pro ně něco dělat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kdy a jak dlouho jsem byl vůdce oddílu (smečky, roje)?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Řádně jsem smečku vedl v letech 1969-70, pak v letech 1971 až 1990 jsem vedl nejmladší oddíly v odboru turistiky TJ Sokol Praha Krč, kam jsem s částí své smečky přešel po likvidaci Junáka. Naposledy jsem takhle vedl v sezóně 1993-94 (už zase jako skaut střediska Blaník – dnes největšího v ČR, které z toho odboru vzniklo). Celkem to tedy bylo přes třicet let zkušeností s mnoha stovkami dětí (především chlapců).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaké jiné funkce jsem ve skautingu (v Junáku) zastával, kdy a jak dlouho?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Junáku jsem byl od roku 1990 do roku 2001 členem ústřední rady – zpravodajem pro duchovní výchovu; v tom také v letech 1992-95 místostarostou pro média a komunikaci s veřejností. Od roku 2004 jsem členem metodické skupiny pro nový skautský program, od roku 2008 vedu Odbor duchovní výchovy Junáka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaký je můj důvod, proč jsem dosud zůstal skautingu věrný?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na to je podobná odpověď, jako na otázku, proč jsem dosud křesťanem: nedovedu si představit, co by se muselo stát, abych jím přestal být. Konkrétně mi pak skauting nabízí nejlepší formu mého životního poslání, které se týká podpory dětí a mladých lidí, i toho, co pokládám za určující rysy dospělého života: schopnost nést zodpovědnost i za společnost, v níž žiji, a něco užitečného pro ni dělat, aniž bych se stal jejím otrokem – mj. i proto, že mohu být součástí společenství podobně smýšlejících bratří a sester.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Já a Gemini ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Od kdy jsem členem týmu instruktorů Gemini?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od prvního ročníku 1998.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proč jsem členem týmu instruktorů Gemini?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Protože mě tehdy na začátku k tomu pozvali lidé, kterých jsem si vážil, a současně se mi zdálo, že i na mém rozhodnutí „jít do toho“ záleží, jestli se do „projektu Gemini“ vůbec pustí. Tehdy jsem Gemini pokládal za strategicky důležitou šanci jak pro Junáka, tak pro sebe – a následujících devět let mi to zcela potvrdilo. Jisté je dvojí: takovou příležitost, jakou mi poskytuje Gemini z hlediska ověřování cest pro rozvoj duchovního života v českém skautingu, bych nikde jinde neměl; a pokud by pro mě už nebylo místo v týmu těch, kteří Gemini vytvářejí, nikam jinam bych se už „nehrnul“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Co mám hlavně na starosti?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Býval jsem &amp;quot;hlavním redaktorem GEMINI TV&amp;quot;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
A pak jsem měl na starosti rétoriku a například několik programů souvisejících s rozvojem duchovního života.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Až se v definitivním důchodu (cca 2016) vrátím mezi aktivní instruktory Gemini (bude-li ještě o mě zájem), tak bych zase mohl dělat to, co před tím - s výjimkou GEMINI TV (pro kterou už jsou díky Bohu schopnější lidé)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nač se při tom těším a čeho bych se naopak nechtěl při tom dočkat?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Těším se na lidi a na proměnu, kterou aspoň s některými pokaždé tahle škola provede. Nechtěl bych se dočkat toho, že někoho zklamu. A také toho, že tam budu mít větší fyzické potíže, než snesitelné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jakou radu mám pro účastníky Gemini?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Máte toho před sebou opravdu hodně – a budete překvapení, co všechno se dá zvládnout. Jen si nesmíte podrazit nohy tím, že podceníte spánek. Tohle se totiž stávalo těm před vámi dost často.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Já mimo skauting ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaká je moje „civilní profese“ – a jak jsem se na ní připravoval.