Historie Gemini: Porovnání verzí

  ''Příležitost'' nastala až po 8. brněnském sněmu Junáka v roce 1995.  

   <nowiki>Od něj totiž začalo být jasné, že čeští skauti mají skutčně na víc, než aby jen čekali, že někdo ocení jejich historické zásluhy, divili se, že jim celkem nikdo nepoklepává na ramena, ale naopak česká společnost je čím dál tím méně "chápe", klesá jim členská základna, nemají dostatek peněz na udržení kvalitních časopisů, nedokáží využívat zahraniční nabídky atd. atd. A také bylo jasné, že nám ale nikdo a nic nebrání v tom, aby se to změnilo. Zásadní generační problém byl na tomto sněmu rozhodnut (byť zejména na místní úrovni tu a tam ještě řadu let přetrvával), o tom, že  Junák už nesmí propást dalších pět let přešlapováním na místě či dokonce ohlížením se zpátky, nebylo alespoň na úrovni řídících orgánů Junáka jasno. Šlo o to, kdo a jak tu příležitost využije i pro tu potřebnou proměnu výchovně-vzdělávacího sysétmu Junáka.</nowiki>

<nowiki>A správně tušíte, že tim klíčovým člověkem byl Špalek, který záhy vytvořil tým pro tvorbu nového Řádu pro vzdělávání činovníků a činovnic (to je ten řád, který byl posléze schválen na sněmu v Plzni roku 1998 a platí dosud). Protože to ale nebyla jen skupinka teoretiků, ale lidí, kteří měli sami dost bohaté zkušenosti s tím, jak typické vzdělávací kursy - počínaje čekatelkami a konče instruktorkou lesní školou - vypadají a současně i docela jasnou představu, jak by vypadat měly, jako "praktický výstup" práce na novém řádu vznikl projekt "alternativní instruktorské lesní školy".</nowiki>    

  <nowiki>Na ní si absolventi - mezi nimi i Špalek - ověřili, že koncept instruktorské školy založené na partnerském vztahu mezi isntruktory a frekventanty, který se projevoval i tím, že frakventantni se podstatně podíleli na vytváření samotného vzdělávacího programu, je nosný a podstatně redukuje problémy, které do té doby podvazovaly ofenzivní rozvoj instruktorského vzdělávání.</nowiki>