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Já už mám poměrně bohatou historii. Vystudoval jsem matematiku na MFF UK, pracoval 15 let jako matematik analytik na programech počítačové podpory výuky, pak jsem dvanáct let dělal redaktora v Českém rozhlase v Redakci náboženského života, kterou jsem tam založil. Čtyři roky jsem byl ředitelem Kanceláře ČRDM, pak jsem tři roky spolupracoval s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání – vypracovával jsem analýzy pořadů, které mohou ohrožovat děti a mladistvé nebo jsou v rozporu s objektivitou. A od roku 2008 do května 2012 jsem pracoval v Národním institutu dětí a mládeže, kde jsem měl na starosti komunikaci s veřejností. Odtud jsem byl po nástupu exponenta ODS Jiřího Baumruka vyhozen, abych se tam přesně po roce (po jeho odvolání z pozice ředitele NIDM) vrátil a pomáhal resuscitovat oddělení neformálního vzdělávání pracovníků s dětmi a mládeží v NNO a školských zařízeních. Této oblasti se věnuji i nyní jako metodik pro vzdělávání v Národním institutu pro další vzdělávání, kam NIDV byl od 1.1. 2014 včleněn. Od 1. ledna 2016 už jen jako vypomáhající důchodce :-)&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;Moje hlavní příprava sestávala z vlastního studia (společenské a filosofické disciplíny), vedení skupin lidí (odbor turistiky TJ Sokol Krč měl v roce 1990 asi 350 členů), činností v různých skupinách „skryté církve“ před rokem 1990 a konkrétní výchovné činnosti s dětmi a učení se od nich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Komu nebo čemu se ještě věnuji kromě své práce (studia) a skautingu?''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snažím se pomáhat různým lidem v průšvihu – zdravotně či jinak postiženým (v tom občas i svým třem dospělým dětem ;-)). Jsem členem pracovní skupiny pro sociální otázky při České biskupské konferenci. Jsem členem místního společenství sekulárního františkánského řádu (tedy laiků, kteří se snaží „ve světě“ žít v duchu Františka z Assisi) na Spořilově a dál dobrovolnicky pomáhám ČRDM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Můj oblíbený sport:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kraluje fotbal, ale řadu dalších sportů – zejména kolektivních her, hokejem počínaje – mám také rád. Z těch individuálních pak krasobruslení a šachy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Můj oblíbený druh hudby:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakákoliv hudba, která má skutečnou melodii a je provedená kvalitně. Zvlášť mám rád filmovou hudbu (Morricone, Malásek, Svoboda, Hapka ap.), romantickou (Čajkovskij, Dvořák, Grieg), pomalé věty barokních sonát, folkové písničky s dobrým textem, židovské písně, ruské písně, Javory… Je toho skutečně mnoho. Hudba je pro mě řečí věčnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Moje oblíbené knížky: ''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihy – díky nim vím, co je to závislost ;-) Po roce 1990 jsem se vůči knihám dostal do pozice, v jaké se ocitne mladý muž po mnohaletém pobytu na pustém ostrově, když je náhle obklopen nádhernými ženami, z nichž ho každá navíc zve ;-) Všechno, co se týká poznání o člověku a jeho světě – a samozřejmě i Tvůrce toho všeho. Četl bych od rána do večera – a občas si poslouchal hudbu… Konkrétně uvedu aspoň Džibránova Proroka, Buberovo Já a Ty, Mezi člověkem a Bohem od Michela Quoista, Thákurovu Gítaňdžálí, Čapkovy Hovory s TGM, Chuť žít od Pierra Teilharda de Chardin, Pascalovy Myšlenky, Dopisy Olze od Václava Havla a cokoliv od Jiřího Mrkvičky, Romana Guardiniho, Erazima Koháka, Marka Orko Váchy i Tomáše Halíka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ostatní o Edym: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Kdyby Edy nebyl člověkem, byl by nejspíš slonem. Je pravda, že se vnějším zjevem slonovi příliš nepodobá – nemá chobot ani kly a také není nijak zvlášť mohutný. Spíše jeho povaha je sloní. Je třeba zdůraznit, že se jedná o slona indického (Elephas maximus), a to domestikovaného: s lidmi vychází v zásadě velmi dobře. Jako všichni ostatní sloni má úžasnou paměť a vypadá velmi moudře. Ostatně velmi moudrý je i doopravdy. Jako správný domácí slon se snaží být jemný a ohleduplný, ale občas se to prostě nepovede. Pokud zjistí, že někomu omylem rozšlápl nohu, je mu to moc líto a roní velké sloní slzy. Když naopak někdo ublíží jemu, snáší to trpně a s pokorou. Kdyby se doopravdy rozzuřil, byl by asi krajně nebezpečný, ale našim zoologům se takový jev za uplynulých 16 let nepodařilo zaznamenat.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Tým]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiří Zajíc</name></author>
	</entry>
</feed>